(Kaliště – Lensedly) Poslední červencová sobota desítky let náleží osadnímu klání v Posázaví, a to konkrétně mezinárodnímu turnaji Šacung OMV. Posázavské retro je kombinací původních osadních turnajů a oficiálních soutěží, a tak se historie kloubí s moderním pojetím dnešních akcí. Celkem 29 prezentovaných borců z nejvyšší české nebo slovenské ligové soutěže obstaralo tradiční kvalitu a dalo tak Šacungu zapomenout na nedávný, mizernou účastí poznamenaný Memoriál Josefa Nového, který byl určen hráčům neligových soutěží. Na neputovní vítězné trofeji nakonec přibude štítek se jménem modřického týmu, ten totiž 48. ročník turnaje opanoval.
Modřičtí Pavel Kop, Radek Pelikán a Karlovarák Michal Kokštein, to jsou jména hráčů vítězné sestavy. Jejich triumf byl zcela zasloužený, trojice během dne zaváhala pouze v posledním zápase základní skupiny, kde remizovala s Čelákovicemi. Jako vítěz skupiny byla nasazena přímo do čtvrtfinále, kde poměrně lehce přehrála Karlovy Vary. Poté si v semifinále zopakovala souboj s Čelákovicemi a tentokrát už set neztratila. To se jí podařilo i ve finále, kde na ni čekal obhajující ITD Sport. „Jeli jsme sem s tím, že chceme být na bedně a tajně jsme věřili i ve vítězství. Tušili jsme, že ve finále narazíme na Makarovu sestavu. Zápas ovlivnilo to, že se Stejskal zranil a náhradník Řehák nebyl rozehraný. Měli jsme i poměrně příznivou cestu do finále, i když třeba Čelákovice v semifinále nebyly snadným soupeřem. Vlastně jsme se dobře sehráli, jen ve skupině zpočátku to bylo trochu hledání, Míša Kokštein nevěděl, jak nám přesně nahrát. Pak už to bylo v pohodě,“ zhodnotil pouť turnajem RADEK PELIKÁN.
Do vyhlašovaného All Stars týmu za vítěznou sestavu pronikl polař a nahrávač MICHAL KOKŠTEIN. „Loni jsem tady hrál s Bláhou a Musilem a dotáhli jsme to až do finále. Karel Bláha ale letos nemohl přijet a proto jsem se domluvil s Modřickými. Hodně jsem chtěl napravit to loňské neúspěšné finále a podařilo se to. Moji spoluhráči zahráli výborně, už dlouho nepamatuji tak snadný průběh turnaje. Měli jsme velkou útočnou sílu. Výhra nad Makarovou sestavou těší, Ríša tyhle velké zápasy jinak umí zvládnout. Určitě bylo znát i Stejskalovo zranění. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že jsme ve čtvrtfinále vyřadili naše mladé kluky. Možná mohli dojít dále, ale tak to v nohejbalu chodí,“ usmíval se Kokštein, který se mohl se svými spoluhráči potěšit nejen z vítězné trofeje, ale i z převzetí dvacetitisícového šeku a zajištěného pobytu ve vyhlášeném senohrabském hotelu Sen pro příští ročník.
Obhájce loňského prvenství ITD Sport měl cestu do finále o trochu náročnější. V semifinále jej totiž ve druhém setu zaskočila druhá modřická trojice a navíc se při obětavém polařském zákroku zranil Stejskal. Do hry tak za něj musel naskočit nerozehraný Řehák. Přesto obhájce duel dovedl k vítězství. Zopakovat loňský triumf se mu však už nepodařilo. Náplastí tak pro Makaru se Stejskalem byla nominace do All Stars týmu. „Je to hodně těžké naskočit do zápasu na konci turnaje, když už všichni mají v nohou pět nebo šest zápasů a jsou v tahu. I když jsme s Ríšou Makarou i Liborem Chytrou spolu hrávali v jednom dresu a nějaká ta sehranost tam je, bylo znát, že to není ono. Nedostal jsem se do tempa, přesto jsme nakonec semifinále vyhráli. Ve finále podle mého rozhodl první set, kdy jsme v závěru vedli a nedokázali to dotáhnout. Kdybychom ten set vyhráli, tak věřím, že bychom zvládli i ten druhý. Bohužel se to nepodařilo a ve druhém setu Makarovi odešly na útoku síly. 
Soupeř nám utekl a už se s tím nedalo nic udělat,“ přiznal JOSEF ŘEHÁK, spolu se Stejskalem jediní hráči domácího oddílu, kteří se prosadili na medailové pozice. Obě klubové sestavy totiž branou čtvrtfinále neproklouzly. Ještě hůře dopadl aktuálně druhý celek slovenské extraligy, Piešťany, na který se při absenci Košic soustředila pozornost českých týmů. Domácí druhá sestava jim vystavila stopku už v osmifinále.
Slabší stránkou turnaje mohl být menší počet startujících sestav oproti minulým ročníkům. Na startu nejstaršího mezinárodního turnaje s více než šedesátitisícovou dotací na ceny stálo nakonec jen 14 trojic, mezi nimiž chyběl např. dvojnásobný vítěz turnaje z Košic. „Jméno a tradice turnaje láká především špičkové hráče z extraligové soutěže a hráči z první nebo druhé ligy tak někdy cítí, že v této konkurenci bude těžké uhrát slušné umístění. Vždyť i letos se zde představilo celkem 29 hráčů z nejvyšší soutěže, což je stejně, jako v předchozích dvou letech. Absence Košic byla dána rodinnými důvody bratrů Perunů. Jejich účast jako několikanásobných mistrů světa této disciplíny je vždy pro české celky velkou výzvou. Druhý tým slovenské extraligy, Piešťany, se neprosadil a ukázal, že za Košicemi zeje velká výkonnostní mezera,“ poznamenal předseda pořadatelského klubu MILOSLAV ZIEGLER. Naopak povedeným zpestřením byla exhibice fotbalových hvězd, kterou jako dárek ke třicátým narozeninám zajistili pořadatelé pro dva domácí oslavence, Stejskala a Řeháka. Ti nastoupili k zápasu po boku Ivana Haška, Horsta Siegla, Jiřího Novotného a Ladislava Vízka. A nehrál se vůbec špatný nohejbal, což ocenilo potleskem 330 přítomných diváků.
Konečné pořadí turnaje:
1. Sokol SDS Exmost Modřice „A“ – Kop, Pelikán, Kokštein
2. ITD Sport – Makara, Chytra, Stejskal, Řehák
3. Sokol SDS Exmost Modřice „B“ – Pospíšil, Topinka, Bíbr
4. Spartak Čelákovice – Spilka, Flekač, Doucek
5. SKN Žatec – Pecina, Březina, P.Vít
6. Šacung VHS Benešov „A“ – Doubrava, Holub, O.Vít
7. Šacung VHS Benešov „B“ – Ešner, Kalas, Štěpař
8. Liapor Karlovy Vary – Musil, J.Medek, M.Medek
All Stars Team: Makara, Kokštein, Stejskal
