(Bratřínov) Dlouhodobě nejkvalitnějším osadním turnajem na říčce Kocábě je termínově poslední ze zde pořádaných turnajů, nohejbalové klání osady Askalona. Letošní 39. ročník nabídl zajímavé zápasy a hodně netradičně ukončené finále. To totiž z pozice nahrávače rozhodl „hrdina“ dne Jiří Hubalovský způsobem, za který by ho proslulí vyznavači herní kázně typu Žaluda nebo Šmejkala prohnali po lese. Ale i to patří ke koloritu osadních turnajů.
Co se vlastně přihodilo? Finálový duel byl opravdu důstojným vyvrcholením celodenní akce, hrál se na tři sety a rozhodovalo se až tím úplně posledním míčem třetího setu. Zatímco první set ovládla Sachlova sestava, hlavně díky vysokému procentu proměněných míčů v útoku, ten druhý začal dvěma kiksy při provádění a při příjmu podání vítězné sestavy a ta Suchého tak ve druhém setu vrátila úder. Třetí set dospěl do stavu 9:9 a Suchého formace byla na útoku. Později vyhlášený nejlepší nahrávač turnaje Hubalovský se z dobrého příjmu rozhodl vzít osud finále do svých rukou, jenže provedení bylo odlišné myšlenky. Jeho rychlý útok místo nahrávky smečařům skončil daleko v autu. Spoluhráči jen nevěřícně padli na kolena. Nechtěný hrdina dne z toho ale vědu nedělal. „Byl jsem rozhodnut, že to udělám. Bylo to silnější, než já,“ s bohémským klidem komentoval svůj úlet.
„První set ve finále nám vyšel parádně. Ten druhý ovlivnil náš špatný začátek, nejprve zkažený servis a pak nedohoda na příjmu servisu soupeře. Utekli nám o tři balony a my už jsme to nedotáhli. Ve třetím setu jsme na začátku vedli, pak opět přišla z naší strany nějaká ta chyba, soupeř srovnal a pak až do úplného závěru jsme se tahali bod za bod. Rozhodla štastná koncovka. Za 9:9 jsme měli domluvenou obranu na oba smečaře, jak na Pachmana, tak na Suchého. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Jsem rád, že se mi tady na Askaloně podařilo vyhrát už podruhé. S Kubou Mrákavou a Pepikem Rezkem jsme zvítězili už před pěti lety. Tehdy tu byly i mančafty z Karlových Varů, Brna či Vyškova, ale i dneska to bylo těžké. Trojice, co jsme měli až do finále, byly kvalitní. Už v semifinálové skupině jsme s naším finálovým soupeřem neuspěli a museli jsme poslední zápas vyhrát. Naštěstí nám to dneska šlo, s Mirkem hraju ligovou soutěž a s Kubou jsme už hráli mnohokrát na různých turnajích, takže ta sehranost tam je,“ zhodnotil cestu turnajem nahrávač vítězné sestavy PETR VOLDŘICH.
Letošní ročník, hraný za téměř tropického počasí, svedl dohromady 19 trojic. Občas bylo možné sledovat umění slavných, dnes již veteránských jmen, ať už třeba Františka Ticháčka, Jiřího Šmejkala nebo Aleše Procházky a dalších. Hlavní kvalitu obstarali zejména hráči „domácích“ Čakovic, což bylo patrné i na závěr turnaje. Až na výjimky však chyběli hráči dalších extraligových klubů, kteří na Askalonu tradičně jezdili. I tak však vládla spokojenost, což potvrdil svými slovy i jeden ze dvou (!) ředitelů turnaje, PAVEL ŠIMÁČEK. „Letos jsme uspořádali podle naší kroniky 39. ročník. Někteří starší osadníci tvrdí, že se tady nohejbal hrál už v šedesátých letech. Bohužel k tomu nemáme žádné průkazné podklady, abychom to mohli doložit. 
Co se týká účasti, tak jsem spokojen jak s počtem týmů, tak i jejich kvalitou. Poslední roky sem pravidelně těch devatenáct, dvacet mančaftů jezdí. To je ideální stav pro to, aby se udělaly čtyři skupiny, ve kterých si všichni dostatečně zahrají. Hráči tak mohou být spokojeni. Je pravdou, že chybí někteří dosud tradiční týmy, jako třeba z Karlových Varů. Od nich ale jezdili především starší hráči, naše ročníky a ti už přestávají na turnaje jezdit. Jsem spokojen i s počasím, které nám zase vyšlo. Náš turnaj se koná začátkem srpna a to je výhoda, protože počasí je v tomto období stabilní. Turnaj jako hráč hraji od roku 1990 a nepamatuji, že by se kvůli počasí neodehrál. Zažil jsem tady jednou i průtrž, ale jsme na to technicky vybavení, obě hřiště jsme přikryli pod plachtu a turnaj se pak ještě dohrál.“ Ne se vším ale Šimáček může být spokojen. „Musím říci, že přístup osadníků k turnaji a jeho organizaci hodně ochladl. Dá se říci, že už delší dobu to tady táhne užší skupina stálých lidí. Těm já moc děkuji, protože bez nich bychom turnaj neudělali. Řekl bych, že je to stále užší skupina. Je to dáno dobou, lidi dění na osadě přestává zajímat, mají své zájmy, moc práce, chtějí cestovat. Na jednu stranu to chápu, ale ten turnaj prostě někdo udělat musí.“
Konečné pořadí turnaje:
1. Pacov – Sachl, Mrákava, Voldřich
2. Askalona III – J.Suchý, Pachman, Hubalovský
3. Těžší než loni – Petřina, Cibulka, Mikota
4. Dřeváci – Škabroud, Smola, Pivoňka
