Opora východočeského nohejbalu ať už v mužské, tak i dorostenecké soutěži, zažívá snový konec sezony. Postup mezi nohejbalovou elitu, dorostenecký titul a nominace na Mistrovství světa juniorů hovoří za vše a Ondřej se tak může těšit na svůj vrchol tohoto úspěšného ročníku. A nutno dodat, že právem!
Ondřeji, předně se na úvod sluší ti pogratulovat. Vypadá to na sezonu snů, nebo ne?
Tak extraliga byl určitě náš sen. Vždycky jsme ji chtěli hrát, ale netušili jsme, že se tam dostaneme tak brzo. Myslím si, že nás to posune dopředu, ale minimálně ze začátku to bude velmi těžké, protože to je z 1. ligy veliký skok.
Ještě minulý rok jste byli s Holicemi druholigovým týmem. Na konci soutěže jste slavili postup do druhé nejvyšší soutěže. Téměř s totožným kádrem jste letošním ročníkem propluli až do baráže o extraligu. Jak si to vysvětluješ? Zkušenosti? Vyzráli jste? Dorostli do ligových parametrů?
Řek bych, že jsme už minulý rok byli kvalitní tým a neměli jsme málo zkušeností, ale především jsme skvělá parta, kterou to baví, chce hrát a chce se zlepšovat, takže jsme věřili, že postoupíme. Myslím si, že jako tým fungujeme parádně.
Úspěch v letošním ročníku první ligy jste stvrdili barážovou výhrou nad Vsetínem a postoupili tak mezi nohejbalovou elitu! Hodně jste si to přáli? Neměli jste pocit, že máte ještě třeba jednu sezonu čas? Vždyť jste sotva postoupili z druhé ligy.
Určitě jsme všichni chtěli postoupit. Nikdo ale nevěděl, že to bude tak rychle. Když jsme se před dvěma roky rozhodli, že přihlásíme druhou ligu, měli jsme obavy, jestli na to vůbec máme. Trenér nám řekl, že do tří let budeme hrát extraligu. Všichni jsme se mu tenkrát vysmáli a nikdo mu nevěřil. Ale ukázalo se, že opak byl pravdou a my to stihli dokonce o rok dřív. Po porážce ve finále s Prostějovem jsme věděli, že baráž bude lehčí a na postup jsme si věřili. Říkali jsme si ale, že podle výsledku zápasu uvidíme, jestli na extraligu máme, nebo ne. Venkovní utkání probíhalo poměrně hladce, soupeři ale chybělo pár hráčů. Domácí odveta už byla těžší a velice vyrovnaná, protože se nám nepovedlo všechno podle představ. Byli jsme dokonce jediný míč od prohry. Nakonec ale vyhrála naše trpělivá hra, my tak mohli slavit postup a ukázalo se, že na extraligu máme.
Výčet úspěchů letošní sezony nekončí. S dorosteneckým týmem jste se přes náročné play off probili až do finále dorostenecké ligy, kde jste po roce narazili na stejného soupeře a vrátili mu loňskou porážku. Jak si vysvětluješ tento úspěch?
Minulý rok jsme s Modřicemi prohráli proto, že jsme se porazili sami. Nesedlo nám to a zkazili jsme strašně moc míčů. Oproti minulému roku jsme byli letos na finále víc připraveni a hráli to, co jsme chtěli. Soupeř hrál svůj standard, ale ničím nás nepřekvapil. Byli jsme lepší, zaslouženě jsme vyhráli a pár hráčů si tak zakončilo svou dorosteneckou kariéru jak nejlépe mohlo.
Jako tým působíte neskutečně kompaktně. Povzbuzujete se, podporujete a máte obrovskou podporu v trenérovi. Máš pocit, že v Holicích dorostla určitá generace a začíná výjimečná éra?
V Holicích vznikl skvělý celek, za kterým stojí náš trenér Marek Líbal. Od začátku v nás věřil a dovedl nás až do extraligy. Za mě je to jeden z nejlepších trenérů v republice. Hrajeme sice za Holice, ale většina hráčů je z Pekla, včetně mě. Myslím si, že se jen tak nerozpadneme a že v našem složení vydržíme ještě spoustu let. Všichni jsme ještě mladí, takže se můžeme stále zlepšovat a hrát nejvyšší soutěž co nejdéle.
Završení a zlatý hřeb tohoto roku je kousek před tebou. Jsi v nominaci na nadcházející MS Juniorů, které proběhne v Modřicích. Letošní ročník je nadmíru silný. Všichni hráči startují v nejvyšší mužské soutěži. Čekal jsi svou nominaci?
Svou nominaci jsem nečekal, ale ani jsem ji nezavrhoval. Věděl jsem, že bych mohl udělat dojem na dorosteneckém suprefinále, které sledovalo spoustu lidí. Po jeho výsledku jsem byl se svým výkonem spokojený a říkal jsem si, že bych mohl být nominovaný, což se povedlo.
V týmu jste pouze dva leváci. Z toho Filip Saidl je spíše nahravačem. Jak vnímáš svou pozici a do které disciplíny by jsi nejraději nakouknul?
Sám sebe vnímám spíš jako dvojkového hráče, tudíž jsem předpokládal, že bych mohl být nominovaný právě do dvojic. Dvojice mě nejvíce baví a věřím si v nich, takže bych byl rád, kdybych si je mohl zahrát i na Mistrovství světa.
Šampionát je doslova za rohem? Cítíš nějakou nervozitu či i jakýsi tlak na výsledek, který od vás každý očekává?
Lehkou nervozitu v sobě mám, ale z větší části se na to spíš těším. Je od nás hodně očekáváno a my se pokusíme podat co nejlepší výkon a potěšit tak naše fanoušky.
Díky moc za tvůj čas a tvé odpovědi Ondřeji a přejeme tobě i celému týmu hodně štěstí!
