A tyto ohlasy zněly i z úst mnohých účastníků, trenérů, kustodů, ale i věrných diváků. Pořadatel ze země helvétského kříže neponechal nic náhodě a při své premiéře uspořádal mistrovství, které vešlo do dějin ženského klání. Krásné zázemí, hala, velká tribuna, která byla oproti všem dosavadním šampionátům něžného pohlaví zaplněna, bouřila, skandovala a tleskala ve stoje. Takové bylo Mistrovství světa žen ve švýcarském Fribourgu, na kterém se česká reprezentační výprava co do zisku titulů stala tou nejúspěšnější.
Po dlouhé více než desetihodinové cestě dorazil český výběr do sympatického městečka Fribourg, nedaleko Bernu. Již přivítání a seznámení s programem a podmínkami bylo příslibem kvalitní akce. Každý z týmů měl možnost očichat si terén a místo činu, čehož naše výprava využila lehkým zahřívacím tréninkem. V pátek už se však šlo tvrdě na věc, přičemž šampionát otevřela disciplína jednotlivců. Aneta Fojtíková nemá na domácí scéně téměř konkurenci a proto je poté světový šampionát tou největší prověrkou. Tento nebyl výjimkou a všichni přítomní zkušení trenéři (Makara, Pál…) se shodli, že úroveň ženského singlu jde opravdu nahoru na každé mezinárodní akci. Jediné Dánky stále preferují fotbalový styl před tím nohejbalovým. Ale rapidní pokrok zaznamenaly také například Iráčanky. Anetu čekala vícečlenná skupina, kterou však projela jako nůž máslem, čímž se vyhnula nevyzpytatelnému čtvrtfinále. V něm si zkušená švýcarská hráčka poradila se slovenskou reprezentantkou Viňanskou a Anetu tak čekala první velká prověrka. Před domácím publikem nastoupila proti zkušené švýcarské univerzálce a za hurónského povzbuzování domácího publika musela dotahovat ztrátu prvního setu. Nakonec se však velký obrat podařil a Aneta s trenérem mohli začít spřádat plány proti maďarské mašině, a obhájkyni titulu. Ta si sice vzala první set, ale v tom druhém dokázala Aneta koncovku strhnout na svou stranu. Set třetí také dokráčel až do těsné koncovky. Ale Boglárka prokázala svou zkušenost menší kazivostí a po Anetině posledním úderu do sítě mohla slavit obhajobu a vítězství. I tak se sluší před výkonem Anety smeknout a staronové šampionce právem pogratulovat.
- Maďarsko
- Česká republika
- Švýcarsko
Do disciplíny dvojic trenér Šmejkal nominoval vedle Plechaté a Cibulkové, které se osvědčily na posledním šampionátu, dravé mládí v podobě Zachové. Ve hře byla ještě zkušená Bálková, kterou však nakonec trenér pošetřil do disciplíny trojic, což se díky jejímu přehledu a rozvaze jak na bloku tak na útoku, ukázalo jako správná volba. Naše holky ve skupině hledaly pohodu a souhru a především hráčky Polska, které zaznamenaly také díky působení v naší ženské soutěži obrovský progres, nerozehranosti využily a sebraly našim děvčatům set. Poté však v semifinále ztroskotaly na účinné dvojkové hře Slovenek a naše hráčky musely vybojovat finálovou účast proti domácím barvám, které opět mohutně hnalo kupředu publikum. Tento zápas lze považovat za předčasné finále, neboť domácí výběr, který se na celou akci pečlivě a evidentně dobře připravil (prezentace na sociálních sítích, rozbor hry našich hráček a individuální příprava…), se našich hráček držel zuby nehty až do koncovek obou setů. Hra našeho výběru však od skupin gradovala a v Československém finále došla svého vrcholu. Ne příliš typově razantní hráčky našich východních sousedů, které jsou nám navíc dobře známy, neboť působí v české ženské soutěži, český výběr nezaskočily ničím překvapivým, a tak naše holky mohly slavit první zlatou medaili.
- Česká republika
- Slovenská republika
- Švýcarsko
Královská disciplína trojic uzavírala celý šampionát a jak jinak než stylově. V naší sestavě se objevilo všech pět reprezentantek a především přítomnost zkušené Bálkové si trenér Šmejkal nemohl vynachválit. (Nejen) Její chytrá a účinná hra na krátkém kůlu v kombinaci s blokem poslala náš tým ze skupiny rovnou do semifinále. Zajímavostí bylo druhé místo korejské výpravy, které přeskočilo výběr Polska. Druhou skupinu ovládl domácí celek, který se speciálně na tuto disciplínu náležitě připravil a náramně těšil. Polsko poté vyřadilo v prvním čtvrtfinále slovenské hráčky a mohlo se těšit na český výběr. Ten už byl v této fázi turnaje bezpečně rozehrán, sehrán a k nezastavení. Po výhře Švýcarek nad Koreou se schylovalo k finálové bitvě, kde dalším hráčem domácích barev bylo bez pochyby publikum. Trenér našeho výběru se netajil obavami jak tento tlak jeho svěřenkyně unesou. Ale právě před takovouto atmosférou se hráčky vybičovaly k famóznímu výkonu a především v obraně neměl soupeř kudy bodovat. Našim hráčkám se dařilo šikovně vyhýbat dlouhému a nebezpečnému bloku švýcarské hráčky Corine a razantní nártový servis Plechaté držel soupeřky po horším příjmu v levé části kurtu, což pro jejich útoky nebyla až tak nebezpečná pozice. Plán tedy vyšel na výbornou, což ve finále znamenalo dvě zvládnuté koncovky českých barev a druhou zlatou medaily do sbírky. Svou první historickou medaili na mezinárodní akci za obrovské radosti celého týmu vybojovalo Polsko, když v zápase o bronz udolalo Koreu.
1 .Česká republika
2. Švýcarsko
3. Poslko
Třešničkou na dortu za povedeným víkendem bylo vyhlášení Kristýny Plechaté nejlepší hráčkou turnaje a tak český a navíc ženský nohejbal zapsal další velkou stopu na světové scéně. O to víc může mistryně světa mrzet fakt, že pouze české (a dánské) zastoupení v publiku bylo nulové.
Gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci.
Nohu vejš.
