
Michale, vyhrál jsi jeden z nejlépe obsazených šampionátů jednotlivců v historii. Souhlasíš?
Určitě. Na šampionátu se ukázalo hodně kvalitních singlistů, ze špičky chyběl snad jen Pavel Kop.
Ve stručnosti zkus popsat svou cestu turnajem do finálového souboje.
Ve skupině nechybělo moc a šel jsem ze druhého místa. Porazil jsem Ondru Matějku z Českých Budějovic a Tomáše Hyžáka ze Vsetína. Nejtěžším protivníkem byl Petr Vít. Vyhrál jsem 10:9 ve třetím setu. Kdybych prohrál, šel bych na obhajujícího Karla Hrona už ve čtvrtfinále. Po skupině jsem v pavouku šel na Honzu Sýkoru z Českého Brodu a tam jsem poměrně lehce vyhrál. Ve čtvrtfinále mě čekal karlovarský Tomáš Bíbr, který už několik singlových úspěchů dokázal. Podařilo se mi ho porazit a byl jsem v semifinále. Jirka Doubrava ze Šacungu je ranař, ale ustál jsem to a znovu vyhrál.
Ve finále tě čekal obhájce dvou předchozích titulů, Karel Hron. Měl jsi trochu respekt?
Měl. Karel je výborný singlista. Vyhrál dva šampionáty za sebou, má zkušenosti z reprezentačních akcí. Takže respekt tam byl.

Prohrával jsem 0:4, to nebyl dobrý začátek. Pak jsem se ale chytnul, průběh setu se vyrovnal, ale koncovku jsem měl lepší.
Ve druhém setu byla na tvém soupeři znát únava.
Druhý set už jsem měl lepší vstup. Dařilo se mi Karla zahánět patovými údery a on to špatně sbíral a nebyl schopen tolik vytěžit.
Na konci jsi měl tři mečboly. Ale tvůj protivník to nevzdal a dotáhl to na 9:9. Pak přišla zajímavá situace, kdy rozhodčí u kůlu rozhodl jinak, než ukazoval čárový rozhodčí. Po diskuzi, která nastala, ale dotahující Hron evidentně byl vyveden z koncentrace a zachyboval.
Karel ten poslední servis zkazil a díky tomu jsem vyhrál.
Co bylo tvou hlavní herní zbraní, na kterou soupeři nenašli protizbraň?
Vycházelo mi hodně nízké podání, které si soupeři nedokázali dobře rozehrát a nedostali se blíže k saku. To bylo velké plus.
Nebál jsi se ani delších výměn. Znamená to, že jsi spoléhal i na dobrou fyzičku?
Určitě. Byl jsem párkrát trénovat a na trénincích se mi docela dařilo. Věřil jsem si, že sílu mám.

Je to jeden z mých největších úspěchů. Na zlato ze singlu jsem čekal už sedm let.
Těch sedm let patříš mezi singlovou elitu. Zvyšuje se dle tvého názoru úroveň této disciplíny?
Každý rok přibývají noví hráči, zejména mladí se hodně cpou dopředu. Kvalitních singlistů je stále více.
Nebylo ti líto, že ač jubilejní šampionát, jeho divácká kulisa byla mizerná? Nemyslíš, že třeba toto a také nezájem potenciálních pořadatelů tuto disciplínu degraduje?
Je to těžké. Dnes je hodně málo ochotných lidí něco pořádat. Přijde mi, že musíme být rádi za to, že vůbec někdo singlové mistrovství udělá.
Svůj díl může mít i menší zájem hráčů o tuto disciplínu. Ty sám jsi velkým univerzálem, který startuje ve všech disciplínách. Kam ve svém žebříčku oblíbenosti stavíš právě singl?
Singl mě baví, věnuji se mu.
Nemrzí tě trochu fakt, že letos chybí velká mezinárodní akce typu MS nebo ME? Většinou na nich startoval právě úřadující mistr republiky.
Třeba můj čas přijde, kdy se někam na mezinárodní šampionát podívám. Na pár soustředěních jsem jako sparingpartner byl.






