Vrcholná tuzemská akce v královské disciplíně mužů je vskutku důstojným zakončením letošního nohejbalového ročníku. Zvláště pak, když si jí pod svá křídla vzal nový organizátor, který chystá velkolepou akci s bohatým programem. Vyzpovídali jsme zástupce extraligových oddílů a zjistili, jak na nohejbalové akce tohoto typu nahlížejí.
Je to už nějaká doba, od kdy se MČR dvojic a trojic střídají po roce. Jak se ti změna libí či nelíbí?
Dušan Moc: Nevím jak velký zajem o pořádání MČR je, ale z mého pohledu je tento model dobrý.
Vojtěch Holas: Tato změna se mi určitě líbí. Zdá se mi, že poté výhra v jednotlivých disciplínách má větší váhu a prestiž. Za mě rozhodně změna k lepšímu.
Michal Kokštein: Za mě změna k horšímu, model každý rok MČR všech disciplín je určitě lepší
Ondřej Pachman: Střídání dvojic a trojic stále považuji za přínosné, vzhledem k nízkému zájmu pořadatelů o jednorázové akce to v současné době ani jinak být nemůže.
Jan Hanus: Změna na tento formát dle mého názoru byla správná, zejména z důvodu větší prestiže MČR. Dalším pozitivem je to, že dvojice a trojice neprobíhají v jednom víkendu, a to z důvodu náročnosti pro hráče.
Miroslav Sachl: Změna se mi líbí, zvýšila atraktivitu jednorázových soutěží.
Ondřej Kurka: Nelíbí. Řekl bych, že akce typu MČR ve všech disciplínách by měly mít své místo každý rok.
Martin Sherig: Osobně se mi změna moc nelíbí. Musí se vždy čekat jeden rok na danou disciplínu. Byl bych pro, aby se každý rok hráli všechny tři disciplíny.
Kdy myslíš, že je ideální termín MČR před nebo po sezoně? Nebo třeba v letní pauze?
Dušan Moc: Ideální termín MČR je v letní pauze.
Vojtěch Holas: Za mě dává smysl po sezoně, jelikož týmy by měly být v TOP formě po přípravě na play off. Akorát by mohl být menší časový rozestup mezi superfinále a mezi MČR.
Michal Kokštein: Jako ideální a nejkvalitnější se mi jeví termín v období, kdy jsou hráči nejvíce rozehraní, tedy ke konci základní části nebo kdykoliv v průběhu playoff. Vím, že se argumentuje málo termíny, ale například v letošním roce byl termínový kalendář tragický, kdy se naše domácí extraligová sezona v základní části nastrkala do 4 víkendů díky dvojzápasům! Myslím, že zrovna MČR by si zasloužila důstojný termín. Před sezonou a po sezoně je za mě nesmyslný..
Ondřej Pachman: Myslím, že MČR termínově může být úplně kdykoli, jako důležitější vidím to, aby se termín ustálil, aby jednou nebyla republika v prosinci a další rok v červnu.
Jan Hanus: Termín MČR je nejlepší po sezóně nebo během sezóny, jelikož všechny týmy jsou ve formě a hráči rozehraní. Ze zmíněných variant se mi nelíbí jen ta před sezónou.
Miroslav Sachl: Jako ideální termín vnímám odehrát MČR po konci základní části.
Ondřej Kurka: Za mě je to ideální v posledních týdnech před sezonou. Ať už před začátkem zimní nebo podzimní části.
Martin Sherig: Myslím si, že ideální čas je po sezóně. O letní pauze se konají tradiční letní turnaje.
Máš raději MČR v hale nebo venku na antuce?
Dušan Moc: Antukové MČR má své kouzlo.
Vojtěch Holas: Jelikož jsem na předchozí otázku odpověděl, že jsem pro pořádání MČR po sezoně, tak musím napsat halu.
Michal Kokštein: Každé má svoje, jsou specialisti jak v hale, tak venku. Toto by šlo ošetřit například každý rok na střídačku v hale a venku, bylo by to zajímavé. Halové utkání je rozhodně lepší kvůli rozmarům počasí, TV přenosům, přípravě atd., ale na druhou stranu, pokud je pořadatelství umístěno ven, pak antuková atmosféra je mi bližší. Z hlediska možného zrušení akce kvůli počasí a případnému přesunu do haly v provizorním prostředí je zase lepší varianta „rovnou do haly“.
Ondřej Pachman: Osobně mám rád nohejbal venku na antuce, zároveň ale chápu i argumenty pro pořádání v hale, ať už je to nezávislost na počasí, či rychlejší průběh akce samotné.
Jan Hanus: Toto je obecně dlouhodobě diskutované téma. Já osobně nejsem přikloněn na jednu stranu, rád hraju venku i na palubovce.
Miroslav Sachl: Za sebe osobně bych preferoval venkovní prostředí, ale v zásadě mi nevadí ani hala, záleží na preferenci pořadatele.
Ondřej Kurka: V hale. Byť mám raději hraní venku z hlediska atmosféry, je nohejbal férovější v hale. Líbí se mi omezení vlivu počasí kvality kurtu na hru a možnost lepšího přenosu, který by měl mít ambici propagovat nohejbal v televizi.
Martin Sherig: Já osobně preferuji halu.
Co by se podle tebe dalo udělat, aby bylo pořádání MČR pro oddíly atraktivnější a nebyly tyto akce pořád dokola u stejných pořadatelů?
Dušan Moc: Pořádání MČR by mělo být tam, kde jsou krásné areály (např. Vranovská přehrada , Nová Živohost). Muselo by to však být čistě v režii ČNS.
Vojtěch Holas: Za mě by to měla být určitě větší podpora od svazu, aby se pořádaly MČR i na jiných místech, ale úplně do této problematiky a do fungování svazu nevidím, tak nemohu soudit, zda je podpora dostatečná. Řekl bych, že by oddílům mohl svaz pomoci s informovaností v průběhu konání akce. Zdá se mi, že i z tohoto důvodu nechtějí oddíly mistrovství pořádat.
Michal Kokštein: Variant na pořadatele není mnoho, proto se stále opakují. Šlo by samozřejmě uspořádat MČR na vyšší úrovni, ale je to o penězích, sponzorech a nadšencích, kteří tomu obětují čas, Ti docházejí a noví nepřichází.
Ondřej Pachman: Osobně nejsem úplně přesvědčený, že je nezájem pořadatelů způsobený např. nevýhodně nastavenými podmínkami pro pořadatele ze strany nohejbalového svazu i když i zde samozřejmě je prostor pro zlepšení. Spíše pořádání jednorázové akce přirozeně obnáší spoustu činností, včetně např. jednání se sponzory, zajištění dostatečného počtu pomocníků na danou akci, zajištění odpovídající haly atd., a dle mého názoru těchto činností prostě spousta klubů není schopná, nebo nemá potřebu si přidělávat práci.
Jan Hanus: Svaz by mohl zvýšit odměny klubům, které pořádají MČR. Další věcí by mohlo být uvolnění většího množství financí do reklam, cen, propagace. Díky takovým krokům by MČR, ať už dvojic nebo trojic, mohlo získat větší prestiž a tím by i mohlo být pro kluby zajímavější takový turnaj pořádat.
Miroslav Sachl: Bohužel nevím, měla by to být pro kluby otázka prestiže.
Ondřej Kurka: Tady odpovídám naproste bez znalosti podmínek, které jednotlivé oddíly mají např. od ČNS. Určitě by se slušelo oddíly při pořádání těchto typů akcí podporovat finančně, organizačně, marketingově i co se týče know-how. Akce, kde se soupeří o titul mistra ČR, by měly mít prioritu.
Martin Sherig: Tato otázka je velice těžká, protože né všechny týmy mají na tyto akce dostačující podmínky (zajištění velké haly, dostačující počet kurtů a především finance na pořádání akce).
Myslíš, že by měli být finanční ceny na MČR standardem? Co případně říkáš na model, kdy se na ceny dají finance ze vstupného?
Dušan Moc: Nemyslím si, že by nutně musely být finanční ceny na MČR standardem. Model s penězi ze vstupného je příjemný bonus.
Vojtěch Holas: Za mě určitě ano. Vidíme to i v letní pauze na turnajích. Přijde mi, že účast na turnajích rok od roku klesá, a pro hráče jsou finanční ceny větší motivací se turnajů zúčastnit. A co se týká financí ze vstupného, zdá se mi to jako zajímavý nápad a je vidět, že v Českých Budějovicích jsou na akci dobře připraveni a mají dle tohoto scénáře i dobré sponzory, aby mohli udělat takovýto krok.
Michal Kokštein: Je to nejvyšší jednorázová akce. Atraktivní ceny by měli být samozřejmostí. Měl by být větší obnos peněz ze svazu, varianta zisku financí od sponzorů, ze vstupného atd. je určitě dobrá, záleží jak ji kdo dokáže zrealizovat. Z oblasti hráčů již nepozoruji přílišné zaměření na jednorázové přebory, jako v dobách, kdy se na MČR postupovali z Krajských kol a byla to otázka prestiže. Dnes mi to přijde spíše jako nutné zlo, jak kvůli nevhodným termínům, tak kvůli úrovni obyčejného turnaje. K jednorázovým MČR je potřeba přistupovat podobně jako k superfinále.
Ondřej Pachman: Myslím si, že finanční ceny by měly být standardem a model podílu vybraného vstupného vloženého do cen je perfektní.
Jan Hanus: Na první otázku odpovídám, že jednoznačně ano. U druhé otázky si moc nedokážu přesně představit jak by to fungovalo, zažil jsem i některá MČR, kde diváků tolik nepřišlo. Opět by se muselo zapracovat na propagaci turnaje a pak by to mohlo být reálné.
Miroslav Sachl: Měl by to být standard, příjem ze vstupného může být dobrou cestou.
Ondřej Kurka: Samozřejmě souhlasím. Určitě to zvedne atraktivitu pro samotné hráče, byť primární motivace hráčů to zřejmě nebude. Zapadá to do koncepce viz výše. Nesmí se ale podcenit propagace samotné akce.
Martin Sherig: Finanční ceny jsou za mě pouhý doplněk, protože nejcennější je přeci kov, který se vyhraje. Tato “novinka” mi přijde velice atraktivni a dost se mi líbí.
A co MČR v singlu, je dobře, že je každý rok?
Dušan Moc: Myslím, že MČR v singlu by mělo být každý rok.
Vojtěch Holas: Určitě bych uzpůsobil všechny disciplíny stejně, takže 1x za dva roky ideální stav.
Michal Kokštein: Ano, zde je spíše problém v tom, že téměř neexistují singlové turnaje a v oddíle je většinou až na výjimky jeden specialista. Bavíme se tedy o MČR pro 8-10 hráčů, což je slabé. Opět je to na delší diskuzi, pořádat více turnajů singlu nebo změna systému extraligy na dva singly atd.
Ondřej Pachman: Osobně si dovedu představit i singl jednou za dva roky.
Jan Hanus: Já osobně jsem jako singlista rád, že MČR v singlu je každý rok, protože singlových turnajů je během roku velmi málo.
Miroslav Sachl: Ano, jedná se o specifickou disciplínu, kde to vnímám jako prospěšné.
Ondřej Kurka: Ano
Martin Sherig: Jak už jsem říkal, každý rok by se měly konat všechny tři disciplíny.
Na každém MČR je velký nepoměr extraligových sestav vůči těm neextraligovým, je to dobře? Nebo bys uvítal větší účast prvoligových a druholigových sestav, třeba na úkor „Béček“ extraligových týmů?
Dušan Moc: Myslím, že každý extraligový tým by měl mít jen jednu sestavu a tím pádem by se na MČR dostaly i týmy z nižších soutěží.
Vojtěch Holas: Za mě bych rád viděl konfrontaci extraligových a prvoligových týmů. Je to jediná možnost, kdy se mohou tyto soutěže porovnat a určit, jaký je mezi soutěžemi výkonnostní rozdíl.
Michal Kokštein: Většinou je mezi soutěžemi výkonnostní rozdíl, ale i tak jsem pro. Otázkou potom je, jestli na úkor „béček“ nebo rozšířit na 32 týmů, což by se mohlo podepsat na celkové kvalitě turnaje.
Ondřej Pachman: MČR má být o kvalitě, pokud bude prvoligová sestava lepší než druhá trojice extraligového týmu, měla by se přihlásit a dostat množnost startovat na MČR právě ta prvoligová.
Jan Hanus: Vzhledem k tomu, jaké jsou rozdíly mezi extraligou a nižšími soutěžemi, tak bych na úkor Béček prostor týmům z nižších soutěží nedával. Na druhou stranu na úkor „Céček“ bych si to představit dokázal.
Miroslav Sachl: Podobný problém se projevuje i na silně obsazených turnajích, hlavním důvodem je nízká míra zájmu hráčů o porovnání se se silnějšími soupeři.
Ondřej Kurka: Ideálně by to chtělo nějaký, pokud možno co nejobjektivnější systém, který upřednostňuje kvalitu před ligovou příslušností a dává možnost účasti i týmům z nižších soutěží, pokud si ji vybojují. Napadá mě např. systém kvalifikací, nebo žebříčku týmů/hráčů. Ale nepřemýšlel jsem nad tím hlouběji.
Martin Sherig: Nikde není psáno, že nemůže vyhrát neextraligové družstvo. Nejdříve bych zapojil více prvoligových a druholigových týmů a až poté dal přednost “Béčkům”.
Uvítal bys MČR ve futnetu, tedy v jednodopadovém nohejbale? Nebo na to není v nabitém termínovém kalendáři prostor?
Dušan Moc: MČR ve futnetu je určitě dobrá cesta jak dostat futnet mezi všechny hráče. Extraligové týmy by měly mít povinnou účast.
Vojtěch Holas: Nevím jestli úplně MČR, jelikož si myslím, že přihlášených družstev by nebylo mnoho, ale určitě souhlasím s názory těch, kteří chtějí vložit do zápasu alespoň jednu dvojku a jednu trojku na jeden dopad.
Michal Kokštein: Mám názor, že je nesmysl pořádat MS nebo MČR ve sportu, který na žádné úrovni v domácí soutěži nehrajeme. Zvolili jsme cestu kvalitní domácí soutěže v nohejbale a jednorázového turnaje v pro nás neexistujícím sportu Futnet. Chápu to jako určitý kompromis, ale osobně se mi to nelíbí. Ovšem historicky s námi nikdo nechtěl hrát „náš“ nohejbal a my jsme schopni být stále nejlepší i na „upravená“ pravidla Futnetu. Představa futnetové soutěže u nás mi přijde nereálná, možná částečné zapojení do extraligy jednou dvojkou či trojkou. Navíc se nyní experimentuje s dalšími obdobnými sporty jako je např. Jokgu, které mají údajně větší základnu. Pro mě jako milovníka klasického nohejbalu je to zpestření, ale myslím, že většina hráčů vidí jako nejvyšší metu extraligový titul.
Ondřej Pachman: Já osobně si na tréninku rád občas jednodopad zahraji, ale zdůrazňuji slovo občas. MČR v něm by mohla být zajímavá alternativa, kterou si ale zatím nedovedu představit v nějakém pravidelném režimu, právě i z důvodu nabitého termínového kalendáře. Docela velký přínos bych ale viděl pro reprezentaci a jejího trenéra. Zaprvé futnet je potřeba trénovat aby se hrál dobře, každá akce navíc by určitě prospěla kvalitě hry. Zadruhé by zde byla i jistá objektivizace nominace, bylo by více na očích, komu futnet jde a komu ne. Trenéři by měli jednodušší pro něj vybírat vhodné hráče, viděli by je hrát i v zápase, kde o něco jde a ne pouze na nějakém tréninku při soustředění.
Jan Hanus: Myslím si, že turnajů ve futnetu by během roku mělo být více než jen jeden. Byl bych i rád, kdyby se některé pravidla futnetu zařadit do klasické skladby extraligového zápasu.
Miroslav Sachl: Neuvítal, pokud vím ani žádný turnaj se v tomto sportu na našem území nekoná.
Ondřej Kurka: Ano. Prostor je. Vždyť liga se odehrála tento rok za dva měsíce
Martin Sherig: Nápad to není špatný, avšak nevím, jak by se s tím poprali hráči, kteří nejsou zvyklí na jeden dopad.
