V minulém článku ze seriálu byly mj. popsány jak základní současné nedostatky soutěží (mj. ČNS nemá jedinou dlouhodobou soutěž, odpovídající parametrům soutěží vrcholových složek dalších sportů), tak základní principy, na kterých by je vystavěna plánovaná reforma soutěží (vytvoření větší nabídky ČNS pro média a sponzory, vytvoření soutěží, které se více podobají vrcholným soutěžím dalších míčových sportů, zvýšení počtu špičkových klubů, podpora rozsáhlejších mezinárodních styků mezi kluby i hráči).
Nyní si představme konkrétní schéma reformy soutěží mužů, které jsou v přímé gesci VV ČNS. Nový model by neměl zásadním způsobem uměle převrátit celou stávající strukturu venkovních soutěží, ale vedle ní postavit novou jednu (časem i více) halovou soutěž, umístěnou do hluššího zimního období a která by splňovala výše uvedené základní reformní principy. Oba druhy soutěží by měly být ve stejném časovém rozsahu. Čas pak prokáže, zda, v jaké podobě a rozsahu mohou vedle sebe tyto rozdílné soutěže v ročníku existovat a také prokáže, zda je pro vrcholovou složku nohejbalu vhodnější dlouhodobá soutěž seriálového typu nebo klasického typu. čas prokáže, zda, v jaké podobě a rozsahu mohou vedle sebe tyto rozdílné soutěže v ročníku existovat. Nohejbal navíc získá možnost souvislé, téměř celoroční medializace.
Novou soutěž, která má splňovat parametry vrcholové složky a přiblížit alespoň 3 % nohejbalu preferovanějším sportům, je Evropská liga mužů. Její hrací období by trvalo cca 3,5 měsíce (1.1.-15.4.), jedná se o seriál 8-10 jednorázových halových turnajů trojic nebo dvojic nebo jednotlivců, z toho 3 turnaje hrány v zahraničí. V seriálu bodují sestavy družstev z ČR i zahraničních. Mělo by se jednat o první mezinárodní dlouhodobou soutěž, zároveň hranou na tuzemská pravidla. U všech turnajů se předpokládá záznam na celostátní TV. Umožní-li to valná hromada, předpokládá se i zatraktivnění hry (zmenšení neherních proluk, zkrácení doby zápasu). V této soutěži by tak ČNS mohl získat dostatečně atraktivní produkt pro sponzory, média, diváky i hráče samotné. Atraktivitu zvyšuje zahraniční účast. Výhodou je i jednodušší a levnější pořízení TV záznamu než u soutěží družstev. Navíc se jedná o ověřený model z dřívějších seriálů Evropský pohár mužů (2008, 2011) nebo Pohár ČNS mužů (2002-07).
Na výstavbu nové mezinárodní halové soutěže by měly reagovat i venkovní tuzemské soutěže. Jejich hrací období by bylo zkráceno o měsíc a týden na cca 3,5 měsíce (1.5.-30.6. a 1.9.-15.10.). Uvažována je redukce ze 3 na 2 ligové soutěže se shodným hracím systémem (avšak není tak zásadní podmínkou). Zachovány jsou zásadní stávající parametry, tj. klasická dlouhodobá soutěž s utkáním vždy dvou družstev, obsahující základní a nadstavbovou (play-off/out) část, s vytížením pro min. 6 hráčů (9-10 zápasů v utkání). Alespoň částečně by mohlo dojít k možnému zatraktivnění hry zmenšením neherních proluk.
Zatím navržený hrací systém uvažuje se základní částí, hranou dvoukolově D-V (10 víkendů) ve dvou skupinách po 6 družstvech. Play-off čtvrtfinále odehrají dvojice A1-B4, A2-B3, A3-B2, A4-B1, na 2 vítězná utkání ve 2 víkendech. Play-off semifinále má shodný systém se současným, pouze hráno ve 2 víkendech. Play-off finále je také shodné, předpokládá se tradiční „televizní.“. Play-out semifinále je koncipováno ve dvou variantách. V té delší se ještě znovu ve skupině poměří A5-A6, B5-B6, na 2 vítězná utkání ve 2 víkendech. Následuje finále play-out: VSF1-PSF2, PSF1-VSF2, na 2 vítězná utkání ve 2 víkendech, poražení sestupují. V té kratší se předpokládá pouze finále play-out. Celkem se tak v soutěži jedná o vytížení družstva na 12-15 víkendů, tj. max. 3,5 měsíce (ořezáno by bylo zejména tzv. rizikové období, kdy se řada utkání hraje v halách).
Jedním z cílů reformy soutěží je přiblížení se počtu účastníků ostatních míčových sportů (12 a více), tím soutěž oživit a rozprostřít do více regionů, což současný model neřeší. Také současný poměr sestupujících (až 25 %) je nejtvrdší ze všech míčových sportů. Zvolena je vstřícná varianta k reformním cílům v oblasti počtu účastníků i tvrdosti sestupu (17 %, dva přímo sestupující ale zajišťují dostatečnou obměnu v soutěži). Do play-off se dostane 67 % družstev. Výhodou je i malý rozdíl ve vytížení družstev. Nevýhodou je, že některá družstva se během ročníku nemusí potkat Stávající systém nadstavbové části je zkrácen na 2 víkendy (výše postavené družstvo začíná sobotou venku a pokračuje sobotou a případnou nedělí doma). Návrh pochopitelně projde důkladnou diskuzí a může být i významně upraven.
Otázkou je, jak se postavit k mistrovství ČR mužů. V posledních letech VV ČNS hýbal jak s jejich termíny, tak s jejich periodicitou (u dvojic a trojic nově dvouletá). Zde existuje několik možností řešení.
Co je podstatné říci na závěr? Vybudováním nové mezinárodní soutěže ČNS a celý nohejbal získají nejen nový atraktivnější produkt pro sponzory a média, ale také pro diváky a hráče (stávající i potenciální). ČNS tím zároveň více pokryje jalové zimní období a umožní vyžití těm (hráči, trenéři, funkcionáři, diváci), kteří v letním období preferují jiné zájmy. Navíc ČNS napomůže rozvoji mezinárodního nohejbalu, což je v případě mateřské země jistá nepsaná povinnost. Další odklady reforem by stejně nic nevyřešily, když chybí ochota i odvaha – viz v minulém článku popsané jalové několikaleté snahy o reformu soutěží mužů i žen. Jen by ČNS další rok pokračoval v sestupné trajektorii.
