Jako obvykle je tento novoroční čas plný předsevzetí, co všechno v sobě i kolem sebe hned začátkem roku vylepšíme. Já nebudu osobní a odhodlání k nápravě svých neřestí vám nesdělím, ale dovolím si podělit se s vámi o návrhy, kterými chci vylepšit naši společnou vášeň – nohejbal.
Na úvod chci poznamenat, že nejsem žádný aktivista a revolucionář, ale člověk spíše konzervativnějšího založení. Své návrhy k vylepšení nohejbalových pravidel tedy dlouho promýšlím, než se je rozhodnu zveřejnit. Proto prosím i vás, kteří se chcete do následné polemiky k mým návrhům zapojit, abyste se před svým polemickým příspěvkem trochu zamysleli a na návrhy se podívali i z pozice laika – nenohejbalisty.
Na valné hromadě letos v březnu chci předložit 3 změny pravidel nohejbalu:
– zjednodušení příjmu podání z voleje
– zamezení nesportovního úmyslného stahování protihráče do sítě
– umožnění hrát i mimo hrací plochu
Protože předpokládám, že třetí změna bude nejdiskutovanější, rozdělil jsem svůj příspěvek na dvě části. V této se budu věnovat prvním dvěma pochopitelnějším změnám a v řádu několika dnů zveřejním i část druhou.
Zjednodušení příjmu podání z voleje
Snad to nebude vypadat příliš sebejistě, ale domnívám se, že možnost vzít podání z voleje se již zaběhla. Nikomu hru nezkomplikovala a možná i někde přispěla k její plynulosti a odbourání vysokých podání „na plot“. Oprávněně se však diváci ptají (a sám jsem to zažil), proč rozhodčí přerušuje hru, když podání vybrané špatným volejem rovnou přeletí přes síť. Vše vypadá v pořádku, ale dál se nehraje. Je to skutečně nepochopitelné a těžko se laikům vysvětluje, že toto podivné pravidlo byla úlitba těm, kteří tvrdili, že se podání neustále bude blokovat a že hra tak ztratí smysl.
Domnívám se, že dnes už nikdo takový nesmysl neřekne a že ta povinnost druhého doteku přijímající strany je nejen zbytečná, ale naopak matoucí a komplikující. Proto navrhuji pravidlo zjednodušit – chceš-li, vezmi podání z voleje a nic víc! A bude-li někdo chtít podání zablokovat, nechť to zkusí. Napadá mě snad jediný příklad, kdy by to mělo smysl – nemohu-li v singlu najít recept na změnu soupeřova podání a set je již téměř ztracený, risknu to a půjdu k síti, snad to soupeře rozhodí a pokazí. Ve dvojkách a trojkách však nikdo blokovat nebude, na to jsem ochoten si vsadit.
Technické provedení změny v pravidlech by pak bylo následující:
Původní znění:
7.2. Provedení akce
7.2.1. … Mezidopad není nutný, s výjimkou příjmu podání. Při jedné akci …
7.12. Provedení podání
7.12.1. … před dopadem na zem. Učiní-li tak, musí přijímající strana míč zahrát povoleným způsobem alespoň ještě jednou, jinak ztrácí bod.
7.12.2. Chybná herní činnost (bod pro soupeře):
… nebo vlastního hráče. Při soupeřově podání zasáhl míč před dopadem vlastní hráč, ale přijímající strana nezahrála povoleným způsobem míč podruhé. Míč při doteku …
Navrhovaná změna:
7.2.1. … Mezidopad není nutný. Při jedné akci …
7.12. Provedení podání
7.12.1. … před dopadem na zem.
7.12.2. Chybná herní činnost (bod pro soupeře):
… nebo vlastního hráče. Míč při doteku …
l
Zamezení nesportovního úmyslného stahování protihráče do sítě
Navrhuji nic nezkoumat, nic neposuzovat a vzít si poučení z pravidel futnetu – dotknul-li jsi se v boji o míč i neúmyslně spodní částí nohy soupeře, nebude to tvoje chyba jedině v tom případě, že ses před tím dotknul míče. Jsi-li takový nekopa a místo míče se trefíš do soupeřovy nohy, máš smůlu a ztrácíš bod – jako kdyby to byl faul. A pokud jsi to udělal úmyslně, měl bys dostat navíc ještě žlutou kartu a trestný bod.
Nevím jak vy, ale já jsem během své kariéry relativně často zažil situaci, kdy soupeřův smečař jakoby omylem nebo neobratně minul míč a „nechtěně“ zasáhl nohu soupeřova blokaře. Ten se někdy lehce dotkl sítě a někdy se do sítě přímo zapletl. A nedostávali ho do sítě jen nějací rekreační smečaři, „náhodně“ se to totiž dařilo i špičkovým ligovým hráčům. Rozhodčí po takové situaci většinou jen pokrčil rameny a po utkání pronesl: „Vypadalo to trochu jako úmysl, asi máš pravdu, ale jak to mám poznat…“ Podle mě by díky tomuto pravidlu rázem zmizely všechny pokusy o stažení soupeře do sítě a hře by to vůbec neuškodilo. Jen si promítněte, kolikrát jste soupeře kopli do nohy, aniž byste se před tím dotkli míče…
Technické provedení této změny v pravidlech by pak bylo následující:
Původní znění:
7.9. Dotyky protihráčů
7.9.1. V akci zaměřené na zasažení míče může hráč nohou zasáhnout jen dolní část soupeřovy nohy pod kolenem.
7.9.2. Chybná herní činnost (bod pro soupeře):
Úmyslné i neúmyslné dotknutí se soupeře nohou, kromě vzájemného dotyku dolními částmi nohou ve snaze zasáhnout míč.
Navrhovaná změna:
7.9.1. V akci zaměřené na zasažení míče může hráč nohou zasáhnout jen dolní část soupeřovy nohy pod kolenem, a to jen poté, co se dotkl míče.
7.9.2. Chybná herní činnost (bod pro soupeře):
Úmyslné i neúmyslné dotknutí se soupeře nohou, jestliže se hráč před tím nedotkl míče.
Tolik mé dva první návrhy a jejich odůvodnění. To však může mít i slabá místa, na něž jsem nepřišel – nikdo nejsme neomylný. Proto je předkládám formou této polemiky nejširší nohejbalové veřejnosti a doufám, že oba návrhy ve vaší kritice obstojí. Ale i kdyby neobstály a našel se opravdu rozumný argument, který by je zpochybnil, nebyl bych zklamán. Nejsem totiž člověk, který by své postoje obhajoval za každou cenu i proti zdravému rozumu.
