
Milane, dočkal jsi se. Jsi mistr světa. Když připočteme tři evropské tituly, je zřejmé, kdo že je oprávněným králem disciplíny jednotlivců. Uvědomuješ si tuto pozici.
Asi ano. Jsem rád, že mi Marián Žigala dal šanci reprezentovat Slovensko v singlu. Snad teď vidí, že udělal dobře.
V této disciplíně však na Slovensku vládne poměrně tvrdý nominační klíč. Jede jen vítěz domácího šampionátu jednotlivců.
Ano, kdo vybojuje titul mistra Slovenska, jede reprezentovat na Evropu nebo svět.
Mezi jednotlivci je nepochybně největší konkurence a navíc je to nejtěžší disciplína. Chybu nikdo jiný nenapraví, střídat nelze. I ty jsi si na šampionátu občas vybral slabší chvilku.
Dost jsem se natrápil se Švýcarem, zdolal jsem ho až ve třetím setu. Ještě větší boj to byl s Maďarem, ten byl perfektně připravený. Naopak s Francouzem v semifinále to bylo lehčí, než bych čekal. Asi se polekal, nehrál to, co předtím.

Překvapil mě, ale věřil jsem si na něj. Nikdy předtím singly nehrál, tak asi proto. On ve finále hrál dobře, ale já také dobře. Ale ve finále jsem spíše očekával českého reprezentanta. Na toho bych si přece jen věřil méně.
Viděl jsi jejich vzájemný zápas?
Viděl. Přišlo mi to jednoznačné. Karel Hron nezahrál to, co by měl zahrát. A Maďar byl v pohodě.
Co rozhodlo finálový mač?
Bylo to vyrovnané. Na konci setu už mu možná došly síly. Přece jen hrál i dvojky a trojky, což je dost náročné. Vyšlo mi to.
Jsi tedy mistrem světa. Doma však máš slušnou konkurenci. Vždyť třeba loni na pohárovém klání v Nymburce vaši hráči obsadili první tři příčky. Letos zase Brutovský, ač se moc jednotlivcům nevěnuje, skončil čtvrtý na mistrovství ČR. Výborně tuto disciplínu hraje i Patrik Perun. Někdy bývá těžší být doma prorokem?
Těch opravdu špičkových singlistů tu zase tolik není. Laco Stupák je můj vrstevník a už v této disciplíně reprezentoval. Marián Žigala je velmi zkušený a na své roky hraje výborně. Potom už dlouho, dlouho nic. Sledoval jsem i výsledky v českých soutěžích a vím, že Jano Brutovský byl čtvrtý na mistrovství republiky. Pochopil jsem, že na to, aby byl výše, mu chyběly síly.
Tobě evidentně v Nymburce nechyběly. Bylo to z tohoto pohledu hodně náročné?
V pohodě. Bylo to osm zápasů ve třech dnech. Nebylo to až tak náročné, času na odpočinek bylo dost.

To nevím. Je to velmi dobrý hráč. Utkali jsme se asi dvakrát a vždy jsem vyhrál. Rozhodně ale, kdyby tady byl, by to bylo zajímavější. Je mi líto, že k rozdělení došlo a nemohou se všechny země střetnout na jediném šampionátu. Snad se to v budoucnu zase spojí.
Jak se na zápasy jednotlivců dívají diváci na Slovensku? Dokáží ocenit hru singlistů, stejně jako hru v jiných disciplínách?
Na Slovensku, zda jednotlivci, dvojice nebo trojice, je to hrozné. Tam diváci skoro žádní nejsou. Chodí se dívat jen nohejbalisté nebo bývalí nohejbalisté a je jich málo.
Ty hraješ na klubové úrovni v mistrovských Košicích. Slovenská extraliga přišla postupně o Makaru, Patrika Peruna, Brutovského, Novosada, Ifku a další kvalitní hráče. Není to pro tebe frustrující? Neuvažoval jsi o tom vyzkoušet si českou soutěž?
Slovenská liga je hrozná. Stagnuje, nerozvíjí se. Nedivím se těm hráčům, že odešli. Kdybych měl víc času, tak bych o tom asi i uvažoval. Dnes je těžká doba, času není nazbyt.
Dosud jsme hovořili pouze o jednotlivcích. Ty ale už jsi několikrát prokázal, že máš uplatnění i v ostatních disciplínách.
Diskutovalo se o tom, že bych mohl hrát na šampionátu dvojky i trojky. Hlavně ty trojky. Ale trenér to udělal tak, že každý se soustředil na svou disciplínu. Je mi to trošku líto, určitě.





