
SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary – SK Šacung ČNES Benešov 1947: 3:5 (konečný stav série 1:2)
Tato série jakoby byla tak nějak ve všem obráceně. Šacung ve Varech nevyhrál už dlouhou dobu, ale tentokráte to zvládl hned dvakrát. Domácí prostředí a s ním spojená výhoda nasazení se také ukázalo kontraproduktivním, vítězili vždy hosté. Největším paradoxem této série byla nejen (ne)úspěšnost ve svých tradičně silných disciplínách. Západočeši měly vždy debly zautomatizované, naopak středočeský celek sbírá úspěchy především ve trojkách. Papírové předpoklady podpořily i výsledky dvojkového a trojkového republikového šampionátu. A realita? Karlovy Vary jasně dominovaly ve trojicích, vyhrály 9 z 11 hraných. Debly opanoval Šacung, z 9 vyhrál 8. Také zdravotně na tom byl lépe přece jen karlovarský tým, Šacungu chyběli Kalas (1. utkání) a Flaks (3. utkání).
Poslední duel nezačal pro domácí vůbec dobře. Než se rozkoukali, prohrávali 0:2. Vanke s Babkou a alternujícím Chytrou padli v deblu s Kalasem a Doubravou, stejně to dopadlo v případě J.Medka, Kokšteina a střídajícího Bíbra proti Makarovi s Holubem. Hostům ale křídla brzy spadla. S těsnou porážkou Ešnera, Kalase, Řeháka od domácí elitní formace Vankeho s Kokšteinem a M.Medkem se dalo počítat, horší to už bylo u Doubravy, Holuba a Stejskala, kteří padli s J.Medkem, Bíbrem, Chytrou a naskočivším Babkou. Překvapením ale nebyl konec a karta se otočila. Babka potřetí v řadě už nebyl úspěšný, vyšlápl si na něj Doubrava. Jím vedená trojice pak celkem pohodově zlomila dosud v sérii bezchybnou Vankeho formaci. Rázem hosté disponovali třemi pokusy na výhru. Ten první ovšem hostující Ešnerovo komando proti Medkově trojici zazdilo. Vanke, Babka a střídající Chytra v prvním odvetném deblu byli oba sety dole, druhý set ale Makara s Holubem a alternujícím Stejskalem dohrávali až moc bohorově a málem se jim to nevyplatilo. Jediný mečbol jim však k výhře stačil.

JAN BUDDEUS (Šacung, trenér): „Opět zafungovala změna u spoluhráče Doubravy ve dvojicích, kde Kalas zahrál zkušeně. Makara s Holubem hrají výborně už delší dobu. Trojky nás ale také znovu zradily. Po dvou neúspěších Kadeřábka jsem dopředu počítal, že do singlu pošlu Doubravu a vyplatilo se. Byl to klíčový moment dnešního utkání. Vary to srazilo psychicky dolů, byl to bod, se kterým jasně počítaly. Tím, že poté Doubrava, Holub a Stejskal zdolali v sérii dosud bezchybnou Vankeho trojici, narušili sebevědomí domácího tahouna, který ten den byl u tří dílčích porážek. To byl druhý klíčový moment. Druhá naše trojice nedokázala za celou sérii vyhrát, ale Makara s Holubem ve dvojkách pracovali spolehlivě. Úsměvné pro mě je, že ač se čekalo, že oba týmy se prosadí na domácí půdě, ani jednou to v sérii nevyšlo. Zřejmě tam více sehrála roli psychika. V našem případě určitě, protože po výhře ve Varech se hráči už trochu viděli ve finále a odehráli jedno z nejhorších utkání v sezóně. Podobné se asi v posledním utkání přihodilo soupeři. Jsem rád, že přes už u nás tradiční zdravotní problémy několika hráčů se mančaft semkl a splnil cíl, který jsem po svém návratu k mužstvu vytýčil. Tehdy tomu nikdo moc nevěřil. Zejména po sérii porážek ve druhé polovině základní části, kdy jsme museli v posledním utkání bojovat o to, abychom vůbec do play-off postoupili.“





