
Ladislave, máš na sobě dres Vsetína. Jak se to přihodilo?
Patrik Perun se mě zeptal, zda bych si nechtěl zahrát českou extraligu. Přijal jsem nabídku na tento rok a uvidíme, co bude dál.
Do letošního roku jsi hájil barvy košického DPMK. Podle různých pramenů aktuální situace v tomto veleslavném klubu nevypadá zrovna růžově. Cosi v minulém rozhovoru naznačoval už Marián Žigala.
DPMK zřejmě nebudou hrát vůbec soutěž.
To je překvapení. Znáš důvody?
Nemám o tom přehled. Jsem přece jen pouze hráč a takové organizační věci neřeším.
O tak kvalitního hráče ale musely stát jiné slovenské týmy. Ozval se některý?
Žádnou nabídku jsem na Slovensku nedostal.
Takže v Česku byli pružnější.
Vyzkoušíme a uvidíme.
Nepokukoval jsi ale za hranice už dříve? Přece jen tvoji bývalí spoluhráči už za Vsetín hrají delší dobu, spoluhráči z reprezentace i v dalších českých klubech.
Chuť by byla, ale žádná nabídka nebyla.

V Košicích, do Česka budu dojíždět. Jak je to náročné vím dobře, už jsem na pár českých turnajích byl. Snad to zvládnu. Do Vsetína přijedu v pátek večer, budu tam přes víkend a v neděli večer budu v Košicích. Nebudu jezdit sám, měl bych dojíždět spolu s Jánem Brutovským a Branem Belkem.
A Patrik Perun?
On má teď hodně povinností. Určitě nebude na všechny zápasy.
Jsi svobodný. Nemáš ještě rodinu nebo jiné závazky, které by tě omezovaly?
Nemám. Je mi 28 let a jsem zatím svobodný. I když přítelkyni mám.
Co od svého působení v českých soutěžích očekáváš?
Určitě mi to prospěje do reprezentace. Je tu vyšší úroveň nohejbalu, než na Slovensku. Hlavně aby nepřišlo nějaké zranění.
Máš dobrý přehled o účastnících českých soutěží?
Přiznám se, že moc ne. Některé týmy a jejich hráče ale znám. Bude to pro mě zase něco nového a snad to zvládnu.
Už jsi byl trenérem seznámen, do kterých disciplín a na které herní posty se s tebou počítá?
Měl bych hrát všechny disciplíny, singly, dvojky, trojky. Doufám že to zvládnu hlavně po fyzické stránce. S kým budu hrát, to ještě také nevím. Zkoušíme různé taktiky, uvidíme jak to dopadne.
U singlu a dvojek je post jasný, ale co ve trojicích?
Tam bych měl stejně jako v Košicích hrát na pozici druhého smečaře. Asi by ale nebyl problém hrát i na druhé straně jako nahrávač. To bych musel více potrénovat, protože nahrávače jsem v soutěžích nikdy nehrál.
Česká mistrovství republiky se letos konají před zahájením ligových soutěží. Připravoval jsi se?
Připravoval jsem se každou neděli s Mariánem Žigalou.
Tvůj poslední slovenský singlový titul je z roku 2014. V roce 2015 se ale domácí mistrovství konalo jen ve dvojicích a trojicích. Proč ne v jednotlivcích?
Netuším. To jsou zase ty organizační věci. A dvojek ani trojek jsem se loni nezúčastnil.

Když to tak svaz rozhodl, tak my hráči se tomu musíme přizpůsobit. Neřeším to. Je to poprvé, co přes Velikonoce hraji nohejbal.
Na šampionátu jednotlivců se vesměs prosazují zkušení hráči. Byla to i zkušenost, co dnes rozhodlo o tvém titulu?
Asi ano. Singl je o technice, o kondici.
Když porovnáš český singlový šampionát se slovenským, jak vyzní srovnání?
To je neporovnatelné. Že by na šampionátu na Slovensku bylo 32 hráčů.
Myslíš si, že na českém šampionátu by stejně jako ty uspěli i další slovenští singlisté? Jako tomu bylo před pěti lety.
Určitě. Třeba Marián Žigala, i když mu je už 51 let, by tady pár soupeřů potrápil. Možná by to bylo i na bednu.
Co reprezentace? Pomůže ti český titul k nominaci?
Ještě je brzo takto uvažovat. Pokud se dostanu do nominace, chtěl bych se soustředit jen na singl.
Už dvakrát jsi ale nesplnil na vrcholné mezinárodní akci očekávání. Nemáš obavy, že tentokrát trenér dá důvěru někomu jinému?
Hovořili jsme na toto téma s trenérem. Řekl mi, že pokud vyhraji nominační soutěž, nemá problém mě nasadit. Ale chybí mi občas i trochu štěstí. Tak snad do třetice všechno dobře dopadne.





