(Vyškov) 39. ročník domácího deblového šampionátu mužů, konaný ve Vyškově, uspokojil především moravské celky. Ty se totiž podělily o kompletní medailovou sadu. Tu nejcennější pro sebe urvala modřická dvojice Gryc, M.Müller, která tak navázala na dva dorostenecké tituly v této disciplíně.
Vyškovské mistrovství bylo ale hlavně doslova pohřebištěm favorizovaných dvojic. Stejně jako v loňském roce, kdy zvítězila žatecká dvojice, i letos se urodilo nejedno překvapení. Důvod je zřejmý, první týden v únoru není zrovna objektivním měřítkem výkonnosti. Některé celky jsou teprve na začátku přípravného období a nemají za sebou tréninkovou herní přípravu. Ale to už je úděl všech akcí na přelomu roku. Své o tom ví i například diváci pražských akcí, Poslední smeče nebo Memoriálu Josefa Bicana. A tak letos svoji pouť turnajem nečekaně brzy zakončily takové dvojice, jako ta čakovická (bratři Suchých), šacungské (Kalas, Holub i Řehák, Stejskal), břevská (Březina, Babka) nebo karlovarské (Musil, Kubát i Bíbr, Kokštein).
Z extraligových týmů tak pochopitelně největší radost zavládla v tom modřickém. Zlato a bronz, to ji milá bilance. Divoké finále sehrála vítězná dvojice. Zatímco první set Gryc s Müllerem nebezpečný Vsetín zdolala rozdílem dvou tříd, ve druhém všechno bylo jinak. V tom třetím pak vsetínští měli mečbol, ale sebevědomí vítězové koncovku zvládli. Exvyškovské duo v modřických službách tak potvrdilo své dlouhodobé deblové kvality. „Je to určitě zatím můj největší úspěch a doufám, že ještě nějaký přijde. Dneska jsme byli v pohodě. Asi největší výzvou bylo porazit v derby naše céčko, tj. Skřejpka s Janebou. Proti spoluhráčům se vždycky hraje nejhůř. Byl to hrozně těžký zápas, první set jsme prohráli a druhý 5:8 prohrávali. Když jsme to pak otočili, tak nás to hrozně nakoplo. Pak už to šlo bez problémů, hlavně nám vycházela koncovka. Ve finále nám první set vyšel, ten druhý byl slabší. V tom prvním jsme dodrželi instrukce podávat do Dušana a on nedokázal prodat. A ten druhý, to byl ve Vyškově letitý problém, že druhé sety byly špatné. Naštěstí jsme to ale zvládli,“ říká MARTIN MÜLLER. Jeho parťák LUBOŠ GRYC také neskrýval nadšení. „Ten třetí set nebyl lehký, vedli jsme, ale pak jsem dvakrát neproměnil. Naštěstí jsme nepanikařili, i za 8:9 jsme si věřili, že to chytneme a proměníme. Dneska jsme celkem čtyřikrát otáčeli set, takže už jsme byli zvyklí. Hodně jsme věřili, že Dušana chytneme a že to prodáme. Povedlo se a je to můj dosavadní vrchol.“ Jenže všechno mohlo být jinak a Gryc vůbec finále nemusel hrát. V plánu totiž byly jiné povinnosti. „Tak já jsem vůbec nepočítal s tím, že se dostaneme tak daleko. V sedm večer jsem měl kolaudaci bytu.“
Hlavním překvapením dne byla ale vsetínská dvojice Padyšák, Gebel. Na své cestě do finále vystavila stop Českému Brodu a prvním sestavám Šacungu a Modřic. O Gebelových deblových kvalitách se pochybovat nemusí, ale útlému dlouhánu DUŠANU PADYŠÁKOVI bývá přeci jen připisována spíše trojková úloha. „Když jsme to otočili z 6:8 na 9:8, tak už jsem věřil, že tam jsme. Jenže pak bylo vyrovnáno a já jsem poslední útok zahrál asi zbytečně na jistotu. Měl jsem něco risknout a musím říci, že teď mě to dost mrzí, že jsem nenašel odvahu. No nic. Jsem rád, že jsem si dnes dobře zahrál, mrzí mě to finále, ale klukům ten titul přeji. Naše ambice určitě nesahaly tak vysoko, ale věřili jsme, že když budeme hrát dobře svojí hru, tak můžeme porazit kohokoliv. To se nakonec i ukázalo a hodně jsme si tím zvedli sebevědomí do sezóny. Před šampionátem jsme potrénovali, ale tím, že jsem z Prahy, tak mám spíše individuální trénink. S Bačíkem hrajeme už odmalička, takže se souhrou není žádný problém. No a co se týká toho, že patřím spíše do trojic? Oni všichni o mně říkají, že jsem klasický trojkový hráč a já jsem přitom klasický dvojkový hráč,“ s úsměvem si užíval vsetínský pohodář.
Zápas o bronz byl velkou bitvou, dva ze tří setů skončily nejtěsnějším rozdílem. Speciálně čelákovické duo Spilka, Kolenský se může přihlásit na seminář, jak naložit s posledním míčem. V semifinále i souboji o třetí místo totiž takto ztratilo celkem tři sety. Přesto čelákovičtí s nepopulární bramborou v ruce nesmutnili. „Určitě nejsme nespokojeni. Nečekali jsme, že se dostaneme tak vysoko. Když jsme sem jeli, tak jsme si ani moc nevěřili. Je pravda, že jsme trénovali, chodíme teď pořád kopat. S Martinem Spilkou jsme loni odehráli celou úspěšnou sezónu, jsme na sebe zvyklí a to nám asi dnes pomohlo. Neměli jsme v pavouku zase tak lehké soupeře, v osmifinále jsme zdolali Břve a ve čtvrtfinále Karlovy Vary. S Musilem a Kubátem to byl asi nejtěžší zápas. Sice jsme ostatní zápasy prohráli, 
ale opravdu jsme nečekali, že se tak daleko dostaneme. Samozřejmě, že když už jsme měli dva pokusy na medaili, tak jsme jí chtěli získat. Bohužel udělali jsme pár chyb v mezihře, nepřipravili jsme si to pořádně k zakončení. Útok jsme neměli špatný, ale zase jsme málo ve hře chytili,“ zhodnotil čelákovickou účast MICHAL KOLENSKÝ.
Konečné pořadí turnaje:
1. Sokol SDS Exmost Modřice „B“ (Gryc, M. Müller)
2. NK Climax Vsetín (Padyšák, Gebel)
3. Sokol SDS Exmost Modřice „A“ (Kop, Topinka, Gulda)
4. Spartak Čelákovice (Spilka, Kolenský)
