(Nymburk) Kromě světových a evropských šampionátů mají reprezentační družstva možnost se setkávat na mezinárodních turnajích, nesoucích statut Světového poháru. Na mužské úrovni jej v České republice dosud zorganizovali v Prostějově a opakovaně v Nymburce. Právě druhé jmenované město přivítá šest mužských reprezentačních výběrů, mezi nimiž nebudou chybět ani zástupci Rumunska a Maďarska, kteří se jinak mezinárodních šampionátů pod hlavičkou UNIF a EFTA neúčastní.
Turnaj s názvem President’s Cup (Pohár prezidenta) hostí v sobotu 25. února (8-18 hodin) tradiční dějiště nohejbalových akcí, hala Sportovního centra. Celkem se na turnaji představí šest národních družstev – kromě pořadatelského výbětu jimi budou Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Švýcarsko, Francie. Šance všech účastníků budou, zdá se, dost otevřené. Jednotlivci a „krátké“ dvojice nejsou zrovna českou doménou, stejně tak mezinárodní jednodopadová pravidla. Navíc jak Češi, tak Slováci po vzájemné dohodě nepostaví své nejlepší hráče, ale dají šanci čekatelům národního dresu. O to bude vše zajímavější. Jen dodejme, že každé utkání sestává ze zápasu dvojic, trojic a jednotlivců. Domácí výběr se ve skupině „B“ utká s Maďarskem a Švýcarskem. Skupinu „A“ tvoří Slovensko, Rumunsko a Francie.
„Podle nahlášených sestav Maďaři přijedou v nejsilnějším složení. Podle mých informací by sem přijeli i bez ohledu na to, zda by jim národní svaz nebo FIFTA dělaly nějaké potíže. To v Rumunsku je situace horší, nebýt naší nedávné dohody mezi FIFTA a UNIF, byl by zřejmě problém je sem vůbec dostat,“ říká prezident ČNS a EFTA KAMIL KLENÍK.
Český výběr tradičně povede trenér Jiří Šmejkal, v roli asistenta se představí Jan Buddeus. Na turnaj byla nominována osmička hráčů, a to: Petr Topinka, Martin Müller, Lukáš Rosenberk, Pavel Kop (všichni Modřice), Jakub Medek, Tomáš Bíbr (oba Karlovy Vary), Michal Kolenský (Čelákovice) a Karel Hron (Žďár nad Sázavou). O tom, jak vznikla tato nominace, proč Češi a Slováci nechali doma své hlavní opory a vyhlídkách českého družstva jsme pohovořili s trenérem JIŘÍM ŠMEJKALEM.
Trenére, proč se na této akci nepředstaví nejlepší čeští a slovenští hráči?
V letošním roce se koná v prosinci v Nymburce světový šampionát. Protože se letos nekoná mezinárodní pohárový seriál, požádal jsem prezidenta ČNS Kleníka, aby zvážil, zda by nebylo možné zorganizovat nějakou adekvátní náhradu, kde bych mohl vyzkoušet hráče na mezinárodní pravidla. Bylo mi vyhověno. Jsem rád, protože účast na turnaji, před diváky, je pro hráče těžší zkouškou, než soustředění, kde takový tlak není. Co se týká sestavy, od začátku mým záměrem bylo dát šanci se předvést hráčům, kteří sice v reprezentaci stabilně nehrají, ale v domácích soutěžích prokazují vysokou kvalitu. Hned jsem tedy kontaktoval slovenského trenéra Mariána Žigalu a dohodli jsme se, že i Slováci to takto pojmou. Mohu říci, že bych od svého záměru neustoupil ani tehdy, pokud bychom se nedohodli. Dohodli jsme se na věkové hranici 25 let a pokud by nastala výjimka, tak pouze u hráče, který na žádném světovém nebo evropském šampionátu nestartoval.
Co říkáte na účast Maďarska a Rumunska?
My jejich účast jen vítáme. V singlu i krátkých dvojkách jsou na špičkové úrovni, také ale Francie či Švýcarsko na tom nejsou špatně. Ve trojkách by na nás ale mít neměli. Netroufám si tipovat obsazení finále, pochopitelně věřím, že bez nás nebude.
Dvojice ale vždy patřily k českým držákům. Nevěříte si na ně?
To je pravda, ale to byly vesměs klasické dlouhé dvojky. Ty nám opravdu dost seděly. Na krátké hřiště nyní mají naši hráči problém se úderově vejít. Je to tím, že se tato disciplína u nás v soutěžích nehraje a hráči jí netrénují ani v klubech. Nad ostatní tak vyčnívají Kuba Mrákava a Radek Pelikán, za nimi je velká mezera.
Nemáte obavu z toho, že většina nominovaných hráčů spolu ještě nehrála? Přece jen obměnit najednou celé družstvo může přinést dost komplikací v souhře.
Právě proto jsme minulý týden absolvovali jednodenní soustředění v Nymburce, kterého se z nominovaných nezúčasnil pouze Tomáš Bíbr z vážných rodinných důvodů. Tuto osmičku jsme s kolegou Buddeusem svolali proto, že někteří hráči spolu ještě vůbec nehráli. Museli jsme tedy k sobě najít hráče a vytvořit hratelné sestavy. Také jsme se chtěli věnovat hře krátkých dvojic a natrénovat si je.
Zajímavostí turnaje je, že se na něm může střídat jak v jednotlivcích, tak u dvojic oba hráče.
Není to nic revolučního, praktikuje se to všude ve světě na turnajích Světového poháru. Je to proto, aby třeba když se v singlu někdo zraní, aby se to dohrálo a ne skrečovalo. Navíc to trenérům umožňuje více taktizovat a jistě to ocení i diváci. Ve dvojkách tak na každý zápas mohu teoreticky stavět jinou dvojici.
Co od turnaje jako trenér očekáváte, resp. jaký výsledek vás uspokojí?
Turnaj nám především otevře oči, kdo z hráčů bude mít šanci se probojovat na prosincové mistrovství světa. Otevře oči i hráčům, kteří dosud nereprezentovali a třeba si i mysleli, že mezi hrou na domácí a mezinárodní pravidla není zase tak velký rozdíl. Já doufám, že tyhle kluky nenechají na holičkách diváci, ale přijdou je podpořit. Hráčům to určitě pomůže. V tomto týmu jsou také hráči juniorského reprezentačního družstva, Jakub Medek a Lukáš Rosenberk. Věková hranice u juniorů byla totiž zvýšena na 21 let a tak se na listopadovém mistrovství světa v Brně představí v roli tahounů. V Nymburce nyní ale chceme uspět, to říká jasně. Prvořadé je prověření nominovaných hráčů, zda uspějí a řeknou si o nominaci na ještě významnější akci.
