(Nymburk) Mezinárodní problematiku na Valné hromadě Českého nohejbalového svazu zastupovaly otázky, týkající se vztahu ČNS k fungování mezinárodní federace FIFTA. Tedy organizace, která za 21 let své existence stále v myslích některých svých čelních představitelů žije spíše v utopických vizích, než ve světě reálného a konstruktivního fungování.
Netřeba rozebírat hromadu kritických ohlasů, které se na (ne)činnost této nohejbalové střešní organizace pravidelně snáší. ČNS a jeho zástupci pravděpodobně vyčerpali studnici nápadů, jak přesvědčit ostatní národní svazy o užitečnosti našich nápadů a názorů pro mezinárodní rozvoj i řešení stávající problematiky. Kratochvíl, Mašát, Chvalovský, Stehlík, Zgarba, Frélich, Kleník, to je úctyhodný výčet jmen těch, kteří rozdílnými postoji hájili a prosazovali názory, vzešlé z kolébky nohejbalu. Bohužel se však jejich úsilí až na občasné výjimky nesetkalo s úspěchem. Byly to snad obavy s naší celkové dominance, obavy ze sportovní převahy, z nedemokratických postupů, z vlivu našich funkcionářů, či jen trucpodnik, vzešlý až z přemíry zdůrazňování našich zásluh, velikosti členské základny a bohaté historie? O tom můžeme dnes jen spekulovat. Situace ve FIFTA se ale pro nás zakonzervovala.
Za tohoto stavu se začaly i v českém nohejbalovém hnutí vyklubávat názory populistického nebo dokonce extrémnějšího charakteru, které vždy pochopitelně nachází svůj fanklub věrných příznivců. Důsledkem těchto nálad byly i různá prohlášení, či usnesení. Jedno z nich našlo cestu i do usnesení nejvyššího svazového orgánu, byť jeho text byl velmi diskutabilní, umožňující několik různých výkladů. Proto došlo v roce 2007 k jeho upřesnění a doplnění tak, aby výklad byl jednoznačný. Stále však nebyla na pořadu dne otázka naší další role v mezinárodní federaci, přirozeně za předpokladu, že ve snaze vyhovět české hrdosti tuto organizaci neopustíme.
Právě velké dopady tohoto případného kroku i na tuzemský nohejbal, spojené se současnou nereálností vytvoření jiné zaštiťující nadnárodní organizace, byly důvodem, proč zatím poslední valná hromada ČNS tuto možnost drtivou většinou hlasů odmítla. Ve zdůvodňovací zprávě expertní skupiny ČNS se můžeme mimo jiné dočíst, že „Možnou variantu „Založení nové organizace“ jak expertní skupina, tak členové VV jednohlasně odmítnuli. Hlavními důvody jsou:
-
malý zájem zemí přidat se, opouštět FIFTA a zakládat další organizaci, kde chceme prosazovat dvoudopadový nohejbal
-
nemáme dostatek lidí, kteří by to odpracovali
-
v národních federacích FIFTA neexistují další osoby (opoziční proud), které by vytvořily jádro národní federace nové organizace a zakládat novou organizaci se stávajícími osobami a jejich názory je zcela zbytečné
-
žádná země nevstoupí do organizace, kde jedna či dvě země budou mít majoritu nebo právo veta na úkor ostatních.
Vystoupení by mohlo pravděpodobně při současné situaci a složení lidí v Boardu pro FIFTA znamenat úplný rozklad, ukončení činnosti či pokračování stávajícího stavu „nečinnosti“. Co bychom byli za sport, který ani nemá mezinárodní organizaci nebo není členem mezinárodní organizace, což je podmínka členství v ČSTV? Dopady této varianty mohou být daleko za hranici našeho dnešního vnímání a posuzování stavu FIFTA.
Naopak doporučení expertní skupiny i Výkonného výboru, a to ve FIFTA hrát pasivní roli, bylo potvrzeno i rozhodnutím delegátů valné hromady. Její nové usnesení vychází opět ze zdůvodňovací zprávy expertní skupiny, kde se mj. uvádí: „Zvolení této varianty znamená nevystupovat z FIFTA (platit členské příspěvky, účast na turnajích) a současně nemít žádného českého zástupce v žádném orgánu FIFTA. Vše pod heslem: „Ukažte, co umíte, odpracujte to a dokažte nám, že to my děláme špatně“. Jednalo by se např. o čtyřleté období našeho pasivního členství: jeden mandát boardu FIFTA, volby na jaře 2009). Po této době by vedení ČNS situaci přehodnotilo (nebo i dříve, pokud by nastal nějaká krizová situace). Pasivní role ve FIFTA by měla být kompenzována aktivní rolí ve vztahu k začínajícím zemím, pořádat pro ně tréninkové, školící akce, turnaje na tři dopady a přesvědčit je, že to je prostředek pro to, aby se mohli rychleji rozvíjet jak po stránce herní, tak po stránce rozšiřování členské základny“. Další nabízené varianty, tj. aktivní činnost českých zástupců v orgánech FIFTA, resp. pokus o plné ovládnutí FIFTA (za současných znění stanov ale prakticky neproveditelný), nebyly akceptovány.
Usnesení je na stole, jistě alespoň částečně uspokojí většinovou část spektra tuzemské nohejbalové základny. Z hlediska mezinárodní diplomacie je otázkou, nakolik se současné vedení FIFTA a zástupci zahraničních národních svazů chytnou za nos a začnou názory kolébky nohejbalu brát vážněji, než tomu bylo dosud. V době, kdy zasedání FIFTA (honosně nazývané kongresem) jako klíčovou problematiku řeší anténky na síti a podobné záležitosti, může být odpověď jakákoliv.
