(Harrachov) První mezinárodní nohejbalová klubová soutěž, to je PMEZ. Svůj nultý ročník odstartoval v Karlových Varech v roce 1995. První oficiální ročník akce zapsal svou historii v roce následujícím. Zajímavým bylo hlavně místo konání, bašta zimních radovánek Harrachov. Nebyl to však jediný potenciální pořadatel, zájem projevila i Praha. Tým okolo tehdejšího starosty Karla Dolejše však svůj zájem deklaroval velmi usilovně a nabídl výborné podmínky. Horské městečko tak mohlo poprvé hostit nejlepší nohejbalové evropské celky. Jak už je v mezinárodním nohejbale tradicí, na přípravu zbylo velmi málo času, vždyť pověřovací dopis z mezinárodní federace dorazil do České republiky v březnu, tedy dva měsíce před konáním akce.
Poslední květnový víkend tak na harrachovských kurtech nastoupila čtveřice mistrovských týmů z Maďarska (Rosco SE FT Club Vác), Rumunska (ASC Ardaf Cluj-Napoca), Slovenska (DPMK Košice) a pořadatelské krajiny (TJ Sokol Kobylisy). Přítomni byli i zástupci mezinárodní federace IFTA v čele s prezidentem Josefem Rothenfluhem.
Výsledky turnaje (utkání hráno na 5 zápasů, dva zápasy jednotlivců, dva zápasy dvojic, jeden zápas trojic):
semifinále 1: TJ Sokol Kobylisy – ASC Ardaf Cluj-Napoca: 4:1 (sety 9:3)
semifinále 2: DPMK Košice – Rosco SE FT Club Vác: 5:0 (10:0)
o 3.místo: ASC Ardaf Cluj-Napoca – Rosco SE FT Club Vác: 4:1 (9:3)
finále: DPMK Košice – TJ Sokol Kobylisy: 4:1 (8:3)
Zatímco v sobotu si český mistr z pražských Kobylis se svým semifinálovým soupeřem poradil celkem hladce, v neděli už shodným poměrem nestačil na vítězný košický tým, v jehož dresu se objevil i tehdy ještě málo známý mladíček, PATRIK PERUN. I pozdější eso slovenského týmu tak mohlo pozdvihnout broušený pohár z dílen harrachovských sklářů. „Na tento turnaj vzpomínám jako na svůj první start na mezinárodní úrovni. Bylo mi tehdy sedmnáct a po boku nohejbalových legend Laca Ivaneckého a Laca Bertka jsem sbíral první zahraniční zkušenosti. Vnímal jsem to jako obrovskou motivaci do budoucna se věnovat nohejbalu. Navíc se nám podařilo turnaj vyhrát. V semifinále jsme lehce porazili maďarského mistra a ve finále pak Kobylisy 4:1. Jediný bod jsme prohráli já s Štefanem Forraiem ve dvojici proti Josefu Tirpákovi. Trenér Strojný nás ale pochválil, že jsme hráli dobře,“ vzpomíná na své první mezinárodní krůčky košický univerzál.
Kobyliské hráče z pozice trenéra vedl LUBOR CHVALOVSKÝ, který vykonával zároveň roli člena organizačního výboru akce. „To, že jsme ve finále prohráli, je možné přičíst skutečnosti, že u nás hrajeme nohejbal podle původních pravidel, zatímco Slováci již přistoupili na pravidla fotbaltenisová. O výsledku mohlo rozhodnout i to, že v Košicích hraje většina slovenských reprezentantů, zatímco v našem týmu pouze dva. Navíc naše družstvo tvoří buď velmi mladí hráči bez větších zkušeností, nebo ti na sklonku kariéry a chybí tak hráčský mezičlánek.“
V této souvislosti není nezajímavý i tehdejší Chvalovského názor na možné řešení pravidlových rozporů mezi českým a mezinárodním nohejbalem. „To, že běžně hrajeme podle vlastních pravidel, není to pravé ořechové. Chceme-li zůstat ve špičce, bude nezbytné podřídit se mezinárodním pravidlům, jen to je zárukou úspěchu. 
Možná by se tady dalo jít cestou házené, ale proto nejsou ve svazu podmínky. Určitým řešením by například mohlo být, aby se pro radost hrál domácí nohejbal a jakmile hráč postoupí do vyšší soutěže a začne hrát výkonnostně, přizpůsobil by se mezinárodním pravidlům.“
Konečné pořadí turnaje:
1. DPMK Košice
2. TJ Sokol Kobylisy
3. ASC Ardaf Cluj-Napoca
4. Rosco SE FT Club Vác
