(Plzeň) Plzeňští nohejbalisté si mohou v kolonce úspěchů odškrtnout i další velký organizační a pořadatelský. Již potřetí v řadě se nohejbal představil na nejvýznamnějším tuzemském sportovním svátku, letní olympiádě dětí a mládeže. Sedmý ročník Her se odehrál v Plzni a moc nechybělo, aby se v této slavné nohejbalové baště místo nohejbalu představil jiný sport. Nakonec vše dobře dopadlo a sport, na který naše republika jako matka musí mít kus hrdosti, se na programu Her přece jen objevil. Zásluhu na tom určitě má i dlouholetý tahoun plzeňského nohejbalu, činovník i rozhodčí MIROSLAV WENDLER.
Pane Wendlere, jak vnímáte, že se nohejbal znovu objevil na programu Her letní olympiádě dětí a mládeže?
Po velkých starostech a úsilí se nám podařilo dostat nohejbal na tuto olympiádu. Museli jsme slíbit, že nohejbal bude úspornou disciplínou, s minimálním počtem hráčů a tedy i minimálními náklady. Což se podařilo a nohejbal se mohl v příjemném prostředí Sokola Doubravka odehrát.
Nohejbal tedy v původním programu Her nebyl zařazen?
Nebyl. Po skončení minulé olympiády ve Zlínském kraji bylo řečeno organizátory z našeho plzeňského krajského úřadu, že nepočítají s nohejbalem.
Jaké byly jejich argumenty pro nezařazení?
Argumentovali tím, že je potřeba snížit počet disciplín a nohejbal není olympijským sportem. A také umístěním plzeňského družstva na minulých Hrách, kde skončilo hluboko v poli. Takže jsme okamžitě rozjeli lobovací akci přes prezidenta ČNS a přes naše kontakty v Plzeňském kraji. Argumentovali jsme tím, že jsme nenáročný, levný sport a naše účast výrazně nenavýší náklady Her.
Lobing byl podle výsledku účinný. Daní však byla omezená účast, tj. pouze trojice hráčů a jeden trenér v družstvu.
Pro nás bylo hlavní, aby se nohejbal na Hrách odehrál. A to se povedlo.
Jak nyní hodnotíte účast nohejbalu na Hrách?
Velmi dobře. Jak po organizační stránce, tak po společenské. Je hrozně pozitivní, že se zúčastnily v našem sportu všechny kraje. Když jsme to původně počítali, říkali jsme si, že když přijede deset krajů, bude to bezvadné. Pak už jsme věděli, že jich bude minimálně dvanáct a nakonec přijelo všech čtrnáct.
A sportovní stránka?
Je pravdou, že některá družstva takovou výkonnost neměla, ale důležitá je skutečně účast. Družstva, která se dostala do čtvrtfinále, už měla velmi dobrou výkonnost. Byly to krajské výběry, takže hráč mohl hrát za jiný kraj, než ve kterém normálně hraje soutěž. Většina hráčů ale hrála ve stejném kraji, jako hraje soutěž.
Po Hrách jistě přijde i hodnocení. Kdo bude posuzovat, zda nohejbal splnil to, co se od něj očekávalo?
Tak to nevím. Každý kraj, který se stane pořadatelem, má zájem, aby se umístil co nejvýše. Tudíž se snaží zařadit takové sporty, u kterých předpokládá, že mu přinesou hodně bodů do celkového hodnocení. Letos náš výběr dopadl lépe, než na minulých Hrách.
Co říkáte divácké návštěvnosti nohejbalového turnaje Her?
Byla poměrně hojná, hlavně v dopoledních hodinách, kdy sem přišli děti ze škol na Doubravce. Tipnul bych tak dvěstě dětí. Ale přišli se podívat i dospělí, viděl jsem tu řadu nohejbalistů z Plzně.
Myslíte, že taková akce bude mít pozitivní vliv i na plzeňský mládežnický nohejbal?
Nebude, to řeknu natvrdo. Důvodem je, že mládež skoro není. Už samo o sobě svědčí, že Plzeň na Hrách reprezentovali hráči z Horažďovic. Většina oddílů si drží mládež jen kvůli splnění povinnosti, pokud hrají vyšší soutěže. Ostatní s mládeží prakticky nepracují.
Ona dobrá situace nevládne v mužské kategorii. Vaše kdysi slavná bašta nohejbalu už před pár roky měla velký problém vůbec naplnit krajský přebor.
Nutným krokem bylo zredukování minimálního počtu hráčů na utkání. Existovaly oddíly, které chtěly krajský přebor hrát, ale neměly tolik hráčů. Těch, co měli, bylo málo na to, aby se odehrála regulérní soutěž. Tak jsme přistoupili k redukci na čtyři hráče. O krajský přebor mají poslední roky zájem hlavně oddíly, které mají ambice jít do kvalifikaci o ligu. V letošním roce tak máme v přeboru pouze šest družstev a otázkou je, co bude za rok.
V Plzni mají slušnou úroveň i mužské městské soutěže.
Máme v Plzni tři třídy městského přeboru, ve kterých hraje celkem 23 družstev. Což je dobré. Hraje se na tři dopady. První třída hraje klasicky s šesti hráči na devět zápasů, třetí třída se čtyřmi na šest zápasů. Zde k úbytku družstev nedochází, drží se to už hodně let na stejné úrovni. Nevím, jak to ale bude příští rok, protože se najede na elektronické soupisky. Doposud byla uplatňovaná pouze oddílová registrace, teď když se to zavede i na hráče, těžko odhadovat, jak to dopadne.
