(Modřice) Pod širým modřickým nebem se konalo 42. Mistrovství ČR dvojic mužů. Počasí připravilo hráčům přímo pekelné podmínky a každý z nich musel sáhnout až na dno fyzických sil, aby zvládl odehrát své penzum zápasů. Jak už to na turnajích bývá, někdy se v úmorném horku čekalo na ten svůj i několik hodin. Každý z hráčů měl své specifické metody, jak se s horkem a pauzami mezi zápasy vypořádat. Nejlépe, alespoň podle výsledků, se s extrémními podmínkami vyrovnali hráči Šacungu Benešov „A“, kteří v průběhu celého šampionátu neprohráli a přenechali soupeřům všehovšudy čtyři sety. Nakonec vystoupili po zásluze na stupně nejvyšší a nechali za sebou celou extraligovou elitu. S výsledkem ale i předvedenou hrou byl spokojený také hrající trenér PETR STEJSKAL. „Trochu jsme se sice trápili ve skupině, ale to už je náš běžný kolorit. Důležitý byl nesmírně těžký poslední zápas ve skupině s Modřicemi který jsme vyhráli a to nás nakoplo a náš výkon postupně gradoval až do finále! Oba naši hráči podali maximální výkon a nechci určovat kterému z nich se dařilo lépe. Oba tvořili tým který ukázal soupeřům svou sílu!“
Když se v sobotu ráno nad Modřicemi ukázalo blankytně modré nebe bez mráčku, bylo to kvitováno většinou kladně a jen málokdo si uvědomoval, jaké peklo hráčům přinesou dopolední i odpolední zápasy. Pořadatelé sice nechali pro účastníky postavit obří stánky, aby se mohli před slunečními paprsky schovat, ale k poledni už bylo téměř jedno, byl-li člověk na slunci, nebo ve stínu. Týmy byly rozděleny do čtyř skupin po pěti. Osm dvojic bylo podle klíče nasazeno a ostatní, také podle klíče, přilosovány. Z každé skupiny postoupily dvě dvojice do čtvrtfinále a v něm si vítězové skupin jako soupeře losovali některého z druhých ve skupinách. Ne všem nasazeným se však povedlo do čtvrtfinále projít. Dvojice Šacungu Makary s Řehákem, mladý Jakub Medek s Bíbrem a bratrem Matějem z Karlových Varů a hlavně obhájce titulu z Žatce, který reprezentovali Ondřej Vít s Josefem Tirpákem, zůstali ve skupinách. Posledně jmenovaná dvojice, která byla pasována na spolufavorita mistrovství, působila velmi nesourodě a dokonce skončila ve skupině na posledním míste! Pravým peklem čtyřiceti zápasů ve skupinách prošlo do čtvrtfinále osm nejodolnějších. Zlomyslný osud hned při prvním losu poslal proti sobě obě domácí sestavy a v tomto derby Kopova formace porazila posledním možným míčem Pelikánovu dvojici s Mrákavou a Pospíšilem. Šacung „A“ si poradil s Českým Brodem, Šacung „C“ podlehl první sestavě Karlových Varů a Vsetín „A“ zdolal ve dvou setech áčko Čelákovic.
V prvním semifinále podlehli z předchozího klubového derby vyšťavení domácí jasně Šacungu „A“ a Karlovy Vary „A“ zdolaly elitní sestavu Vsetína, když už byly na Perunovi částečně znát zdravotní problémy. O třetí místo zvítězila trojice domácích Kop, Müller a Rosenberk nad Brutovským a Perunem, když Vsetínští byli nuceni vzdát ve druhém setu pro velké zdravotní problémy Patrika Peruna. Až finálový zápas tedy měl dát před televizními kamerami vyniknout kráse nohejbalu. Dvojice Šacungu v něm ovšem vládla železnou rukou a přes pokusy Západočechů o zvrat, měla průběh zápasu pod kontrolou. Oba hráči, Doubrava i Holub, pravidelně zakončovali své útoky bodem. Na druhé straně sítě se zdálo, že jistější v bodování byl ten menší z dvojice, Babka. Přestože i Vanke dělal co mohl, sestava Středočechů koučovaná hrajícím trenérem Stejskalem, prostě dominovala a nenechala nikoho na pochybách, že titul je ve správných rukou.
„Nemáme se za co stydět, můžeme být naopak právem hrdí. V neúnosném vedru dvě naše sestavy jen těsně nepostoupily ze skupiny, ale Vanke s Babkou se výbornými výkony probojovali až do finále. Máme sice ´jen´ stříbro, ale co by za to jiní dali! Pro Vankeho je to nejlepší umístění na mistrovství republiky dvojic, výsledek zasloužený a těžce vydřený. Podmínky byly opravdu kruté a měly své oběti, úmorné vedro nevydržel třeba Patrik Perun, který v křečích skrečoval zápas o bronz,“ popisoval úskalí turnaje karlovarský trenér trenér GERHARD KNOP.
„Den jsme načali v dobré náladě. Na zahajovací nástup jsme nastoupili v reflexních vestách z auta a všichni se divili. Pak už ale na srandičky nebyl čas. V základní skupině jsme sice všechno vyhráli, ale měli jsme tam výkyvy. Třeba se Zručí jsme prohrávali ve třetím setu už 7:9. Těžký zápas byl i proti domácí sestavě Mrákava, Pelikán. Výhra nad nimi nás posunula do čtvrtfinále z první pozice. Tam jsme narazili na Český Brod, který vzdoroval tři sety. V semifinále jsme se obávali další domácí sestavy, Kopa a Müllera. Jenže zápas se vyvíjel úplně jinak. Hned první set byl parádní, vycházela nám obrana i útok, zatímco soupeř několikrát zkazil. Pohodu jsme si přenesli i do druhého setu a výhru si pohlídali. Byl to nejsnadnější zápas dne. Ve finále proti Vankemu s Babkou to už tak snadné nebylo. Babka hrál neomylně a Vanke mu to výborně připravoval. Měnili jsme rytmus hry, snažili jsme se nespadnout do nějakého stereotypu. Hodně také ovlivnila pozdní hodina, protože slunce už bylo hodně nízko a na jedné straně kurtu svítilo nepříjemně do očí. První set jsme na lepší straně vyhráli, druhý na horší prohráli. Ve třetím setu měl soupeř volbu, ale zvolil si příjem podání a my pochopitelně lepší stranu. Třikrát jsme chytili jejich útok a vyhráli. Vyšlo nám i taktické střídání. Jsem rád, že se nám dnes podařilo odčinit zpackané finále před čtyřmi roky ve Vyškově, kde jsem zavraždil dva mečboly,“ zhodnotil úspěšný den Jiří Doubrava.
Už od samého začátku mistrovství se ovšem začaly ozývat hlasy které měly výrazné připomínky k systému losování a možná bude muset STK ČNS přehodnotit i způsob nasazování a přilosování týmů. Domácí pořadatelé se ke své premiéře v organizování šampionátu dospělých postavili čelem a snad jen pár maličkých chybiček, které neměly na průběh a regulérnost mistrovství podstatnější vliv, mohlo vytvořit na čele přítomného prezidenta a členů Výkonného výboru ČNS nepatrné vrásky. „Když jsem přijel z Prahy a uviděl, jaké počasí na hráče Modřičtí nachystali, měl jsem velké obavy z toho, jak to hráči zvládnou. Naštěstí se nikdo vážněji nezranil a několik problémů se svalovou křečí bylo způsobeno spíše dehydrací, než nějakým neopatrným pohybem. Líbila se mi úroveň většiny zápasů a také pořadatelský tým neudělal Modřicím ostudu! Pokud bych měl srovnávat šampionát pod širým nebem a v hale, tak jako manažer jsem samozřejmě pro akce pořádané v hale, kde není závislost na počasí, dá se dobře spolupracovat s televizí a jinými médii a samozřejmě i pohodlí diváků je na výborné úrovni. Na druhou stranu nohejbal na antuce má své specifikum, své kouzlo a stále připomíná odkud nohejbal vzešel a kde přes léto kraluje,“ okomentoval šampionát svazový prezident KAMIL KLENÍK.
Záznam z akce vysílá Česká televize na programu ČT4, ve středu 4.7. od 17:45 (s reprízami ve čtvrtek 5.7. od 02:30 a 06:15 a v úterý 10.7. od 06:25).
Konečné pořadí turnaje:
1. SK Šacung ČNES Benešov 1947 „A“ (Holub, Doubrava, Stejskal)
2. SK LIAPOR WITTE Karlovy Vary „A“ (Vanke, Babka)
3. TJ Sokol SDS EXMOST Modřice „A“ (Kop, Müller, Rosenberk)
4. NK CLIMAX Vsetín „A“ (Brutovský, P.Perun)
