
Sobota je u dvoudenního klání ve znamení kvalifikačních bojů do druhého dne. Celkem dvě desítky trojkových sestav soupeřily v pěti základních skupinách. Hned v té první došlo k největšímu překvapení turnaje, obhajující modřická formace Pelikána (zastoupil zraněného Kopa z loňské sestavy), Mrákavy a Topinky se odporoučela ze zápasu s domácí neligovou trojicí a plichta se druhou karlovarskou trojkou znamenala rychlou cestu domů. Zklamaný Pelikán na rozdíl od Mrákavy druhý den do pankrácké haly už cestu nenašel a připravil se tak o možnost zahojit žal pozvednutím trofeje nejlepšího nohejbalisty ročníku. Škoda. Překvapení se děla i v dalších skupinách. Trojice se zavádějícím názvem Legendy (Ungermann, Kačírek, Mareček) vzhledem k věku hráčů i jejich úspěchům, s výjimkou nejstaršího muže sestavy, vyhrála druhou skupinu, když si podala extraligové trojice Čelákovic (Flekač, Vedral, Doucek) a Čakovic (Cibulka, Kalous, Pachman, Chadim). Ve třetí skupině se vedlo slovenskému KAC Jednota Košice, při absenci městského rivala z DPMK nejlepší slovenské sestavě turnaje. Čtvrtá skupina žádné překvapení nepřinesla, další slovenský tým z Revúce (Kilík, Budkai, Belko, Černota) uhrál dva body za porážku pražského Startu (Tůma, Klabík, Hvězda), což na postup nestačilo. V poslední skupině pohořela složená formace Baru U Frigosů (Spilka, Kalas, Hron), která uhrála dvě remízy s Hlohovcem (D.Ifka, Vala, Tomek) a áčkem Karlových Varů a padla s Českými Budějovicemi. Extraligový nováček dokonce skupinu vyhrál.
Nedělní čtvrtfinálové pětičlenné skupiny už přinášely vesměs očekávané výsledky. Přece jen prosincový termín není v hlavním soutěžním období a některé týmy moc tréninku nedají. Sobotní zápasy tak výrazně pomohou nedělní kvalitě. Ve skupině Milana Svobody se z postupu z první příčky radovala sestava vicemistra letošního šampionátu z Modřic, druhá příčka patřila trojici Karlových Varů B. Třetí ve skupině skončila druhá sestava Šacungu (Ešner, Kadeřábek, Štěpař), čtvrté byly České Budějovice (Matějka, Chalupa, Ryneš) a poslední příčku obsadil prvoligový Přerov (Pavelka, O.Miklík, Zemánek). Skupinu Antonína Srpa opustila jako vítěz trojice Šacungu A, do semifinále jí doprovodilo karlovarské áčko. Na třetí příčce skončila domácí Pankrác (Albrecht, Růžička, bratři Petrásové), čtvrtá Jednota Košice, poslední místo patřilo Legendám. Po vložce v podobě vyhlášení výsledků ankety Nohejbalista roku 2013 ČR v kategorii žáků a dorostenců se šlo do semifinále.
V něm nejprve Modřice B porazily ve dvou setech Karlovy Vary A. Podobný průběh mělo i druhé semifinále, kde druhá karlovarská formace nestačila na Šacung A. Souboj o bronz moc dramatický nebyl. Karlovarské sestavy jej pojaly už pohodově, byť bojovně. K vidění na obou stranách byla jak urputnost, tak i příliš úsměvů. Z výhry se nakonec radovalo áčko. „Zápas o třetí místo byl o tom, že se všichni dobře známe a každý ví, co na toho druhého hrát. Odehrálo se to v kamarádské uvolněné atmosféře, užívali jsme si to. Bylo to férové, přiznávali jsme si balony. To, že jsme se dostali do čtyřky, jsme brali jako úspěch,“ nebral nevděčnou bramborovou pozici jako nějaký neúspěch nahrávač béčka Karlových Varů LIBOR CHYTRA.
„Chtěli jsme do finále, ale v semifinále nás zastavily Modřice. Rozhodl to asi míč za stavu 6:2, když jsme nedokázali ukočíŕovat balon, který měl skončit pro nás. Při rozehrávce jsme udělali lacinou chybu a tím jsme je nakopli. Zápas o bronz jsme pojali spíše exhibičně pro lidi. Známe se, nemáme si co dokazovat. Dost často se stává, že v derby béčko poráží áčko, tak jsme se nechtěli nechat zahanbit. Kluci z béčka mi přišli odevzdaní, nedařilo se jim. My na co sáhli, to nám většinou vyšlo. Je to dnes moje první medaile z Poslední smeče, což mě těší. Ale mrzí mě, že jsme zápas s Modřicemi nedovedli do vítězného konce,“ byl naopak trochu nespokojen druhý smečař první karlovarské sestavy TOMÁŠ BÍBR.
Ve finále se tak střetly nejlepší trojkové sestavy posledních dvou let a zápas nabídl zajímavý průběh. Šacung celkem s přehledem ovládl první set, vedl ještě v první třetině druhého. Pak přišla zbytečná základní chyba na jeho straně a modřického soupeře výrazně oživila. Ten poté zcela ovládl průběh setu, ve kterém u Šacungu ještě střídal Doubravu Makara. Ve třetím setu zápas, ve kterém oba hlavní smečaři nešetřili razancí, došel na 9:9 a modřický Pospíšil našel volné okénku v benešovské obraně. Z cenné výhry se tak mohli zaradovat Modřičtí.
„Naším cílem bylo dostat se do neděle. To se podařilo a při pohledu na nedělní skupinu mi přišlo, že to jsou docela hratelní soupeři. Vyšel nám hned první zápas proti Varům a věděli jsme, že když s dalšími soupeři neklopýtneme, půjdeme do semifinále z prvního místa. To se také potvrdilo. V semifinále se druhými Karlovými Vary jsme předvedli asi naší nejlepší hru za celé dva dny. Tam nebyla z naší strany žádná chyba, dařilo se nám všem. Ve finále to šlo dobře, první set jsme vyhráli. Ve druhém přišla chyba u míče, který se měl hrát zadarmo a pak jsme minimálně dvakrát se s Jirkou Doubravou na bloku špatně dohodli, co bude blokovat a co já hlídat. Propadly nám tam poměrně laciné body na střed. Modřice se dostaly nahoru. Ve třetím setu jsme 6:5 vedli, pak jsem ale zkazil servis. Za tohoto stavu ve třetím setu je to obrovská chyba. Dost dlouho mě to ještě bude asi mrzet. Ještě jsme ale měli šanci, za osmiček Jirka Holub výborně chytil, dobře jsme si to připravili a bohužel Jirka Doubrava trefil blok. Chybělo i štěstí. Porážka ve finále mě mrzí. Vždycky se o ní říká, že druhé místo se časem docení. Teď můžu říci, že já rozhodně budu zklamaný ještě dost dlouho,“ smutnil nahrávač Šacungu PETR STEJSKAL.
„Měli jsme docela hratelnou základní skupinu. Tam jsme si poradili ve všech zápasech. V nedělní skupině také na nás čekali přijatelní soupeři a také to bylo dá se říci v pohodě. V semifinále s Vary jsme věděli, že to bude velká tahanice. První set to takto bylo. Udělali jsme několik zbytečných chyb. Kuba Pospíšil pak ale asi čtyřikrát zablokoval a to nás nastartovalo do dalšího setu. Ve druhém setu jsme si více věřili, Kuba znovu začal dobře blokovat a dařilo se na útoku i Martinu Müllerovi. Finále se Šacungem bylo standardem našich soubojů v posledních letech. Všechny naše střety končí rozdílem jednoho dvou bodů. Věděli jsme, že to bude takové i teď. První set se nám vůbec nepovedl. Ve druhém setu Šacung vedl, pak ale zkazil míč, který se nemá kazit a nás to nastartovalo. Po zkažení jsme si říkali, že poté nebudou v optimální pohodě a to se potvrdilo. Ve třetím zkráceném setu rozhoduje každý bod. Došlo to na 9:9, my byli na útoku. Nevěděl jsem dlouho, komu mám nahrát. Kuba mi přišel ve větší pohodě, věřil jsem mu a on zabodoval. Je to moje první vítězství na tomto slavném turnaji. Jsem rád, že jsem se zapsal do listiny vítězů.“ To byla slova LUKÁŠE ROSENBERKA, nahrávače vítězné modřické trojice.
Konečné pořadí turnaje:
1. TJ Sokol SDS Exmost Modřice „B“ (Pospíšil, Rosenberk, Müller)
2. SK Šacung ČNES Benešov 1947 „A“ (Doubrava, Holub, Stejskal, Makara)
3. SK Liapor Witte Karlovy Vary „A“ (Vanke, Bíbr, M.Medek, Kokštein, Krof)
4. SK Liapor Witte Karlovy Vary „B“ (J.Medek, Dvořák, Chytra, Čermák)
Fotogalerie:
{gallery}regiony/galerie_psmec2013{/gallery}






