
Ze Slovenska přijely dva týmy Košic a juniorský výběr z Revúce, z Maďarska trojice Szolnoku a Švýcarsko zastupovala formace Riviera-Tigers posílená o Doubravu ze Šacungu. Zbytek startovního pole tvořili hráči české nejvyšší soutěže a dva domácí prvoligové týmy Přerova.
Tři pětičlenné a jedna šestičlenná skupina důkladně prosely startovní pole a ti, kteří svou výkonností nestačili, mohli už ve čtrnáct hodin obrátit své kroky k domovu. Byl mezi nimi překvapivě i Holubův a Kalasův Šacung, obě trojice Čelákovic, Bláhova sestava Karlových Varů, Novosadův Vsetín, či mladá čakovická trojice. Pikantní byl bratrský souboj bratří Perunů v dresech Vsetína A a Košic A. Jejich „rodinná“ bitva nakonec skončila smírně a ze skupiny prošla obě družstva. Postup naopak těsně unikl velmi slušně hrajícímu Szolnoku a dobrý dojem zanechali i mladíci z Revúce.

V úvodním semifinále skončila pouť Šacungu. Ešner si tady vybral slabší chvilky a také Stejskal nepůsobil nejjistějším dojmem. Po prvním setu, kdy je Kop s Mrákavou a Vítem doslova rozebrali, sice ve druhém Středočeši začali kousat, ale na zvrat v zápase to už nestačilo. Zato druhé semifinále, i když také dvousetové, nabídlo drama až do samého konce. Na útoku Vsetína se začal častěji objevovat Patrik Perun a bylo to znát na razanci. Na druhé straně sítě ale řádil ve skvělé formě hrající Vanke, kterého výborně doplňovali Bíbr s Chytrou. Právě vytáhlý blokař Západočechů byl klíčovým mužem střetnutí a dovedl svoji formaci k boji o zlato. Vsetín se nakonec na stupně vítězů neprobil a v souboji o třetí příčku podlehl ve třech sadách Šacungu.

Cena pro nejlepšího hráče po zásluze neminula nahrávače vítězů ONDŘEJE VÍTA. Světlovlasý polař prozradil největší přednost vítězné trojice. „Rozhodně bojovnost! Ta nám pomohla překonat i krizovou situaci ve finále, kdy nás měly Vary téměř na lopatkách.“ Svým členstvím v nejlepší formaci turnaje mimo jiné potvrdil i slova reprezentačního kouče Šmejkala, který jej řadí mezi aspiranty na čelní příčky pořadí nejlepších hráčů celého Tipgames Czech Open 2011.
Ondro, jak těžká byla dnes cesta až na vrchol?
Hodně, protože jsme spolu ráno začínali vlastně bez jediného tréninku. Naštěstí na ten rozjezd na nás vyšli soupeři, kteří nebyli z absolutní špičky. Pak jsme si na jeden dopad začali daleko více věřit a to finále vítězné je výsledek.
Žádný speciální trénink na sehrání jste tedy před turnajem neabsolvovali?
To tedy ne. Já s Kubou trénujeme v Čakovicích a tam se jeden dopad nehraje. V Žatci také ne, ale myslím, že Pavel Kop nějaký trénink měl.

Ten systém má určitě rub i líc. U nás v Žatci na jeden dopad nikdo nehraje a když se tedy poskládá ze stejně znevýhodněných hráčů silný tým, nemůže to být rozhodně na škodu. Naše trojice to dnes jasně dokázala. Pokud ale někde podle mezinárodní pravidel trénují, je určitě velkou výhodou poskládat sehranou formaci. Důkazem jsou třeba Košice, které tak získávají světové i evropské tituly. Mně osobně se ovšem ten systém opravdu líbí. S oddílovými spoluhráči hraji prakticky celý rok a není vůbec na škodu vidět někdy trochu jiné tváře.
Co vás v Přerově nejvíce překvapilo?
Rozhodně čtvrtfinálové vyřazení Košic, které hrály ve stejné sestavě jako při zisku titulu mistrů světa na mistrovství světa v Nymburku v roce 2008.
Konečné pořadí turnaje:
1 .SKN Žatec (Kop, Mrákava, O.Vít)
2. SK Liapor WITTE Karlovy Vary „A“ (Vanke, Bíbr, Chytra, M. Medek)
3. SK Šacung VHS Benešov 1947 „A“ (Ešner, Stejskal, Štěpař, Flaks)
4. NK CLIMAX Vsetín „A“ (P. Perun, Gebel, Brožek)





