Nohejbalový Schengen má jméno Vlčnov

2009_vlcnov_01(Vlčnov) Pro mnohé nohejbalisty bílé místo na nohejbalové mapě. Místo, kde byl nohejbal často v největších hlubinách krajského přeboru, ale i místo, které ví, jak chutná druholigové výsluní a titul mistra republiky, i když „jen“ v žákovské kategorii. Jestli však existuje někde nohejbalový turnaj, kde je každý domácí, pak je to právě ve Vlčnově. Kde se už šestnáctý rok, v první polovině ledna, pořádají mezinárodní turnaj trojic. Zúčastňují se jej hlavně družstva z obou stran moravskoslovenského pomezí, ale třeba i Modřice, Šacung, Vyškov nebo Prostějov.


Už slavnostní uvítání u vchodu do haly zavání tím nejlepším ze švestek a z kantýny je do toho cítit vůně guláše. O spokojenost se zde starají kluci z nohejbalového oddílu TJ Vlčnov a věřte, není to starost strojená, ale opravdu od srdce. Kdo jednou přijel, ten už jezdí každý rok a jen velmi vážné důvody znamenají stop. Jako téměř každý rok po cestě sněhová nadílka a ledový vítr. Jako téměř každý rok většina družstev přijíždí už v pátek, aby naplno užila pohostinnosti tohoto kraje. Jako téměř každý rok vítězná Makarova trojice. Jako každý rok se vzpomíná na obětavého vlčnovského nohejbalového nadšence Karla Prchlíka a jako každý rok se o uspořádání, organizaci a ceny stará Roman Hruboš. Letos se představilo sedmnáct trojic, většinou se Zlínského kraje, ale i složená družstva, která tvoří protřelí ligoví a extraligoví hráči pod různými názvy, navíc dva úřadující mistři světa. Jednotné dresy se zde nemusí, ale o to více je nadšení do hry. Nepískají zde ligoví rozhodčí ale o to méně je hádek a sporů. Hodně zúčastněných odjíždí po turnaji hned domů, ale velká část zůstává ještě do neděle, aby ze sebe setřásla únavu a nervové vypětí při country muzice a dobrém pivu, vínku a samozřejmě slivovici. Poslední opozdilci se rozjíždí se špatně skrývanou nostalgií v neděli po poledni.

Základní skupiny se letos hrály ve dvou halách, ve Vlčnově a v Havřicích a play off i finálová skupina už jen ve Vlčnově. Kvalitu bohužel poznamenal nucený předčasný odjezd favorizované trojice z Modřic kvůli pracovnímu zaneprázdnění mistra světa Radka Pelikána, a tak se zdánlivě snadno stal opět vítězem další mistr světa Richard Makara, se spoluhráči Perutkou a Klesalem. Druhé místo ve vyrovnaném boji nakonec vybojoval Vyškov, třetí byl Vsetín a čtvrté překvapivě, ale zaslouženě Unkovice, hrající jihomoravský krajský přebor. 2009_vlcnov_02Ale bylo tam i dost jiných krajských družstev, která proháněla favority a brala jim sety. Výborný byl i domácí lídr Tomáš Koníček, kdysi mistr republiky v žákovské kategorii, který však dal přednost fotbalu. Dokázal se svými průměrnými spoluhráči vzít Makarově trojici set, aby však nakonec neprošel čtvrtfinálovým sítem. Ale i tak se při vyhlašování ozýval potlesk a skandování nejen při jménech domácích, ale i všech ostatních bez ohledu na to, z jaké strany hranice byli. Ostatně, tady ve Vlčnově řádí Schengen odjakživa. Takže ať se vám Vlčnovjané daří i příští rok uspořádat další a třeba ještě lepší turnaj, i když jako každý rok říká Roman Hruboš, „ končím“! Věřím jako všichni ostatní, že ještě dlouho končit nebude i přestože jeho zdravotní stav mu už nedovoluje aktivně hrát. Takže za rok doufám zase nashledanou ve Vlčnově! A jak se na turnaj dívá ještě v zajetí emocí zadýchaný mnohonásobný vítěz tohoto turnaje RICHARD MAKARA?

Ríšo, je dobojováno, jaký máš pocit? Nebylo vaše letošní vítězství příliš snadné?

To bych rozhodně netvrdil. Je to turnaj, který si všichni přijedeme užít, ale sobotní ráno vždy poctivě předloží účet. Určitě je ale škoda předčasného odjezdu Radka Pelikána, který měl na vítězství v tomto ročníku dobře nakročeno. Jako soupeř mi určitě Radek chyběl. Jinak samozřejmě všichni fináloví soupeři měli svoji kvalitu a všichni nás hodně potrápili.

Jsi nejčastější vítěz tohoto turnaje a myslím také nejčastější účastník. Proč sem vlastně jako několikanásobný mistr světa tak vytrvale jezdíš?

Odpověď je úplně jednoduchá. Jsou tu skvělí lidé, přátelští a se srdcem na dlani. V minulosti jsem vynechal první ročník a potom z důvodu reprezentačních povinností myslím ještě jeden. Jinak pokud budu moci a zdraví dovolí, vynasnažím se nevynechat už žádný. Cítím se tu opravdu dobře! Kolikrát nezažiji za celý rok tolik co zde za turnajový víkend.

Co bys vzkázal závěrem těm, kteří z různých důvodů na tento turnaj zapomínají?

2009_vlcnov_03Že přicházejí o hodně! Někteří tu třeba jednou byli, přecenili v pátek svoje síly  a propadli dojmu, že se tento turnaj vyhrát nedá. Někteří si zase myslí, že turnaj nemá odpovídající kvalitu. Já tvrdím že kvalitní je dost a zvítězit se v něm dá také. Jen člověk nesmí být nenasytný a musí si nechat alespoň maličkou rezervu na hrací den. Chápu, že přitom, jak jsou domácí pohostinní, se dost špatně pokušení odolává.

Konečné pořadí turnaje:

1. Šacung (Makara, Perutka, Klesal)
2. Vyškov (Kaděra, M.Muller, P.Muller)
3. Vsetín (Novosad, Vichtora, Nezval)
4. Unkovice (Feichtinger, Holeček, Pecák)

 

Sdílej článek:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Reprezentace