MS 2022 – den po dni. Sobota / Děti vlasti povstaly

Když ztichlou halou zazněly první tóny revoluční marsejézy, bylo všem divákům 5. UNIF MS mužů v pražské O2 universum jasné, že jsou svědky něčeho mimořádného. Děti francouzské vlasti opravdu povstaly a postaraly se o možná největší překvapení všech dosavadních mezinárodních šampionátů. V klasických dvojkách totiž dosud nikdy neputoval mistrovský titul jinam, než do Česka nebo Slovenska.

I ve dvojkách se na start turnaje postavilo 18 sestav. Ze druhé se do první divize probojovaly dvojice USA, Iráku, Itálie a Ukrajiny. Stejně jako v případě disciplíny jednotlivců se žádné z postupujících dvojic nepovedlo překročit svůj stín a poprat se o postup do elitní osmičky. Více se asi čekalo i od sestavy z Jižní Koreje a také Švýcaři pomýšleli výše.

V akci korejská dvojice

Češi nejstarší disciplínu nohejbalu vždycky uměli a ve složení Pavel Kop, Jiří Kalous, Lukáš Rosenberk si v základní skupině vrásky nepřidělávali. To jejich hlavní soupeř ze Slovenska (Brutovský, Stupák, I. Zubák) ve skupině klopýtl, když velmi těsně nestačil na výborné Francouze (Caramelle, Rambaud, Voisinot). Kdo by řekl, že o dva dny později si oba dají repete ve finále?

Český reprezentant Pavel Kop při nahrávce

Díky výsledku Slovensko – Francie tak bylo jasné, že tradiční česko-slovenský duel se odehraje už v semifinále. A Češi si věřili, zejména poté, co drtivé vedení 9:3 v první sadě v poklidu dotáhli do zdárného konce (11:6). Jenže v dalším setu šli nahoru Slováci a byť se Češi dotahovali v polovině setu prohrávali o dva míče. Závěr setu byl nervózní, střídalo se, čistila hrací plocha a prohlíželo video. Set nakonec poměrem 11:8 urvala slovenská dvojice. To ji nabudilo, zatímco na český debl padla deka. Sotvaže na hřiště místo Kalouse přišel Rosenberk, hned mu nad hlavou poletoval půlkanár. Bylo jasné, že jen zázrak či zranění může otočit korouhvičku. Nic takového se ale nestalo a Češi dostali nakládačku 3:11. Ve druhém semifinále pak Francouzi po boji (14:12, 11:7) zdolali Maďary (Harsányi, Odnoga, Szabó).

Semifinálový souboj vyzněl pro slovenské barvy

Ti byli českým protivníkem v zápase poražených semifinalistů. První set Češi postavili hru na Kalousově tvrdém podání a rychle jej dovedli k výhře. Druhý set nabídl podobný ráz, Maďaři odkanárovali až za stavu 0:6 a to už o držiteli bronzu bylo jasno. Po vítězství 2:0 (11:5, 11:4) si jej na krk pověsili čeští hráči.

Slovenskou dvojici dost vyšťavnilo semifinálové derby a s vědomím předchozí porážky nešli do finále proti Francii jako favorité. První set proti euforicky hrajícími soupeři nezvládli (7:11) a ve druhém se tahali hodně dlouho. Burácející hala tušila překvapení a hnala francouzské reprezentanty na zteč. Ti sebevědomým výkonem ve všech herních činnostech přece jen dokázali po zadku jezdící Slováky i ve druhé sadě skolit (12:10). Asi není třeba květnatě rozepisovat radost hráčů i realizačního týmu země galského kohouta.

Je zajímavé, že sestava mistrů světa byla složena ze tří zkušených hráčů, kteří ale nikdy na světových nebo evropských šampionátech na dvojkové stupně vítězů nedosáhli a jejich maximem bylo čtvrté místo. Letošní formu ale prodali v pravý čas.

Konečné pořadí turnaje (divize A):

1. Francie, 2. Slovensko, 3. Česko, 4. Maďarsko, 5. Rumunsko, 6. Jižní Korea, 7. Polsko, 8. Švýcarsko, 9. USA, 10. Itálie, 11. Ukrajina, 12. Irák


Hodně lidí by jej nominovalo do individuální disciplíny, trenér Gulda ale povolal momentální českou univerzální jedničku do dvojic. JIŘÍ KALOUS měl rozvracet herní schéma soupeřů zejména tvrdým smečovaným podáním, ale platilo to jen u většiny zápasů v turnaji. Dva sety v semifinále kouzlo přestalo fungovat a levonohý český reprezentant se tak musel spokojit jen s bronzovou odměnou.

Jiří, to zklamání z bronzu u tebe opravdu nešlo zakrýt. Co k tomu lze říci?

Hrozně mě to mrzí. Je to asi největší zklamání v mé kariéře. Domácí půda, úplně plná hala… Byla tady moje rodina, moji kolegové. Chtěl jsem jim všem ukázat to samé, co jsme dokázali minule v Kluži.

Pravdou ale je, že na domácí půdě se českému týmu nikdy nijak moc nedařilo. Je tlak množství domácích diváků tak svazující?

Podle mě je český fanoušek strašně zmlsaný, nic jiného než zlato neočekává. Nejlépe ve všech disciplínách. Jenže světová scéna se zvedla, hodně států šlo nahoru, dost zápasů je vyrovnaných. Pro mě je také hodně velká hala mínus. Je mi jasné, že se to dělá kvůli divákům a atmosféře, kterou vytvoří. Třeba mně ale hodně vadil strop a vůbec obrovský prostor, s tím jsem se těžce srovnával. Nebyla to jen O2 universum, ale i UNYP aréna, i ta je hodně velká. Pro nohejbal to není úplně dobré, zejména při hře na jeden dopad je problém s orientací. Ale nechci se vymlouvat. Hlavní problém je v tom, že ostatní státy se lepší.

Což potvrdili i Francouzi, díky jejichž výhře ve skupině se Slováky jste na věčného rivala narazili už v semifinále.

Mě to zase tolik nepřekvapilo, Francouzi hráli dobře už ve skupině. Je to o málo míčích, rozhodují maličkosti. Ostatní země už jsou koncentrované na zápasy.

V semifinálovém zápase se Slováky vás trápil zejména příjem, který jste hráli dost daleko od sítě. Proč?

Ani bych neřekl, že to bylo o příjmu. Jde o to, že Pavlovi se lépe nahrává z takového příjmu, jaký jsem hrál. Bavili jsme se o tom a domluvili se tak. Spíše můj útok nebyl takový, jak bych chtěl. Navíc Janko Brutovský měl kliku. Cokoli letělo kolem něho, tak to nadzvedl do hřiště. Slováci ale sehráli výborný zápas, ani v Kluži nepodali takový výkon. Janko i Laco jsou hodně zkušení hráči, hráli i českou extraligu, dobře nás znají.

První set jste ale začali skvěle, vyšla ti i tři esa. Nepodlehli jste potom trošku vnitřnímu uspokojení?

O tom to vůbec nebylo. Slováci asi nečekali, že na ně takhle vlítneme. Zaskočili jsme je. Navíc zkazili nějaké míče, Janko vůbec nehrál z druhé. Pak si najednou stoupnuli dozadu, výborně přijímali a na útoku skoro nic nezkazili. Od druhého setu hráli hodně koncentrovaně. Nám se to lepilo na paty, nemohli jsme víc bodovat a padla na nás deka. Pak už jen jeden aut, druhý aut a bylo to.

Na poslední zápas o bronz to vypadlo na vlažný nástup, ale nakonec jste maďarského soupeře už v první půlce setů drtivě přehrávali.

Šli jsme do zápasu s tím, že musíme vyhrát. Po porážce se Slováky bylo opravdu těžké se na bronzový zápas zkoncentrovat. Cítil jsem to na Pavlovi, Pavel asi na mně. Ale dopadlo to dobře. Zřejmě jsme si na nich vybili předchozí frustraci.

Jiří Kalous už v tuhle chvíli věděl, že cesta do finále je uzavřena
Sdílej článek:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Reprezentace