(Praha) Poslední dobou zase začíná být více vidět. Řeč je o úspěšném (ex)trenérovi reprezentačních výběrů, ligových klubů a také čerstvém členu nohejbalové dvorany slávy, VÍTU KOPECKÉM. Po zdravotních lapáliích se zkušený matador vrací do hry a zvažuje svou další nohejbalovou budoucnost. Na domácím šampionátu dorosteneckých trojic a dvojic, konaném na kurtech pražské Kotlářky, zase pečlivě analyzoval hru a rozděloval se o své poznatky. Kopecký je prostě zase ve hře.
Pane Kopecký, jak obecně hodnotíte herní úroveň právě probíhajícího šampionátu?
Je vidět, že špička má svou kvalitu. Ale už od takového čtvrtého, pátého místa je citelný rozdíl kvality. Je hodně poznat zkušenost u hráčů, kteří hrají vysoké mužské soutěže, extraligu nebo první ligu. To se pak proti těm, kteří takové zkušenosti nemají, hodně projeví. To je tady evidentní.
Můžete tedy za ty dva dny zmínit nějaká jména, která vám utkvěla v paměti?
Podle mého názoru zde jsou dva nebo tři hráči, kteří dnes nehrají, ale mohli by klidně hrát extraligu. Neznám je všechny jménem, ale jedná se o dva hráče z Kotlářky a jednoho z Prostějova. Skutečně je jménem zatím neznám. Třeba u Prostějova řeknu, že nemá takové individuality, má spíše kolektivní pojetí hry. Více to hraje hlavou, periférním viděním. Naopak hráči Karlových Varů mají větší razanci, jsou daleko fyzicky vyspělejší a mají zkušenosti z extraligy mužů. Tím převyšují jak Prostějov, tak i Kotlářku.
Naopak vás některá individualita herně zklamala a nenaplnila očekávání?
To se nedá říci.
Jaké další poznatky si ze šampionátu odnášíte?
Myslím si, že se výrazně zlepšila kvalita trenérů. Bylo to vidět na stylu koučování a na tajmech. Byl jsem překvapený, že si trenéři vybírali tajmy skutečně v těch správných okamžicích, nebo správně střídali v rámci toho, jaké hráče měli k dispozici.
Je vidět i nějaký posun v samotné hře, v herním schéma, v inovacích? Jsou tam nějaké odlišnosti od hry, kterou produkují mužské soutěže? Nebo je to ta stará dobrá česká klasika?
Určitě. Ta mládež ještě nemá takové technické dovednosti, jako muži. V podstatě se z devadesáti procent hraje starý nohejbal na jednoho smečaře. Pouze špička, jako Karlovy Vary, Prostějov nebo Kotlářka hrají na dva smečaře, pokud je mají k dispozici. Zásoba kvalitních mladých hráčů, kteří jsou už v tomto věku schopní zvládnost moderní hrací systém na více smečařů, není zase tak velká. A to už nemluvím o mezinárodním jednodopadovém nohejbalu.
Když už jste se tohoto téma dotkl, jak tam vidíte české možnosti?
Hráči dorostenecké kategorie, kteří zvládnou hru na jeden dopad, bych spočítal na prstech jedné ruky. Tam máme velký hendikep. Ti hráči by to museli chtít poctivě trénovat, nacvičovat a to se neděje.
Pojďme teď zpět k vaší nové roli. Oč se jedná?
Vedoucí družstva Kotlářky Martin Hlavička mi asi před čtvrt rokem volal a ptal se mě, zda bych nějakým způsobem neparticipoval na tréninku jeho svěřenců, zejména ve vztahu k tomuto mistrovství. Absolvovali jsme pár tréninků, měl jsem z toho dojem, že se jim to líbilo. Hráči poznávali nové věci, nové nácviky. Jak se trénuje periférní vidění, systémy stínování, vracení a další taktické prvky.
Co tedy říkáte na výkony svých nových a dočasných svěřenců?
V Kotlářce jsou hráči z celé republiky, z Prahy, Středních Čech a třeba i z Šumperka. Sjíždí se jen na mistrovská utkání, takže jejich sehranost, mezihra, ta tady neexistuje. To je hendikep proti oddílům, které chodí pravidelně trénovat ve stejných sestavách. To je nevýhoda Kotlářky, i když má špičkové hráče. Jsem přesvědčen, jak už jsem zmínil, že někteří z nich by mohli už hrát nejvyšší mužskou soutěž.
V jaké roli se představíte po šampionátu?
Tady na Kotlářce naše spolupráce končí, tak zněla dohoda. Časem bych se rád s prezidentem ČNS Kleníkem pobavil o možnostech, co dál. Musíme to v klidu probrat.
Můžete být trochu méně obecný? Máte na mysli něco konkrétního?
Nechci to přejímat, navím, zda a případně na čem se dohodneme. Trénuji už přes třicet let a toho adrenalinu už mám také dost. Záleží na tom, co mi prezident nabídne nebo nenabídne.
Když nepřijde nabídka ze svazu, určitě rád po vás sáhne některý ligový klub. Neříkejte, že nějaké ty klubové nabídky nemáte v šuplíku?
Také to zvažuji. Na příští rok mám dvě konkrétnější nabídky na trénování.
Které to jsou, chcete-li o tom hovořit?
Nechtěl bych zatím nic prozrazovat, nechme to tak.
