(Praha) Současná situace nikoho netěší. Téměř letní počasí a rozvolnění mimořádných opatření lákají hráče a hráčky na kurty, zahájení letošního ročníku svazových soutěží je ale v nedohlednu. Rozehrát soutěž v nějakém ořezaném modelu a čekat, co se ještě na podzim stane? Nebo nejistou sezónu zrušit a případně jí využít k zásadním reformám? A jak se současná situace podepíše třeba na financování svazu a oddílů? Na takové věci jsme se zeptali současného prezidenta ČNS KAMILA KLENÍKA.
Pane prezidente, jakou má VV ČNS vizi s odehráním letošního soutěžního ročníku? Kdy můžeme čekat vydání nějakého rozhodnutí a na čem bude záviset?
Jednání VV se uskuteční v úterý 28. dubna. Termín zvolen z důvodu vyšší pravděpodobnosti přesnějších informací k vládou zamýšleným uvolňováním jednotlivých částí života, zejména sportovních akcí s účastí vyššího počtu osob. Na VV se teprve dohodneme na určitých variantách, které budeme předkládat účastníkům ligových soutěží ke komentáři a následně Radě ke schválení.
Jaké řešení pro letošní sezónu budete navrhovat vy sám a proč?
Osobně jsem zastáncem změny modelu termínového kalendáře z jaro-podzim na nový formát podzim-jaro, protože dnešní situace je pro provedení této změny velmi vhodná. V jiných letech by to byl bolestnější krok a komplikovaněji odůvodnitelný. Výhodami systému dlouhodobých soutěží podzim-jaro jsou:
– teplejší a stabilnější jarní počasí, kdy by se dohrávala základní část soutěže a zejména play-off/out, které jsou pro venkovní areály tím nejlákavějším pro diváky.
– zachování tréninkového rytmu družstva během zimní/halové přestávky, na rozdíl od té letní, kdy jsou hráči rozptýleni jednotlivě po privátních turnajích bez kontroly trenéra. Zimní přestávka je sice delší (listopad až březen), ale vhodná pro zařazení jednorázových soutěží typu MČR a mezinárodních turnajů. Pro ty se jinak v letním termínovém kalendáři nedaří najít stabilní místo a před či po sezóně jsou tyto akce družstvy odmítány z důvodu absence herního nasazení a nerozehranosti.
– vyšší počet volných termínů v zimním období pro sehrání předehrávek či dohrávek pro družstva, která se dohodnou společně na utkání v hale a mohou si tak vybírat z mnohem většího počtu termínů dle obsazenosti své haly. Dokonce by bylo ke zvážení, zda-li pro druhou ligu nezrušit povinnost tělocvičny pro případ deště a nechat tak dohrání takového utkání právě v zimní přestávce. Což samozřejmě platí pouze pro podzimní část.
– příkladem, že bychom nebyli ojedinělým sportem s takto dlouhou zimní přestávkou je fotbal od druhé nejvyšší soutěže níže. Zde podzimní část končí cca v polovině listopadu a jarní část začíná až v průběhu března (čtyři měsíce).
Beze změny by zůstaly hrací měsíce září, říjen, duben, květen a červen – zejména důležité pro nižší soutěže (krajské a okresní). Ligová družstva by si mohla domlouvat již výše zmíněné předehrávky či dohrávky.
Naopak nevýhodou jsou administrativní změny Soutěžního řádu, které by se musely přizpůsobit novému modelu a kratšímu období mezi koncem a začátkem soutěže. To jsou ale řešitelné komplikace, které je možné nastavit podobně jako například u fotbalu, kde mají v létě také asi dva měsíce přestávku mezi ročníky. Konání televizního superfinále v hale v měsíci červnu mi nepřijde jako nevýhoda, protože dnešní haly jsou již klimatizované a přechod z antuky do haly na nejdůležitější utkání sezóny není také novinkou.
Pokud by letošní ligový ročník přece jen měl odstartovat v pozdějším termínu, případně i v nějaké úpravě hracího systému, bude STK ČNS provádět nové kolo přihlášek do soutěží?
Pokud by se tak stalo, tak by STK nové přihlášky nepožadovala a vycházela by ze stávajících. Případné odmítnutí účasti bychom řešili individuálně s ohledem na obecné překážky jednotlivých družstev.
I když se postupně otevírají venkovní sportoviště, nemálo (zejména školních) hal a tělocvičen může být uzavřeno ještě dlouho. Jak by oddíly měly řešit případné přeložení utkání do haly?
To je jedna z komplikací, která převažuje misku vah spíše pro variantu letošní ročník již nezahajovat. Vedle této komplikace to může být omezený vstup zahraničních hráčů do ČR, nebo ošetřování člena rodiny některých hráčů či hráček a nebo případná karanténa…
Pokud by ligové soutěže letos nezahájily, uvažoval by VV ČNS o nějaké náhradě?
Ano, využili bychom tento čas pro odehrání všech mužských mistrovství republiky. Vedle jednotlivců a dvojic se nabízejí i trojice, které původně nebyly letos vypsány. Stejně tak v ostatních věkových kategoriích.
Je slyšet i názory, aby VV ČNS narušený ročník odepsal a využil k zásadní reformě soutěží. Není to řešení, které by se po fiasku s předchozí tříletou snahou o reformu soutěží nabízelo?
Ano, je to příležitost pro úpravu soutěží, nejen soutěžního období. Ale bude záležet na diskuzi se zástupci ligových družstev, pro které by se celý proces podstupoval. Případná výrazná neochota cokoliv na stávajícím modelu měnit by nezavdávala odpovídající podmínky pro realizaci.
Máte představu o tom, jak koronavirová pandemie zasáhne do financování ČNS a oddílů? Budou kráceny dotace z měst, krajů či státního rozpočtu?
Můj odhad je, že tyto dotace výrazně kráceny nebudou. Nicméně jednotlivé výkyvy očekávám. Zprávy z oficiálních zdrojů zatím žádné nejsou.
A máte informace, jak by při běžném ročníku dopadla pro ČNS změna financování ze státního rozpočtu po přechodu na model financování od Národní sportovní agentury? Polepší si, nebo pohorší po příjmové stránce?
V této rovině očekávám kontinuální přechod financování z MŠMT pod Národní sportovní agenturu. Nemáme žádné signály, že by byla činnost ČNS hodnocena jinými kritérii než doposud. Jedinou důležitou podmínkou je zadání osobních dat do registru sportovců a trenérů rejstříku MŠMT, bez jehož naplnění neobdržíme rozhodnutí o přidělení dotace na všeobecnou sportovní činnost. V našem případě se jedná o zhruba tři miliony korun. Generální sekretářka ČNS je v neustálém kontaktu s pracovnicí MŠMT ve snaze nepřijít o finance v souvislosti s naplňováním tohoto registru z naší strany. Registr je, bohužel, stále neúplný a nezahrnuje všechny hráče a trenéry, kteří se k nohejbalu hlásí.
