
Ale od začátku. Vše odstartovalo samozřejmě kde jinde než sázkou u piva, a protože ani jeden z nás není „troškař“, šlo rovnou o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. V hlavách se rodila spousta nápadů, čeho by se náš rekord měl týkat. Řeč přišla i na to, co nás všechny spojovalo nejvíce – tedy nohejbal. Hned dalším dnem jsme zahájili kolotoč vyjednávání s Anglií, Českým nohejbalovým svazem, radnicí města Doksy, TJ Doksy, ZŠ Doksy a nekonečné obíhání případných sponzorů. Při tom všem jsme po večerech trénovali do té doby nám neznámý způsob hry na jeden dopad, určený propozicemi nohejbalové asociace FIFTA, a to podle požadavků GWR. Po dvou měsících intenzivního tréninku a vyřízení veškerých formalit spojených s akcí byl určen den D a datum 17. 2. 2012 oznámeno na centrálu Guinness World Records.

A prohlášení komisařů z Guinnessovy knihy rekordů zní: Čas 24:17:41 hod. byl uznán světovým rekordem v nohejbalovém maratonu. Gratuluji.
Zvláště velké poděkování patří Mileně Peterové za veškeré překlady do angličtiny a Jiřímu Vlachovi za neúnavné hledání větší části sponzorů. Dále početnému realizačnímu týmu – obsluze časomíry, zapisovatelkám, pořizovatelům filmového a fotografického materiálu a všem, kteří zajišťovali občerstvení a starali se o psychickou a hlavně fyzickou pohodu účastníků a svědkům.
Závěrem chceme poděkovat zaštiťovatelům akce: Městu Doksy a Českému nohejbalovému svazu. V neposlední řadě patří naše díky sponzorům, bez jejichž finančních darů by se tato akce neuskutečnila.
A proč to vše tak dlouho trvalo? Nebylo jednoduché popsat každou fotku, vytvořit průvodní dokumentaci k videozáznamu, dát vše dohromady podle požadavků GWR a odeslat.




