
V Budapešti startuje Mistrovství světa
To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a

To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a

výběr tentokrát svým úspěchem lehce zastínil ten mužský. Pojďme se tedy podívat na to, jak jejich výkon a působení vnímá trenér ženské reprezentace, který svůj výběr, jenž vybíral dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, vyslal do bojů o poháry a který uspěl?

Po skončení turnaje Esterel Cup neskončila zástupcům českým barev také „zábava“ a povinnosti. Naopak. Na jejich bedrech ležela veliká zodpovědnost a k té vedla ještě několika denní c

Česká republika, Slovensko, Francie, Irák. Mládežníci těchto čtyř zemí se sešli 14. července v Modřicích při příležitosti konání mezinárodního nohejbalového soustředění. Absolvovali řadu tréninkových jednotek, turnaj

Ve dnech 9. a 10. března proběhl v Městské hale Modřice poslední ze zimní série nohejbalových kempů mládeže. Vrcholem těchto akcí byl sraz reprezentace juniorů U21. Pojďme se na něj podívat blíže.

Myšlenka využít potenciálu Městské haly Modřice i celého města Modřice pro pořádání vrcholné mezinárodní nohejbalové akce se zrodila již v roce 2021. Tehdy město Modřice podalo na mezinárodní nohejbalovou federaci UNIF oficiální přihlášku jako kandidát na pořadatele Mistrovství světa juniorů U21 v roce 2023. Zástupci UNIF následně navštívili halu a viděli také činnost domácího organizačního týmu v rámci mistrovství republiky mužů. Vše dopadlo na jedničku, a tak byla kandidatura města Modřice oficiálně schválena.
A tyto ohlasy zněly i z úst mnohých účastníků, trenérů, kustodů, ale i věrných diváků. Pořadatel ze země helvétského kříže neponechal nic náhodě a při

nské nohejbalové špičce se objevuje již delší dobu a jen těžko byste hledali hráčku, která jí může konkurovat tvrdostí úderu. Svou nohejbalovou všestrannost doplňuje u žen netypickým příjmem hrudí a techniku piluje v sousedním sportu, Teqballu, ve kterém na turnajích naši vlast úspěšně reprezentuje. Po letním reprezentačním turnaji ve Francii si své nominační místo vysloužila také na podzim, kdy ženský výběr čeká vrchol sezóny – Mistrovství světa žen v Švýcarském Fribourgu. Nejen o něm jsem si se sympatickou hráčkou klubu DTJ Santoška povídal.
Možná zopakovat zlatou žeň z rumunské Kluže, nemuselo být na půdě reprezentačního úseku ČNS tolik rušno. Ale je pravdou, že pnutí už bylo cítit před listopadovým mistrovstvím světa mužů a neuspokojivé sportovní výsledky jen naplno odšpuntovaly třesk, který se v Komisi reprezentace a zahraničních vztahů ČNS (KRZ) během posledního čtvrtletí udál. Jedním z těch, které běh událostí poznamenal a výrazně omezil manévrovací prostor, je dnes už bývalý člen KRZ a stále úřadující trenér ženského reprezentačního výběru JIŘÍ ŠMEJKAL.
Poslední míč listopadového mistrovství světa vynesl pro pořadatelskou zemi tvrdý ortel – až čtvrté místo v konečném pořadí účastnických zemí. Byl to šok na jinak monstrózní akci. Měsíc po šampionátu jakoby se po akci i české reprezentaci slehla zem. Některým to možná ani nevadilo, ale uspořádáte-li akci s více než šestimiliónovým rozpočtem, oprávněně očekáváte její dlouhodobější přesah v několika oblastech, včetně rezonování akce v široké základně.

To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a

výběr tentokrát svým úspěchem lehce zastínil ten mužský. Pojďme se tedy podívat na to, jak jejich výkon a působení vnímá trenér ženské reprezentace, který svůj výběr, jenž vybíral dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, vyslal do bojů o poháry a který uspěl?

Po skončení turnaje Esterel Cup neskončila zástupcům českým barev také „zábava“ a povinnosti. Naopak. Na jejich bedrech ležela veliká zodpovědnost a k té vedla ještě několika denní c

Česká republika, Slovensko, Francie, Irák. Mládežníci těchto čtyř zemí se sešli 14. července v Modřicích při příležitosti konání mezinárodního nohejbalového soustředění. Absolvovali řadu tréninkových jednotek, turnaj

Ve dnech 9. a 10. března proběhl v Městské hale Modřice poslední ze zimní série nohejbalových kempů mládeže. Vrcholem těchto akcí byl sraz reprezentace juniorů U21. Pojďme se na něj podívat blíže.

Myšlenka využít potenciálu Městské haly Modřice i celého města Modřice pro pořádání vrcholné mezinárodní nohejbalové akce se zrodila již v roce 2021. Tehdy město Modřice podalo na mezinárodní nohejbalovou federaci UNIF oficiální přihlášku jako kandidát na pořadatele Mistrovství světa juniorů U21 v roce 2023. Zástupci UNIF následně navštívili halu a viděli také činnost domácího organizačního týmu v rámci mistrovství republiky mužů. Vše dopadlo na jedničku, a tak byla kandidatura města Modřice oficiálně schválena.
A tyto ohlasy zněly i z úst mnohých účastníků, trenérů, kustodů, ale i věrných diváků. Pořadatel ze země helvétského kříže neponechal nic náhodě a při

nské nohejbalové špičce se objevuje již delší dobu a jen těžko byste hledali hráčku, která jí může konkurovat tvrdostí úderu. Svou nohejbalovou všestrannost doplňuje u žen netypickým příjmem hrudí a techniku piluje v sousedním sportu, Teqballu, ve kterém na turnajích naši vlast úspěšně reprezentuje. Po letním reprezentačním turnaji ve Francii si své nominační místo vysloužila také na podzim, kdy ženský výběr čeká vrchol sezóny – Mistrovství světa žen v Švýcarském Fribourgu. Nejen o něm jsem si se sympatickou hráčkou klubu DTJ Santoška povídal.
Možná zopakovat zlatou žeň z rumunské Kluže, nemuselo být na půdě reprezentačního úseku ČNS tolik rušno. Ale je pravdou, že pnutí už bylo cítit před listopadovým mistrovstvím světa mužů a neuspokojivé sportovní výsledky jen naplno odšpuntovaly třesk, který se v Komisi reprezentace a zahraničních vztahů ČNS (KRZ) během posledního čtvrtletí udál. Jedním z těch, které běh událostí poznamenal a výrazně omezil manévrovací prostor, je dnes už bývalý člen KRZ a stále úřadující trenér ženského reprezentačního výběru JIŘÍ ŠMEJKAL.
Poslední míč listopadového mistrovství světa vynesl pro pořadatelskou zemi tvrdý ortel – až čtvrté místo v konečném pořadí účastnických zemí. Byl to šok na jinak monstrózní akci. Měsíc po šampionátu jakoby se po akci i české reprezentaci slehla zem. Některým to možná ani nevadilo, ale uspořádáte-li akci s více než šestimiliónovým rozpočtem, oprávněně očekáváte její dlouhodobější přesah v několika oblastech, včetně rezonování akce v široké základně.