(Beroun) Při troše štěstí i úsilí se bílá místa na nohejbalové mapě republiky daří obsazovat. To je i případ okresu Beroun, kde bývalý okresní nohejbalový svaz a jeho soutěže byly zhruba desetiletí minulostí. Čas oponou trhnul a letos se opět zarůstající hřiště v tomto regionu rozezvučela duněním nohejbalových smečí. Dlouholetý vládce původního okresního svazu Rudolf Stotka předal štafetu do rukou MARKU HORÁKOVI, novému předsedovi ONS Beroun.
Pane předsedo, jak vypadá obnovená okresní soutěž?
Letošní okresní přebor družstev mužů hraje zatím pouze šest účastníků. Nicméně v této době musíme být rádi i za tento stav, který se jak věřím, do budoucna ještě navýší. Soutěž se hraje jako klasická dvoukolová, kdy šest kol bude nyní na jaře, zbylá čtyři kola se odehrají v září. Přes léto je zde na okrese tradičně naplánováno několik turnajů, na které v posledních letech sem tam zavítali i hráči nejen z našeho kraje. Teď po víkendu máme odehraná úvodní dvě kola. Jednotlivá utkání se prozatím jeví jako velmi vyrovnaná. Zdá se, že na této nejnižší úrovni nebude nikdo výrazně výkonostně ostatní převyšovat, ani naopak zaostávat. Důkazem budiž i to, že až na jeden výsledek v poměru 6:3 se všechna ostatní utkání hrála do stavu 5:4.
A jak si vedou účastníci?
Přes všechna tato fakta si zatím nejlépe vede tým NK Záluží, který má prozatím dvě výhry a je jako jediný bez porážky. Ostatní družstva Hořovic, Otmíčí, Berouna, Komárova „B“ jsou srovnána s jednou výhrou a jednou porážkou a na posledním místě je prozatím bez výhry „B“ mužstvo Zaječova.
Tak to asi i jako aktivní hráč Záluží máte radost.
Ano, zatím se nám daří.
Obnovit fungování okresního svazu a dát dohromady soutěž asi nebylo zase tak těžké, nebo ano?
Těžké, řekněme složité. Na ustavující schůzi svazu jsem byl zvolen předsedou s tím, že vše půjde snadno. Ale skutečnost byla jiná. Ze strany některých oddílů byla snaha a spolupráce dobrá, jinde šlo vše velmi těžko. Nicméně nakonec jsme to dali dohromady, byť v několika případech skutečně po přemlouvání na téměř poslední chvíli. Na druhou stranu nutno říct, že tady je dle mých zkušeností velký nedostatek na straně ČNS. Rozjet soutěž opravdu není snadné, byť nová členská základna by měla být jednou z hlavních snah ze strany ČNS.
Co si pod tím máme představit?
Koukněme na to z mého pohledu. Z pohledu člověka, který nikdy v podobné funkci nebyl, má zájem a snahu pro tento sport něco udělat a soutěž tedy vést, či se o to alespoň pokusit. Snažil jsem se najít všechny potřebné informace, ale marně. Najdu sekci, kde se dočtu, že musím založit sdružení atd. Ale konkrétní kroky, či konkrétní schema, kde by bylo např: Jsem nováček, jak postupovat atd? To tu chybí. Navíc neuvěřitelně složitá administrativa a systém. Vyplnit přihlášku, vytisknout, poslat na svaz, ve stejnou chvíli i peníze, čekat na potvrzení, pak doplnit soupisku na netu, neustále čekat a doprošovat se sekretáře, aby vše urychlil atd. Opravdu by to šlo jistě udělat jednodušeji. Výsledkem bylo, že jsem si sám sháněl informace kde a u koho se dalo, polovině věcí ani nerozuměl a když jsem vše pochopil, bylo téměř nemožné tohle vše naučit a vysvětlovat ostatním.
Tak to je vždy nelehký úděl nováčků. Je však třeba zmínit, že na začátek jste v rámci ONS stanovili poměrně na okresní úroveň nezvykle přísný trend (registrace, poplatky, dodržování předpisů). Je ta přísnost na místě a nemůže se projevit časem v odlivu účasníků?
Tohle si tak úplně nemyslím. Dle mého to vůbec přísné není. Jedna věc je, že musíme být rádi za každé družstvo a také jsme, druhá věc ale je, že ani tak nelze hned od začátku dělat věci napůl. Doposud se ukazuje, že i když jsme se ne všem pochopitelně zavděčili, pravidla všichni začali akceptovat. Na oplátku jsem i já všem vyšel vstříc, ať už neustálým posouváním termínů pro dokončení registrace na ČNS, posláním soupisky, komunikací s ČSTV za ostatní atd. A srovnejme to například s fotbalem či hokejem. Náklady tady jsou i tak mnohem menší. My platíme 1.000 Kč/oddíl startovného. Dále pak ČNS doporučil 200 Kč hráčský poplatek, my platíme 50 Kč. A co se dodržování předpisů týče, u hřišť jsem velmi shovívavý a u dresu stačí jen triko, nikoliv komplet. A odevzdáním 1 ks fotografie na registračku jsem chtěl zamezit tomu, aby do soutěže zasahovalo x nepřihlášených lidí. Jednak by v tom byl značný nepořádek a jednak, ukažte mi nějaký sport, kde vás nechají hrát bez hráčské registrace. A vrátím-li se ještě jednou k financím, část vybraných peněz jde samozřejmně zpět na zakoupení pohárů pro vítěze, na organizaci valné hromady atd.
Vraťme se ještě k té soutěži. Stane se nohejbal na Berounsku znovu tradicí, nebo půjde o jednoroční záležitost, která vyšumí?
To se ukáže. Uděláme vše co půjde, aby letošní ročník byl prvním po pár letech a zdaleka ne posledním. Snad se přihlásí více družstev do příštího ročníku a soutěž se stabilizuje.
Co se dá na okresní úrovni pro místní rozvoj vlastně udělat?
Hlavně si myslím, že musíme soutěž dokončit, pak bude možno se o tento stav opřít a snažit se získat další hráče a družstva. Dále jsem kontaktoval místní periodika, nabídl jim pravidelné příspěvky o nohejbale v regionu, což všichni uvítali. I tohle je myslím způsob, jak dostat nohejbal do povědomí širší veřejnosti. Dále chystám v naší obci letní turnaj pro děti 6-15 let, na který chceme pak pozvat děti s okolních škol. Nic takového tady u nás nikdy nebylo. Věřím, že půjde o správný krok a i kdyby to přineslo jen pár dětí, kteří začnou hrát, bude to stát za to. No a v neposlední řadě jsem vytvořil jednoduché www stránky, které se nohejbalu v regionu věnují na adrese www.nohejbalovysvazberoun.wbs.cz. Rád bych také na některý z letních turnajů v Záluží přivedl nějakého špičkového hráče, jako se mi povedlo v zimě, kdy mezi nás přijel Vilda Ungermann, což bylo všemi uvítáno. Uvidíme, zda se něco podobného podaří i letos, protože když se lidé budou mít na co dívat, zájem o tento sport ještě více vzroste.
