(Nymburk) V Nymburce poslední říjnovou sobotu proběhl aktiv vedoucích ligových družstev. Navazoval na problematiku, která byla zmíněna již na nedávné Valné hromadě ČNS. Závěry z aktivu měly doporučující charakter.
Jednání mělo čtyři nosná témata, týkajících se ligových soutěží. A to hrací systém soutěží, řešení neuspokojivého stavu rozhodčích, systém mládežnických soutěží, výhled rozpočtu. Jako první bod přišel na řadu hrací systém soutěží. I když aktuální hrací model negeneruje žádné problémy a zdá se atraktivnější předchozích modelů, velké diskuze se vedou o přímé či nepřímé postupy a sestupy. Pochopitelně první roky, kdy v mezisoutěžních barážích uspělo velké množství celků z nižší soutěže, toto téma nebylo tak výrazné. Nyní však se celkům z nižších soutěží už tolik nedaří prosazovat, a to i opakovaně, proto znovu se téma přímých postupů dostalo do pozornosti. Následné hlasování ukázalo volání u prvoligových a druholigových klubů po přímém postupu, zatímco většina extraligových zástupců preferovala zachování baráží. Výsledek hlasování tedy vyzněl pro přímý postup/sestup. Poté bylo představeno několik možných hracích systémů, z nichž některé se však vyznačovaly velkou nesymetrií a tím i nepřehledností pro prostého nohejbalového příznivce. Nakonec byl hlasováním upřednostněn druhý návrh Výkonného výboru, který je velmi podobný současnému hracímu systému (zachovává atraktivní play-off i play-out), pouze je rozdílný v posledních kolech vyřazovacího systému. Dva celky, které ve vyšší soutěži prohrají semifinálové série play-out, již nebudou měřit síly s finalisty play-off z nižší soutěže, ale mezi sebou (taktéž i finalisté play-off nižší soutěže). Z extraligy i první ligy mužů tak přímo sestoupí poražený tým z finále play-out vyšší soutěže a na jeho místo postoupí vítěz finále play-off nižší soutěže (ze druhé ligy tak postupuje pouze jeden účastník).
Dalším probíraným tématem byl systém mládeže, v návaznosti na povinnost ligových družstev mužů, danou soutěžním řádem. Letošní přísnější předběžné kontroly ukázaly, že v řadě krajů dochází k rozdílnému plnění této povinnosti a v některých je pravděpodobné, že tato povinnost není plněna v souladu s literou předpisu. Komise mládeže již druhým rokem se snaží připravit akceptovatelný návrh řešení formou ligové soutěže žákovské kategorie, prakticky fotbalovou terminologií by se jednalo o divizní uspořádání regionálně členěných skupin. Komisí nyní předložený návrh vzbudil vášnivé diskuze, dalo se to však předpokládat, a to z několika důvodů. V prvé řadě v některých krajích návrh představuje určité nabourání do fungujícího systému krajských soutěží mládeže, které by nemuselo přinést pozitivní efekt. Také ligové týmy, které s mládeží pracují jen ryze formálně, návrh jistě moc nepotěšil. Ale návrh obsahoval i další problematické body, které jej prakticky dopředu hendikepovaly. Návrh všedního dne jako hracího při vzdálenost soupeřů klidně i 150 kilometrů opravdu není akceptovatelný. Stejně tak i náhradní varianta se sobotou, ve které se hraje cca 80% utkání všech dlouhodobých soutěží od okresu po extraligu a tento hrací den by tak oddílům způsoboval jak personální, tak technické problémy. Spíše nechápavé pohledy pak vyvolaly například pasáže, které přidělovaly účastníkům 2. ligy v roce 2021 povinnost zařadit družstvo do dorostenecké ligy. Nebylo tedy překvapením, že návrh byl většinou odmítnut. Naopak byly orgány ČNS znovu vyzvány k důslednější kontrole, která v minulých obdobích nebyla evidentně dostatečná.
Spíše monologem prezidenta Kleníka byl další bod programu, který se týkal rozpočtu a předpokládaného vývoje ve vztahu k ligovým soutěžím. Asi všichni už dnes vědí, jaká je situace v českém sportu, resp. jeho podpoře, či spíše nepodpoře. Současní partneři i potenciální partneři ČNS budou stále více směřovat svou podporu cíleně na konkrétní projekty a do konkrétních oblastí. Jako jeden z podpůrných prodejných produktů by měl být i znovuobnovený Pohár ČNS, ve formě zimních turnajů oddílových sestav, hraný podle mezinárodních pravidel.
Posledním významným bodem jednání byly návrhy řešení neuspokojivého stavu rozhodčích v ligových soutěžích. Společný návrh Komise tuzemského rozvoje, Komise rozhodčích a Sportovně technické komise byl předjednán s ligovými oddíly a tedy i diskuze k němu byla krátká. Návrh zvyšuje plošně odměnu rozhodčím ligových soutěží a doporučuje řídícímu orgánu soutěží, aby se snažil více rozložit hrací dny soutěží mezi oba víkendové dny (v neděli se letos hrálo jen 29% utkání všech dlouhodobých soutěží) a odstranil i případné termínové kolize na velmi blízkých místech. Součástí řešení byla i komunikace se všemi licencovanými rozhodčími v Čechách a v části Moravy, ze které vzešlo několik kontaktů na rozhodčí, kteří dosud ligovou soutěž nerozhodovali a měli by zájem jí rozhodovat.
Jednání tak trochu bylo i symbolické v tom, že znovu ukázalo svým způsobem nohejbalovou nejednotu a někdy i malost. Celkově byly vidět velké rozdíly mezi názory zástupců špičkových celků, které nohejbal vnímají jako především soutěžní sport a zástupců celků z nižších soutěží, kteří nemají vyprofilovaný názor na to, zda nohejbal má jít ryze soutěžní cestou, nebo cestou masovější a tedy s menšími nároky v některých oblastech. Českou malost pak charakterizovaly sice ne moc hlasité, ale nevhodné až ubohé poznámky a komentáře na adresu některých vystupujících. Znovu se tak ukázalo, že v nohejbalovém hnutí se rozdílný názor bere jako důvod pro zášť a zlobu mezi jinak slušnými lidmi, kteří se mnohokrát ročně setkávají v prakticky totožné sestavě jak na nohejbalových akcích, tak při jednáních o vývoji nohejbalu. I to ale k nohejbalu prostě patřilo a stále ještě patří. Návštěva basketbalového utkání a večerní neformální posezení u skleničky ale nějaké ty bariéry mohly zase na chvíli prolomit.
