(Nymburk) Nehledal alibistická prohlášení. Věřil sobě i svým spoluhráčům a trenérovi. Na šampionátu nejvytíženější člen a čerstvě jmenovaný kapitán české sestavy, RADEK PELIKÁN z Modřic, měl být jednou z klíčových postav snu o zopakování nymburského úspěchu z roku 2008. Jenže ani v jedné ze dvou disciplín jeho loď do zlatého přístavu nedorazila. V přímém česko-slovenském souboji kapitánů s Patrikem Perunem odešel dvakrát poražen. Výkonnostně korunní princ českého nohejbalu nezklamal, ale ani nezazářil. Náš rozhovor vznikl po finálové porážce ve dvojicích.
Radku, zlato je fuč. Takže asi velké zklamání, co?
Je to zklamání, určitě. My zlato moc chtěli, bohužel to nevyšlo.
Vaše sestava ale podlehla ve finále po slušném výkonu. Přesto to nestačilo. Slováci prakticky nechybovali.
Věděl jsem, že to bude vyrovnaný souboj. Že to nebude nic lehkého, protože oni tu dvojku mají hodně útočnou, dynamickou. Bylo zřejmé, že to bude o tom, kdo udělá jednu dvě chyby. My jsme měli šance na brejk, ale nikdy jsme toho nevyužili.
Tvůj kapitánský kolega Patrik Perun v letošní sezóně zrovna nezářil. Tady ale zahrál fantasticky. Překvapení?
V žádném případě. Patrik je výborný hráč, umí se na takové akce připravit. Česká liga je také jiný sport. Rozhodující je ta příprava a Patrik není žádný mladý kluk, aby nevěděl, co a jak. Co mám informace, tak se v Košicích před šampionátem intenzivně připravovali.
Co ve finále asi nejvíce bilo do očí, byla zkažená smečovaná podání z vaší strany. Nebylo jich zrovna málo a mohlo se to podepsat na vaší psychice.
Já jsem Kubovi Mrákavovi říkal, ať servis rve naplno. Třeba v semifinále, i když jeden nebo dva zkazil, se to vyplatilo, protože zase z toho nějaké body byly. Dneska se to už nepodařilo. Byl to jeden z faktorů, který rozhodl o výsledku. Moc jsme Slováky nepustili k tomu, aby něco sami zkazili.
Jak vy, tak Slováci ve finále podávali smečovaným způsobem. Znamená to, že stejně jako u jednotlivců už v souboji špičkových dvojic bude toto provedení podání nutností?
Těžko říci. Třeba ve finále jsme teď zkazili takových servisů hodně a kdybychom podávali normálně, nebylo by to horší. Nemyslím si, že by se to ale stalo nutností. Servis spodem se dá také umístit, aby to nešlo na prsa. Když má někdo dobrý servis spodem, může způsobit soupeři větší problém na rozehře, než když by servis smečoval.
Vám v obou setech pohořel začátek třetí třetiny. Tam se to po vašich chybách lámalo.
Ona to nebyla jen tato část. Už v té první části jsme se mohli utrhnout nahoru. Nikdy se to ale nepovedlo. Navíc v prvním setu tam byl aut a rozhodčí pískl dobrý míč. Já jsem byl zbytečně v saku spodem, byl to také moment, kdy jsme mohli jít nahoru.
Jaká byla vůbec vaše cesta do finále? Základní skupina vypadala jednoznačně, ale ve čtvrtfinálové skupině to se Švýcary nebyl přesvědčivý výkon.
Tam jsme ztratili set. Šli jsme s Jirkou Doubravou zkusit, jaké by to bylo, kdybychom hráli spolu my dva. Nevyšla nám ale mezihra. Pak, když vystřídal Jirku Kuba, to už ale bylo z naší strany jednoznačné a už jsme nezaváhali.
Kromě jednoho dopadu jste se ve dvojicích museli adaptovat i na menší hřiště. Byl to velký problém?
Je to trochu problém, protože celou sezónu hrajeme na velké hřiště. My se do té menší plochy trefíme, ale je to náročnější na nahrávku. Musí být lépe připravena. Je to tedy spíše o té lepší mezihře, než o samotném úderu a trefení se do menšího hřiště.
