(Nymburk) S mírným zpožděním došlo ke korunovaci vládců loňského soutěžního ročníku. Nejstarší nohejbalová anketa, Nohejbalista roku, zapsala na slavnostním večeru v Nymburce svůj další ročník. Možná pro někoho překvapivě, možná naopak očekávaně, si pro ceněný triumf došla trojice hráčů a také jedna hráčka. Muž Jan Vanke (Karlovy Vary), žena Růžena Vrtíšková (Vršovice), dorostenec Lukáš Rosenberk (Prostějov a Modřice) a žák Jiří Kalous (Čakovice), to jsou jména těch, kteří se titulem Nohejbalista roku 2011 mohou honosit.
Slavnostní večer anket, konaný druhým ročníkem ve Sportbaru nymburského Sportovního centra, navazoval na mezinárodní turnaj reprezentačních družstev President´s Cup. Již tradičně večer odstartovalo vyhlášení vítěze v nejmladší věkové kategorie, žáků. Tam ve trojici aspirantů ocenění, Jiřího Putíka, Tomáše Roby a Jiřího Kalouse, byl hlavním favoritem právě obhajující posledně jmenovaný. Očekávání se nakonec potvrdilo a Kalouse ocenění neminulo. Ve zdůvodňující zprávě k jeho jménu zaznělo to, co by každý hráč chtěl slyšet: „Jiří Kalous z pražské TJ Avia Čakovice v roce 2011 dokázal vyhrát všechno, co se v žákovské kategorii vyhrát dalo.“ Každopádně pražský mladík to na celé čáře vyhrál jak v „matematické“ části, zahrnující dosažené výsledky, tak i u hlasujících, z nichž ani jeden ho nezařadil na jiné, než na první místo.
Pořadí kategorie žáků:
1. Jiří Kalous (TJ Avia Čakovice) – 89
2. Tomáš Roba (TJ Sokol I Prostějov) – 73
3. Jiří Putík (TJ Avia Čakovice) – 72
Druzí přišli na řadu dorostenci a i tady se rýsoval velký favorit v podobě Lukáše Rosenberka. Jeho soupeři byli Tomáš Drobil a Lukáš Wiesner. Rosenberk, který mezi anketní trojicí stál už loni, se tentokráte nejvyšší příčky dočkal. Ve zdůvodnění se uvádí: „Lukáš Rosenberk v roce 2011 v dorostenecké kategorii v barvách Prostějova získal dvě zlaté medaile na mistrovství republiky dvojic a trojic a zlato z ligové soutěže. K nim přidal dva triumfy na pohárových turnajích a třetí v celkovém hodnocení pohárového seriálu. Dokázal se prosadit i v mužské kategorii, kde v dresu Modřic vyválčil stříbro na mistrovství republiky dvojic a zlato z extraligy. Díky věku se už nevešel do nominace na evropský juniorský šampionát.“ Také Rosenberk se v dílčím hodnocení se soupeři moc nemazlil. Ovládl jak část dle dosažených výsledků, tak část, vzešlou z hlasování odborníků. Jen jediný jej nezařadil na první (ale na druhé) místo.
Pořadí kategorie dorostenců:
1. Lukáš Rosenberk (TJ Sokol I Prostějov, TJ Sokol SDS Exmost Modřice muži) – 115
2. Tomáš Drobil (TJ Sokol I Prostějov) – 107
3. Lukáš Wiesner (TJ Sokol I Prostějov, TJ Spartak MSEM Přerov muži) – 105
Do třetice přišla řada na ženy a ty se již tradičně předvedly v plné kráse. Však také ocenění předávající trenér národního týmu Jiří Šmejkal poukázal nejen na sportovní výkony, ale i právě na krásu zástupkyň početně nejmenší nohejbalové kategorie. Nicméně tu mohli posoudit přítomní, ale ocenění bylo posuzováno dle jiných kritérií, těch sportovních. Trojice nejlepších nohejbalistek loňského ročníku v podobě Lucie Vokáčové, Lenky Cibulkové (za svobodna Majerové) a obhajující Růženy Vrtiškové, neměla zase tak jasného favorita. Podle předpokladů se o zlato měly obrazně poprat dvojnásobná tuzemská mistryně Vrtišková s trojnásobnou evropskou šampiónkou Vokáčovou. Na tu nakonec zbyla „až“ bronzová pozice, když se mezi ní a vítěznou, dnes už pětinásobnou vítězku ankety Vrtíškovou, vklínila Lenka Cibulková. U Vrtíškové se ve zdůvodnění dočteme: „Růžena Vrtišková z TJ Sokol Praha Vršovice II si v loňském roce připsala na své konto zlatou medaili v disciplíně trojic na mistrovství Evropy, k ní v domácích soutěžích přidala další dvě zlaté medaile z mistrovství republiky jednotlivkyň a trojic a stříbro z ligové soutěže.“
Pořadí kategorie žen:
1. Růžena Vrtišková (TJ Sokol Praha Vršovice II) – 42
2. Lenka Cibulková (TJ Slavoj Český Brod) – 29
3. Lucie Vokáčová (TJ Slavoj Český Brod) – 23
Další částí večera bylo ocenění funkcionářských jmen, která se přímo podílela na vzniku celorepublikového Českého nohejbalového svazu v roce 1971, tedy před 40 lety. Poté již přišel na řadu očekávaný vrchol večera, vyhlášení anketního vítěze hlavní, mužské kategorie. Mezi nejlepší trio byli nominováni Jan Vanke, Radek Pelikán a Pavel Kop. Šance všech tří hráčů byly celkem vyrovnané a sluší se je rozebrat podrobněji. Hodnocení dle dosažených výsledků vyhrál s minimálním náskokem Vanke – 405 bodů, druhý Pelikán jich měl 402, třetí Chytra 377, Kop byl se 376 body čtvrtý. Vanke se mohl opřít především o body z domácí ligové soutěže (Vanke 220, Kop 207, Pelikán 166) a mezinárodní pohárové soutěže (Vanke 88, Kop 71, Pelikán 23), Pelikán bodoval zejména na mistrovství republiky (Pelikán 106, Kop 98, Vanke 43) a na evropském šampionátu (Pelikán 108, Vanke 54, Kop 0). Dá se říci, že Pelikána srážel nevýrazný výkon v ligové soutěži (bilance pouze 53% v základní části a 54% v play-off), Kopovi díky absenci v reprezentačním dresu zase chybí body za mezinárodní šampionáty. Je však také třeba říci, že ve výsledkové části se nerozhoduje. Bodové rozdíly z ní dosažené nejsou tak výrazné, jako ty, vzešlé z hlasování odborníků. Jejich řady letos na přání Komise rozhodčích rozšířil i názor rozhodčích, kteří rozhodovali určitý min. počet extraligových utkání. Jestliže tedy ve výsledkové části vyhrál Vanke o fous, mezi odborníky to už bylo minimálně o pramici. Na první příčku dalo Vankeho 6 hlasujících (po 7 Kopa a Pelikána). Na druhou příčku 7 hlasujících (8 Kopa, 2 Pelikána), na třetí příčku pak 7 hlasujících (2 Pelikána, 1 Kopa). Z toho (plus dalších umístění do 5. místa) rezultoval bodový součet 739 bodů pro Vankeho, 687 pro Kopa a 461 pro Pelikána. Z těchto všech údajů je tedy zřejmé, že rozhodujícím faktorem pro smečařsko-blokařský minisouboj Vanke – Kop, byla Kopova absence evropské medaile. Ta by totiž Kopovi přihrála body jak ve výsledkové části, tak nepochybně i nějaký ten bodík u odborníků. Nutno zmínit i další možné faktory, které hrály roli u hlasujících. Jak ty sportovní, tak i osobnostní. Při vší úctě k výkonům obou modřických hráčů disponuje Vanke větším charisma. Také jeho role v týmu je brána jako dominantnější a snad i důležitější, než v případě více kompaktního a více hvězdami oplývajícího modřického celku. I výsledky hlavních nesvazových mezinárodních turnajů, které na rozdíl od výsledkové části nepochybně hlasující odborníci při svém tipu zohledňují, hovořily pro Vankeho (zlato Poslední smeč, stříbro Austin Cup a Šacung OMV).
Každopádně titul Nohejbalista roku 2011 České republiky patří Janu Vankemu, u něhož ve zdůvodňující zprávě můžeme číst: „Jan Vanke z SK Liapor Witte Karlovy Vary v soutěžním ročníku 2011 získal stříbro na mistrovství republiky trojic, zlato a stříbro na dvou turnajích mezinárodního pohárového seriálu. K nim připojil stříbro z extraligy, ke kterému přispěl individuální bilancí 79% v základní části a 43% v play-off. Z mistrovství Evropy přivezl stříbrnou medaili z trojic.“ Nový král českého nohejbalu pak královský zvládl palbu otázek ze strany moderátora večera, kterým již podruhé byl bývalý svazový prezident Martin Frélich. Anketní večer skončil a je nutné poznamenat, že na rozdíl od loňského večera se ten letošní podařilo zbavit alkoholových neduhů.
Pořadí kategorie mužů:
1. Jan Vanke (SK Liapor Witte Karlovy Vary) – 1144
2. Pavel Kop (TJ Sokol SDS Exmost Modřice) – 1063
3. Radek Pelikán (TJ Sokol SDS Exmost Modřice) – 863
