(Vsetín) Již tradičně zimní turnajovou část zakončil mezinárodní halový turnaj trojic Austin Cup, konaný ve Vsetíně. Letos slavil své první kulaté jubileum, 10. ročník. To nám to tedy letí. A bylo se na co koukat, vždyť kromě české špičky se prezentovaly i sestavy z nejvyšší slovenské, rumunské, maďarské a švýcarské soutěže. Prim podle předpokladů hrály zejména ty české a slovenské.
Celkem čtyřiadvacet trojic vstoupilo do ranních základních skupin turnaje, aby šest z nich (Košice, Šacung „A“, Modřice „A“, Vsetín „A“, Čelákovice, Karlovy Vary „A“) proplulo z prvního místa přímo do čtvrtfinále. K zajímavým výsledkům určitě patřila remíza prvoligové Bělé s Čelákovicemi. Zahraniční účastníci, pochopitelně myšleni ti neslovenští, nebyli úplně na odpis. Maďarský Kaposvár si zapsal hned dvě remízy s extraligovými sestavami Šacungu „B“ a Vsetína „C“, rumunská Cluj-Napoca uplichtila zápas s Žatcem a maďarský Szolnok také jednou remizoval, s prvoligistou z Bělé. Na postup výše to ale nemohlo stačit.
Šestici dalších sestav čekaly dvě osmifinálové skupiny, ze kterých jen vítězové doplnili výše zmíněnou šestici na elitní okteto. Z první osmifinálové skupiny se nahoru prodrala druhá sestava modřického celku, ze druhé pak postoupil Žatec. První čtvrtfinále mezi Košicemi a Modřicemi „B“ (Pospíšil Topinka, Rosenberk) bylo pohodovou jízdou východoslovenského družstva. Další tři čtvrtinálové zápasy se ale hrály na krev. Karlovarská první sestava se s Žatcem (Pecina, O.Vít, Voldřich) vypořádala v koncovce třetího setu, poslední možný míč pak dovedl k výhře Šacung „A“ nad Modřicemi „A“ (Kop, Pelikán, Malinger), stejně tak i domácí první trojici nad Čelákovicemi (Spilka, Doucek, Flekač). Ani další dva zápasy si s dvěma sety nevystačily. Šacung takto přehrál Košické a znovu poslední možný míč rozhodoval, tentokrát k nelibosti domácích příznivců o porážce jejich model proti Karlovým Varům. Domácí se stejně jako v loňském roce medaile nedočkali, v souboji o bronz byli bývalí oddíloví spoluhráči Patrika Peruna lepší. Navlas shodným výsledkem skončilo i finále, kde Šacung závěry setů kontroloval. Vítězná série Doubravy, Holuba a Stejskala tak trvá od loňského mistrovství republiky.
„Druhé místo je pro mě a celé mustvo skvělý výsledek. V průběhu dne jsme se rozehrávali a věděli jsme, že nám to spolu klape. Šli jsme zápas od zápasu. Občas to v určitých momentech skřípalo, ale to se nám postupně povedlo odladit a zvládali jsme především koncovky setů, jak ve čtvrtfinále, tak v semifinále. Musím říci, že žádný zápas pro nás nebyl jednoduchý a všemi jsme se dost prokousávali. Finále už se bohužel odehrálo v režii sehrané trojice ze Šacungu. Pro nás to znamenalo především výborný zážitek z perfektně zorganizovaného turnaje, s umístěním na bedně. Co víc si před začátkem ligy přát,“ nebyl se stříbrem nespokojený karlovarský smečař JAN VANKE. „V základní skupině to bylo trápení. Především obrana nám prakticky nefungovala, z čehož plynula nervozita a křeč. Naštěstí jsme měli lehčí skupinu, takže se nám i přes dvě remízy podařilo postoupit z prvního místa. Ve čtvrtfinále proti Modřicím se hra zvedla. Ve třetím setu se ale do vývoje zápasu vložili rozhodčí. Třemi chybnými výroky na obě strany udělali ze zápasu totální frašku. Cením si, že jsme to ani za stavu 7:9 nezabalili a s velkou dávkou štěstí dokázali přejít do semifinále. Bojovnost a sebedůvěra se nám vyplatila i ve třetím setu zápasu s Košicemi, když jsme dokázali zlepšenou obranou otočit ze 4:7 na 10:7. Ve finále z nás všechno spadlo, hráli jsme uvolněně a vyšlo nám, na co jsme sáhli. Poslední zápas jsem si doslova užíval,“ řekl odborníky vyhlášený nejlepší hráč turnaje Petr Stejskal. Diváci pak jako osobnost turnaje určili Patrika Peruna.
Spokojen s průběhem turnaje byl i jeho ředitel, VÍT ZGARBA, který přidal pár poznatků ze shrnutí všech dosavadních ročníků. „Protože se jednalo o ročník jubilejní, je na místě i trochu bilancování. Za deset let vyhrála Austin Cup dvakrát slovenská reprezentace a jednou česká. Suverénně nejúspěšnějším klubem je DPMK Košice, který uspěl čtyřikrát. Po jednom vítězství zaznamenaly Modřice, Břve a letos premiérově Šacung. Nejvíce vítězství mezi jednotlivci si připsali bratři Martin a Patrik Perunové a Ján Brutovský – celkově uspěli čtyřikrát. Následuje Richard Makara se třemi vítězstvími. Kromě domácího celku se všech ročníků zúčastnil jediný tým – TJ Avia Čakovice. Nejčastěji se mezi elitní osmičku probojovaly týmy Karlových Varů, celkem desetkrát. Následují Modřice, Košice a česká reprezentace, celkem osmkrát. Nejvíce bodů za umístění dosud nasbíraly Košice (366), následují Modřice (274) a o jediný bod zaostávají Karlovy Vary (273). Nejúspěšnějším hráčem za desetiletí turnaje se stal Martin Perun, který se podílel na celkem 462 bodech týmů, za které nastoupil. Následuje Patrik Perun se 450 body, Ján Brutovský (366), Richard Makara (354) a přes 300 bodů ještě nasbíral Karel Bláha (306).“
Konečné pořadí turnaje:
1. SK Šacung VHS Benešov „A“ (Doubrava, Holub, Stejskal)
2. SK Liapor Witte Karlovy Vary „A“ (Vanke, Kokštein, Dvořák, Bláha)
3. DPMK Košice (Perun M., Brutovský, Ižol)
4. NK Climax Vsetín „A“ (Perun P., Gebel, Zbrožek)
