To poslední, v Praze, bylo opravdu pestré. A to především co do barevnosti vítězného pole. Časům, kdy o nejcennější kovy hráli Češi a Slováci, a za nimi se poskládal zbytek Evropy, již možná odzvonilo. Pojďme si to připomenout. Zlato v individuální disciplíně bral objev šampionátu z Maďarska. Ve dvojicích všem, a zejména ve finále Slovensku, vytřeli zrak Francouzi. A v královské disciplíně si pro suverénní výhru došli naši odvěcí rivalové z východního sousedství. Co jiného by mohlo být lepší reklamou pro diváka a větší motivací pro hráče?
Po dva roky starém mistrovství v srdci Evropy je laťka nastavena vysoko. Kdo by si chtěl připomenout atmosféru či dílčí situace, archiv České televize tento sportovní zážitek nabízí. Budapešť, kde se letošní šampionát koná, je rozhodně další metropolitní destinací, a ve prospěch zájmu o akci hraje fakt, že vstupenky jsou téměř vyprodány.
Mistrovské soukolí se roztočilo již dnes, tedy ve středu 6. 11., kdy byl hráčům umožněn přístup do obou hracích hal a první lehký trénink sloužící k seznámení se s povrchem a prostředím místa konání. Od zítřejšího dne, tedy čtvrtku 7. 11., začnou svou pouť na poli mistrovství světa týmy divize B, které budou bojovat o hlavní část turnaje. Ta poté vypukne v pátek, 8. 11. a vyvrcholí v neděli 10. 11. bojem o nejcennější kovy a titul mistra světa pro další dva roky.
Za české barvy se jdou rvát Milan Kučera, Zděněk Kalous a Jakub Chadim (TJ AVIA Čakovice), Jakub Pospíšil, Jan Hanus, Lukáš Rosenberk a Pavel Kop (MNK mobilprovás Modřice), Vojtěch Holas (TJ Spartak VOTOČEK team Čelákovice) a Lukáš Tolar (SK Liapor Karlovy Vary). Trenérem je stejně jako před dvěma lety Petr Gulda. Novinkou je však jeho pravá ruka a asistent trenéra, Jan Vanke, který ještě předloni bojoval o mistrovský titul jako hráč na hřišti. Právě jeho jsem se zeptal na pár otázek týkajících se následujících dní.
Honzo, za pár dní vás s týmem čeká odjezd do Budapešti. Laťka je po posledním šampionátu v Praze, co do organizace i atmosféry, velmi vysoko. Jak se těšíš na zlatý hřeb nohejbalové sezóny?
Úplně nevím, co od toho očekávat, neboť organizace vrcholných akcí je diametrálně odlišná v ČR a v jiných státech. Na pořádání vrcholných akcí se částečně vždy podílí i organizátoři s ČR, proto si myslím, že určitý standard si organizace vrcholné akce zachová. Co jsem měl možnost vidět, tak lístky už jsou v hale téměř vyprodány, takže atmosféra bude určitě skvělá. Těším se já i všichni hráči.
Na MS sice jedeš, ale poprvé v nové pozici. Z lídra na hřišti se stal asistent trenéra. Ale svou výraznou osobu na poli našeho sportu jistě nezapřeš ani v této roli. Jak moc je jiná a jak se v ní cítíš?
Role si je podobná v tom, že se budu snažit aktivně ovlivňovat dění na hřišti i mimo něj, i když v jiné pozici. Samozřejmě samotná hra je něco úplně jiného a sám jsem zvědavý, jak se v té roli budu cítit. Už na přípravných soustředěních jsem cítil, jak mě svrběly nohy. Hlavnímu trenérovi jsem v přípravě vypomáhal s tím, na čem jsme byli domluveni. S hráči věci do hry konzultuji a snažím se být částečně i mentorem.
Jak vnímáš přípravu týmu a soustředění, kterého ses zúčastnil? Opět máš srovnání z poslední akce tohoto typu, kdy jsi byl do přípravy zapojen jako aktivní hráč. Tým se obměnil. Jsou reprezentanti připraveni na reparát?
Příprava byla fajn, ale určitě by týmu prospělo, kdyby bylo soustředění více a adaptace na jednodopadový nohejbal byla delší, než týden po ukončení naší extraligy. Myslím si, že příprava na reprezentační akce je vždy velmi podobná a vychází zejména z časových možností. Hru dvojic jsme se snažili trénovat už v průběhu léta jako přípravu na mezinárodní turnaj v Saint Raphaelu, takže tam se stihlo z tohoto pohledu více. Nevím o jakém reparátu je řeč. Reprezentanti jsou připraveni odvést nejlepší výkony na hřišti a rozhodně se nebudou pokoušet o žádný reparát. V týmu zůstala jen třetina původních hráčů a věřím, že díky generační obměně bude mít správný mladiství drive a elán.
Cítíš, že bude letošní šampionát ještě o něco „pikantnější“ kvůli slovenské akvizici v podobě Honzy Chalupy v jejich reprezentačním dresu? Nebo je to něco, co by si hráči vůbec neměli pustit do hlav
Myslím si, že každý hráč vnímá přítomnost Honzy Chalupy v dresu Slovenska. Už proti němu hráli na zmiňovaném turnaji v Saint Raphaelu. Já na ně budu apelovat v tom směru, aby se soustředili sami na sebe, svůj výkon, nikoliv na to, kdo proti nim stojí.
Ambice nohejbalového fanouška jsou vždy ty nejnáročnější. Jaké jsou a budou ty tvé?
Nohejbalový fanoušek může být nadšený z toho, co viděl v nohejbalu při superfinále. Tohle je ale funtnet, ne že bych byl zastánce názoru, že se jedná o dva rozdílné sporty, ale je potřeba si uvědomit, že pravidla jsou rozdílná a je skvělé, že se na tento styl hry dokáží reprezentanti takhle rychle aklimatizovat a přizpůsobit. Je krásné vidět na soustředění, jak se kluci postupně ve hře na mezinárodní pravidla zlepšují. Kdyby se trénovalo normálně v klubech jistě by i náročnější fanoušek nohejbalu pochopil, že na úkor určitých nedostatků přináší mezinárodní pravidla atraktivitu v podobě rychlosti, náročnosti na přesnosti a preciznosti všech herních činností, apod.
Moje ambice je přesvědčit kluky, aby hráli to, na čem se domluvíme a prokázali svoji vysokou herní kvalitu.
Díky Honzo za tvůj čas a přeji vám a celému týmu úspěch!
Veškeré podrobnosti a informace o Mistrovství světa v Budapešti naleznete na stránkách Nohejbalového svazu.
Držme našemu výběru palce a fanděme tak, ať jsou oni hrdí na nás, a my na ně.
Zleva: Horní řada – Petr Gulda (trenér), Jakub Pospíšil, Pavel Kop, Milan Kučera, Lukáš Rosenberk, Jan Vanke (asistent trenéra). Spodní řada – Lukáš Tolar, Jan Hanus, Vojtěch Holas, Zdeněk Kalous
