(Zábřeh) Když se řekne Zábřeh, vybaví se Memoriál Petra Fabiána, skvělý nohejbal a nádherné slunečné počasí. Druhou srpnovou sobotu se však nebe mračilo a sem tam mu ukápla i slzička. Snad proto se některé přihlášené týmy omluvily a některé ani to ne. Přesto však kvalita tohoto čtvrtého ročníku nijak neutrpěla a z dvanácti přihlášených extraligových hráčů nastoupilo k zahájení plných jedenáct.
Celkem osm týmů si to rozdalo v jedné skupině každý s každým, na dvou vzorně udržovaných kurtech. Všechny týmy zdobila bojovnost a umění, ať se jednalo o ligové sestavy, nebo trojice, které tvořily hráči kraje nebo okresu. Právě tyto zápasy ve skupině nabídly zajímavá porovnání a některá uskupení předvedla zcela nový pohled na nohejbal pro mlsouny, zvyklé na extraligové duely. Všechny týmy z nižších soutěží zdobila obrovská bojovnost a zároveň viditelná radost ze hry. Ligoví hráči se zase snažili něčím novým překvapit soupeře, kteří je čekají v nastávajícím podzimním extraligovým play-off. Situace v základní skupině byla na čelních místech jako na houpačce a na čtyři postupová místa do užšího play-off bylo hned šest zájemců, kteří si navzájem nic nedarovali. Nechyběla ani překvapení. Těmi oplývala hlavně sestava mladých hráčů Šumperka. Jejich velmi agresívní styl hry mnohé ostřílené borce překvapil a nebýt občasné ukvapenosti i nedostatku zkušeností, mohl být úspěch těchto dorostenců daleko pronikavější. Také Ryzí pivo z hor, které tvořili velezkušení hráči s mnohaletým účinkováním v ligových soutěžích, dlouho koketovalo s postupem mezi nejlepší čtveřici.
Po tuhých bojích se ale nakonec do semifinále probojovaly týmy Eaton (který obhajoval loňské prvenství), Konojedy, Rumové pralinky a Rašnerova pekárna. Nenechte se však mýlit názvy týmů. Ten první tvořili dva stále aktuální mistři světa Pelikán a Kokštein, které doplňoval bombarďák Kop. V tom druhém řádili Doubrava s Ježdíkem, které místo tradičního Chytry doplňoval jiný chytrý hráč, Gebel. Také Rumové pralinky, které měly obrovskou přízeň u přítomných dam, nebyli žádní nazdárci. Nepřehlédnutelný Pospíšil, se dvěma již tradičními spoluhráči Topinkou a Bíbrem, tvořili hodně těžký oříšek pro všechny soupeře. Rašnerova pekárna, to byli tři rodilí vyškováci Müller, Kaděra a Zemánek. V prvním semifinále si Rumové pralinky pro některé diváky až nečekaně poradily s Konojedy a ve druhém Eaton jasně přejel Rašnerovu pekárnu. Mezitím se odehrávaly také boje o další konečné pořadí. Domácí tým Jiřina nakonec o sedmé místo udolal trojici s názvem Mix, v němž jako lvice bojovala jediná žena ve startovním poli, Blanka Hanáková. Páté místo se nakonec stalo vlastnictvím Ryzího piva z hor, které porazilo mladou trojici ze Šumperka hlavně rozvahou a zkušeností. O třetí místo si to rozdali poražení semifinalisté a v souboji zklamaných byli nakonec úspěšnější hráči Konojed, když Vyškovákům během turnaje totálně odešla obrana.
Finálový souboj sliboval tuhý boj a hodně diváků se sázelo, že to bude na tři sety. Jenže Rumovým pralinkám v každém setu trestuhodně utekl začátek a pak už to bylo jen tahání za kratší konec. Zkušená sestava Eatonu si jasné vítězství nenechala ujít a na každý bod soupeře dokázala odpovědět dvěma. Rozhodčí Křepelka a Lokaj tedy neměli ve finále příliš těžkou úlohu a v zápise jim zůstaly zaznamenány pouze dva sety. „Zdálo se mi, že jsme se z Radečka podělali,“ lakonicky okomentoval finálový výkon PETR TOPINKA. Naopak z RADKA PELIKÁNA čišela spokojenost. „V průběhu základní skupiny jsme sice přemýšleli, jestli raději nepojedeme domů, jenže pak jsme se uklidnili, vyšlo sluníčko a v play-off už jsem věděl, že loňské vítězství obhájíme!“
Všechny týmy byly nakonec odměněny věcnými cenami a prvních šest ještě k tomu velmi zajímavými peněžitými odměnami. Nejlepším smečařem byl vyhlášen Pavel Kop, nahrávačem Michal Kokštein, polařem Tomáš Bíbr, sestavu All stars tvořili Radek Pelikán, Martin Müller a Lumír Gebel. Největším hecířem a tahounem byl zvolen Tomáš Horák ze Šumperka a dárkovým košem „Za statečnost“ byla odměněna Blanka Hanáková. Smolným se turnaj naopak stal pro Bedřicha Suralu který utrpěl zranění třísla a turnaj nedohrál.
Nutno říci že ředitel memoriálu nakonec obměkčil i „toho nahoře“. Přítomné dámy tak mohly během dne odhalit svá ramena a lýtka a vystavit je intenzívním slunečním paprskům. Jen na jedno si PAVEL NEORAL trochu postěžoval. „Škoda že někteří zapomněli, že v Zábřehu bylo vždy krásné počasí! Navíc jsme měli připravenu i halu. Některé týmy nedaly bohužel ani vědět že nepřijedou. Čekali jsme do poslední chvilky!“
Konečné pořadí turnaje:
1. Eaton (Pelikán, Kokštein, Kop)
2. Rumové pralinky (Pospíšil, Bíbr, Topinka)
3. Konojedy (Doubrava, Gebel, Ježdík)
4. Rašnerova pekárna (M.Müller, J.Kaděra, Zemánek)
