(Karlovy Vary) Letošní blesková trojkombinace jednotlivci-dvojice-trojice republikových mužských šampionátů je definitivně uzavřena. V Karlových Varech se o poslední letošní titul v elitní kategorii popralo dvě desítky trojic. Zlato si z 48. mistrovství ČR trojic mužů odvezla obhajující modřická formace s Jakubem Pospíšilem, Martinem Müllerem, Lukášem Rosenberkem a Michalem Bertkem, stříbro patří Doubravovi, Kalasovi, Ungermannovi a Makarovi ze Šacungu, bronz získali domácí Vanke, Bíbr, M. Medek.
Účastníky přivítala nová moderní hala míčových sportů KV arény se dvojicí dostatečně prostorných hřišť. Příjemná kombinace denního a umělého osvětlení přispěla k herní pohodě dobře připravené akce, drobnou nevýhodou bylo jen množství čar, vyznačených pro různé v hale provozované sporty. Divácky trojkový šampionát předčil obě předchozí republikové akce, závěrečné boje sledovalo kolem dvou stovek diváků. Přesto to nejsou počty, nad kterými by nohejbal mohl jásat.
Šampionát znovu potvrdil, co už ukázaly jednotlivci a dvojice. Tedy že herní kvalita nakonec nebyla tak špatná, jak by se od termínu akce dalo očekávat. Nicméně jejich výsledky nelze přeceňovat vzhledem k rozdílnosti fáze přípravy u jednotlivých týmů. Pro někoho může (ale nemusí) výborná forma z šampionátů předznamenat velké problémy v závěru ligové soutěže. Na rozdíl od dvojkového mistrovství se tady zúčastněné sestavy nemusely obávat, že po dvou zápasech mohou nastoupit cestu k domovu. Pětičlenné skupiny nabídly dostatečnou porci herních příležitostí. Těm, kteří baží po překvapeních, však tentokrát žádné nečekané výsledky nenabídly. Ze skupiny A se na účast mezi nejlepší osmičkou mohly těšit sestavy Modřic A a Čakovic B, ze skupiny B Karlových Varů A a Čakovic A, ze skupiny C Modřic B a Vsetínu A, ze skupiny D Šacungu A a Českých Budějovic A. Fajnšmekři si mohli vychutnávat detaily, jako například start domácích veteránů (Karlovy Vary C – Bláha, Veselý, Dvořák, Čermák, Knop), zařazení dlouhodobého maroda Peciny v žateckém dresu (Pecina, P. a O. Vítové, Dráždil) či Ungermannovu premiéru v dresu Šacungu.
Klíčovým stupněm každého turnaje bývá čtvrtfinále a hlavně los vyřazovací části. Nejtěžšího soupeře přihrál vsetínskému áčku (Brutovský, Stupák, Vichtora), na které čekal obhájce z Modřic. A ten se ve čtvrtfinále se svým moravským rivalem nepáral, povolil mu zisk jen deseti balonů. Pěknou bitvu přinesl souboj první domácí trojice s áčkem Českých Budějovic (Chalupa, Šafránek, Ryneš). Domácí sahali po výhře už ve druhém setu, ale rozhodl až ten třetí, který už Vanke a spol měli plně ve své režii. Také další čtvrtfinále přineslo třísetový souboj. Čakovické áčko se proti druhé modřické trojici (Kop, Pelikán, Topinka) nastartovalo ve druhém setu a v tom třetím už jasně dominovalo. V posledním zápase o semifinále skolilo áčko Šacungu celkem pohodově béčko pražského klubu (Macurek, J. Kalous, T. Chadim, O. Cibulka).
Oživením průběhu akce bylo vložené vystoupení mladých karatistů. V prvním semifinálovém mači se domácí sestava chvilku těšila na to, že by se finále nemuselo obejít bez červených barev. Ale obhájce práskl do koní a ve druhém a třetím setu soupeře výrazně předčil. Ve druhém semifinále mezi áčky Šacungu a Čakovic si Benešovští počínali rozvážněji v koncovkách obou setů a i oni prošli do finálové brány. Oba poslední zápasy dne měly shodný rys – jasného vítěze. Semifinálová porážka celek z Prahy očividně psychicky zdeptala, protože v zápase zklamaných o bronz byl herně jen stínem předchozích výkonů. To Varští měli na oklepání o zápas více času a před domácími fandy se o bronz chtěli porvat. Rezultoval z toho jednoznačný výsledek zápasu.
„Jsem sběratel nepopulárních čtvrtých míst, naštěstí alespoň v singlu to byla skutečná placka. Ale vzhledem k tomu, že jsme hráli v kombinované sestavě s Milanem Kučerou, protože celou přípravu jsme absolvovali s Ondrou Cibulkou, tak i to čtvrté místo je úspěch. Na druhou stranu musím říct, že v zápasech, které jsme prohráli jak se Šacungem, tak Karlovými Vary, jsme udělali dost zbytečných chyb. Třeba Šacung nás přehrál vyloženě zkušeností v koncovkách, pohlídali si to. Celkově ale za všechny mistrovství jsem spokojen,“ řekl čakovický JAKUB MRÁKAVA.
„Je fajn mít medaili. V momentální formě jsme ale pomýšleli na vyšší umístění. Modřice ale dnes neměly konkurenci, zaslouženě vyhrály. Nehrálo se nám dnes špatně, ve skupině jsme všechny zápasy vyhráli dva nula, včetně áčka Čakovic. Tam nám to nijak nedrhlo. První zádrhel byl ve čtvrtfinále s Českými Budějovicemi. Honza Chalupa se prosazoval svou důraznou hrou, my si vybrali slabší chvilku, ale krizi přečkali. Pak jsme šli na rozjeté áčko Modřic. Nebyl ale důvod si nevěřit, na několika turnajích se nám je podařilo porazit. Bylo tam dnes ale pár momentů, které rozhodovaly. V souboji o bronz jsme se divákům chtěli ukázat a zakončit turnaj výhrou,“ popisovala medailový zisk domácí opora JAN VANKE.
Ani finálový duel dne nepřinesl buhvíjakou podívanou. Obhajující Modřice A jen v počátcích obou setů umožnili Šacungu snít zlatý sen. Pak už se jihomoravský dobře seřízený stroj rozběhl na plné otáčky, ve všech herních činnostech soupeře předčil a po zásluze si tak po roce došel znovu pro vítěznou trofej. Kazem finále i závěrečného ceremoniálu byl souběžně probíhající trénink basketbalistů na hrací ploše, který vytvořil nejlepším nohejbalistům nedůstojnou kulisu.
„Vzhledem ke dvěma absencím jsme úplně překopali složení obou trojek. Rozjezd byl trochu v bolestech, v mezihře byl chaos. Každý další zápas byl ale vidět posun. Ve skupině jsme přesto vše vyhráli. Zadařilo se i čtvrtfinále a semifinále s Čakovicemi. Chtěli jsme se poprat o finále a vyrovnaný zápas rozhodly naše dobré koncovky. Jirka Doubrava chytil křeč do lýtka, musel být ošetřován, ale zakousl se a zabojoval. Do finále jsme rozhodně nešli jako favorité. Modřice hrály v pohodě a bylo vidět, že si na nás věří. Výbornou obranou eliminovali náš útok a výbornému Kubovi Pospíšilovi se už mohlo hrát na síti v klidu. Nepomohlo nám ani dvojí střídání. Pak už na nás asi bylo vidět, že taháme nohy. Nemělo to jiskru. Přece jen už nejsme žádní mladíci. Se stříbrem však vládne velká spokojenost,“ nesmutnil z finálové porážky FRANTIŠEK KALAS ze Šacungu.
„Turnaj nám vyšel, obhájili jsme titul. Procházeli jsme nahoru bez problémů, dařilo s v obraně i na útoku. Fungovali jsme a proto jsme vyhráli. Akorát v semifinále jsme měli trošku komplikaci s týmem Karlových Varů. Ale ani finále nebylo tak jednoduché, jak by se podle výsledku zdálo. Fungovala nám ale spolehlivě obrana a mezihra byla bez chybičky,“ okomentoval zlatou tečku modřický smečař a direktoriátem zvolený nejlepší hráč turnaje JAKUB POSPÍŠIL.
Konečné pořadí turnaje:
1. MNK SDS Exmost Modřice A (Pospíšil, Müller, Rosenberk, Bertko)
2. SK Šacung ČNES Benešov 1947 A (Doubrava, Kalas, Ungermann, Makara)
3. SK Liapor Witte Karlovy Vary A (Vanke, Bíbr, M. Medek, Svoboda)
4. TJ Avia Čakovice A (Kučera, Mrákava, Pachman)
Fotogalerie:
{gallery}domaci_souteze2016/galerie_mcr3m{/gallery}
