(Brandýs nad Labem) V reprezentačním dresu se objevil už před dvěma roky, na turnaji světového poháru (President’s Cup) v Nymburce. Jenže tam se českému béčku tolik nevedlo a skončilo až třetí za Rumuny a Slováky. Letos si to však modřický defenzivní štírek PETR TOPINKA vynahradil. Na premiérovém světovém šampionátu mužských družstev právě v „jeho“ zápase padlo rozhodnutí o tom, kdo že se stane majitelem zlaté medaile.
Petře, konečně se zadařilo a na krku máš zlatou medaili. Co tomu říkáš?
Konečně se podařilo vyhrát derby se Slovenskem. Příprava na akci byla slabá, bylo málo času. Dopadlo to naštěstí tak, jak jsme si představovali. Byly tam ve hře některé momenty, které dříve vycházely Slovákům a nyní vyšly nám. Je to i o štěstí, které se k nám přiklonilo.
Vraťme se k průběhu finálového utkání. Když první bod obstaral Karel Hron, hrálo se naší dvojce asi lépe.
Určitě. Karel zahrál výborně. Věděli jsme, že Karlovi bude vyhovovat Kilíkovo podání, které si bude prsama rozhrávat k síti. Ve dvojce kluci předvedli excelentní výkon a zase se potvrdilo, že dvojka s pravákem a levákem je výhodou oproti dvěma pravákům.
Ty jsi šel na hřiště za stavu 2:0 s vidinou, že na konci utkání se můžete radovat nejen jako vítěz zápasu, ale celého utkání. Nebylo to trošku svazující?
V sobotu jsme hráli čtvrtfinále s Francouzi, tam se mi hrálo výborně. V semifinále jsme se nějak prostřídali, byl jsem trošku rozhozený. Ve finále, když tam jdete za stavu 2:0, tak už je to klidnější a jdete tam s vidinou toho, to ukončit.
Kdy jsi intuitivně pocítil, že zlato máte v kapse?
Cítil jsem to už na začátku zápasu. Hned nám začalo fungovat to, na čem jsme se domluvili. Byl jsem přesvědčen o tom, že Slovákům se to nepodaří změnit, aby nám dávali body. Začátek druhého setu byl horší, což jsem čekal. Myslel jsem si, že Pavel Kop po náročné dvojce toho bude mít dost. Vydržel to ještě set. Možná tam Honza Vanke mohl přijít už o balon či dva dříve, ale naštěstí do dopadlo takto.
Čím bylo způsobeno po jasném prvním setu vaše tříbodové manko v začátku druhého?
Druhý set je vždy těžší. Pavel byl fakt vyšťavený.
S příchodem Vankeho přišel i nekompromisní obrat, kdy Slováci nebyli schopni ani jednou bodovat. Z 1:4 z toho bylo rázem vedení 6:4.
Byl to super obrat, který se nám povedl. Slováci nebodovali, protože Brutovský hrál jen to, co jsme od něj čekali. Dá se říci, že jsme si ho nasměrovali tam, kam jsme potřebovali. Pak se Brutovský ještě nějak zranil a bylo to už z jejich strany odevzdané.
Slovenský tahoun mi nepřišel v dobrém rozmaru, zejména po prohrané dvojce.
Já z toho cítím hlavně to, že když on dříve hrával s Patrikem a Martinem Perunovými, tak byl zvyklý, že to má perfektně nachystané. Jsem přesvědčen, že kdyby s těmito dvěma hráči hrál kterýkoli jiný kvalitní smečař, tak s nimi získává tituly také. Brutovský zase není tak silný smečař, aby si trojici v jednodopadové hře utáhnul sám.
Jsi tedy mistrem světa. Jaký je to pocit stát se mistrem světa?
Myslím, že mi to teprve dojde. Neřeším v této době jen nohejbal, mám nějaké problémy doma, co se týká stěhování a práce. Určitě si to užiju později.
