(Čelákovice) Středočeský extraligový nováček z Čelákovic už delší dobu dokazuje, že je i zdatným pořadatelem. O prvním březnovém víkendu zorganizoval hned dva turnaje najednou. Ten první, sobotní, s názvem První smeč K&K Cup, představoval klání nejmladší veteránské kategorie nad 40 let. Ten druhý, nedělní, pak druhým rokem suploval zrušený krajský přebor trojic Středočeské KNS, určený krajským hráčům. Trochu paradoxem bylo, že vítězem akce s názvem O pohár Středočeského kraje se stala pražská sestava.
Sobotní boje už v pořadí osmého ročníku vyslaly mezi elitní kvarteto trojice Kobylis, Old Wanderers, Mnětic a Nového Strašecího. První seminálový duel pro sebe urvali v třísetové bitvě „Vandráci“, ten druhý ve středočesko-pražském souboji vyzněl pro Strašecké. Solidarita si alespoň vyspravila chuť výhrou v zápase o bronz, kde porazila svého pražského konkurenta. Rezkova sestava Old Wanderers si třísetový mač znovu zopakovala ve finále a k její radosti se zopakoval i výsledek.
„Turnaj byl perfektní. Jsem rád, že jsem zase mohl potkat spoustu tváří, které jsem vídával, když jsem začínal. Hrálo se nám v pohodě, i když některé sety byly až na tři sety, měli jsme to pod kontrolou. Určitě musím vyzdvihnout Jirku Kyliánka, hrál s přehledem a je vidět, že extraligu hraje oprávněně. Ale i to moje trápení snad šlo. Musím ale ocenit i kvalitu všech soupeřů. To, že se zde sešlo mnoho současných nebo bývalých hráčů z ligy bylo znát. Žádné hluché bušení, ale hra s rozumem, zkušené myšlení, mnoho akcí si zasloužilo potlesk. Celkově jsem rád, že nám to letos vyšlo. Loni jsme se ve finále museli sklonit před Bláhou a spol, ten ale byl letos ve stejný den na jiné akci a podle výsledku ještě že tu nebyl,“ usmívala se opora vítězných Vandráků, JOSEF REZEK.
Konečné pořadí turnaje:
1. Old Wanderers (Rezek, Matyášek, Kyliánek)
2. Nové Strašecí (Viedeman, Ledvina, Souček)
3. Solidarita Praha (Simon, Podhajský, Sankot)
4. Kobylisy (P. a J. Drahokoupil, Vocel)
Nedělní klání třiadvaceti středočeských a jedné pražské sestavy (dvě sestavy s ligovými hráči startovaly na divikou kartu pořadatele) bylo stejně jako loňský ročník vyrovnanou záležitostí. Určitě za zmínku stojí pikantnost, kde jedna část základních skupin se hrála na dva sety, ta druhá v další hale pak na dva vítězné sety. Vyřazovací část přinesla několik překvapivých výsledků, ale prubířským kaneme bylo až čtvrtfinále. V něm k nejurputnějším zápasům patřily souboje se obhajujících Plazů s první sestavou Šacungu (Špírek, Kadeřábek, Voltr), nebo domácí první sestavy (Štěpánek, Mareček, Šlajs) s pražskými Čakovicemi. Semifinále potvrdilo, že na divokou kartu startující týmy jsou největšími favority a tak Plazy zdolaly Kostelec a čakovičtí junioři další mladíky z Gráda. Jestliže Čakovičtí měli během dne velké výkyvy (např. s domácím céčkem) zejména v útočné fázi, ve finále jim to ale vyšlo po všech stránkách. Obhajující Plazy se tak musely spokojit „jen“ se stříbrem, bronz v duelu poražených semifinalistů uzmul Kostelec.
„Jsme rádi,že jsme se mohli účasnit již podruhé tohoto turnaje a po loňském čtvrtém místě jsme letos vyhráli. Když jsme ráno viděli ostatní týmy na nástupu, říkali jsme si, jo letos to nebude žádná sranda a budeme rádi, když se dostanem do čtyřky. Minulý týden se nám nedařilo v Holicích, a tak jsme nevěděli, co můžeme dnes čekat. Po našem losu, kdy jsme nehráli moc dobře a porazili dva týmy Čelákovic až ve třech setech, jsme se na finále připravili zodpovědně a věřili jsme v naše vítězství. Smečař Plazů nehrál moc technicky a s klepákama jsme si v poli poradili. Jsme rádi za vítězství už proto, že proti takovym polařum, jako jsou Knytl a Šenkýř, se jen tak body nedělají,“ zhodnotil vítězství čakovický smečař TOMÁŠ MACUREK.
Konečné pořadí turnaje:
1. Čakovice (Poncar, Macurek, Strejček)
2. Plazy (Knytl, Šenkýř, Košek)
3. Kostelec (Šperlík, Ježdík, Kozák)
4. Grádo (Rabas, Burda, Kalous)
