(Střední Čechy) Středočeský krajský přebor mužů, tedy nejvyšší krajská soutěž, má za sebou další ročník. Ročník, ve kterém mj. zemřel jeden z jeho tvůrců, Miroslav Potůček. Stejně jako v loňském roce o vítězství v soutěži a možnost účastnit se kvalifikace o ligovou soutěž musel do konce bojovat pozdější vítěz Slaný kterému na paty šlapaly nejen loni druhé Církvice, ale i oba nováčci ze Šacungu a Mnichova Hradiště.
Vítězem soutěže je tedy stejně jako v loňském roce TJ Sokol Slaný. A bylo to zasloužené vítězství, protože se všemi svými pronásledovateli měl aktivní bilanci ze vzájemných utkání a jedinou porážku utržil v šacungské kleci. Převládající defenzivní pojetí slánské hry nesedělo většině soupeřů, navíc tým těží z vyrovnanosti kádru. I letos mu tak odměnou bude účast v druholigové kvalifikaci, kterou ale loni nezvládl dle představ. „Před sezónou jsme rozhodně neměli ambici zopakovat vítězství v kraji a úvodní domácí remíza s Dobříší to jen potvrdila, stejně jako výpadek v Úvalech. Když jsme ale porazili do té doby suverénní Šacung, bylo jasné, že o první místo musíme hrát. Opět jsme stavěli na bojovnosti, kvalitní hře v poli a také vhodně zvolené taktice. Přestáli jsme i občasné neúčasti klíčových hráčů a i z tohoto důvodu si troufám tvrdit, že jsme si první místo zasloužili. Prohrané utkání na Šacungu nám ale zvýraznilo naše nedostatky, chyby a taktické přehmaty. 
Do kvalifikace tak jdeme se snahou uhrát co nejlepší výsledky, víme ale velmi přesně, kde máme slabiny,“ přiznává slánský vedoucí JIŘÍ BERÁNEK.
O bod za vítězem skočil nakonec Šacung VHS Benešov 1947 „B“, tedy nováček soutěže, který dva předchozí ročníky vždy slavil vítězství v nižší soutěži a postup. Útočně laděná sestava mohla pomýšlet na celkový triumf i letos, ale nevyvarovala se výpadků a důsledkem byly porážky v Církvicích a Slaném. „Ve Slaném jsme příliš podlehli hře soupeře, ale doma jsme jim to vrátili. V CírkvicÍch jsme nebyli kompletní, což se nám ale v průběhu roku stalo vícekrát. Naštěstí máme poměrně široký kádr deseti hráčů a nějaká ta absence není pro nás tak fatální. Skončili jsme jako nováček na bedně, je to nad očekávání. Rozhodl o tom zejména dobrý start, kdy jsme vedli soutěž, podpořený kvalitní zimní přípravou. Přes léto to už takové nebylo, ale přesto na podzim jsme neztratili ani bod,“ objasňuje vedoucí týmu JAN ŠPÍREK.
O pomyslný bronz do posledního kola urputně bojovaly dva celky, z nichž nakonec byli šťastnější v Církvické TJ. Kvalitní tým se však nevyvaroval výkyvů a nečekaně ztrácel body tam, kde se to nečekalo. „Po problémech se sestavou, které jsme v této sezóně měli a v některých zápasech museli zaskakovat hráči B-týmu, to dopadlo velmi dobře. Po prázdninové pauze, kdy jsme prohráli s Nymburkem, nám bylo jasné, že musíme naplno bodovat doma s týmem Úval a neprohrát s M. Hradištěm. 
Na oba zápasy se nám podařilo sejít se v téměř kompletní sestavě a bronzovou medaili uhájit,“ popsal tradiční potíže týmů v neligových soutěžích vedoucí družstva JOSEF LACZKO.
Sokolský nováček z Mnichova Hradiště dlouho živil naději na stupně vítězů, ale náročný závěr podzimní části mu nakonec přisoudil nepopulární bramborovou medaili, o které rozhodla při bodové rovnosti s Církvicemi až horší vzájemná bilance. Šikovný celek někdy brzdila nevyrovnanost obou polovin sestavy. „S výslednou čtvrtou příčkou panuje spokojenost, i když jsme ve skrytu duše po povedené jarní části doufali, že se nám podaří poslední zápas v Církvicích vyhrát a vystoupit na bednu. Před sezonou byly naše cíle výrazně skromnější, a to záchrana v soutěži a zároveň zapojování našich loňských žáků. Oba cíle jsme naplnili, kdy hlavně v podzimní části i díky dlouhodobému zranění několika hráčů dostávali kluci hodně příležitostí. Na podzim jsme měli poměrně těžké rozlosování, kdy jsme se utkali se všemi mužstvy, která byla v tabulce před námi. A zápasy se Slaným a s rezervou Šacungu nám jasně ukázaly, že zatím můžeme vyhrávat s těmito špičkovými mužstvy jednotlivé zápasy, nikoli celé utkání. Ale vzhledem k věkovému složení našeho mužstva a prakticky nulovým zkušenostem nás všech s tak těžkými zápasy vidím naši budoucnost optimisticky,“ říká STANISLAV MATOUŠ, vedoucí družstva.
Zatímco o medailové pořadí se bojovalo do posledních chvil, odlišná situace byla na chvostu tabulky. Prakticky už před letní pauzou bylo jasné, že pokud se nestane nějaký zázrak, mohou se v sedmých Úvalech v klidu připravovat i na další ročník nejvyšší krajské soutěže. Přitom ještě na začátku sezóny poptávali hráče na internetových diskusích. 
„Výsledky nebyly nic moc, ale vzhledem na to, kolik lidí je zraněno nebo nechodí, tak považuji za úspěch to, že jsme soutěž dohráli a nespadli… Opět touto cestou prosím o zmínku, že hledáme hráče do našeho týmu,“ volí neotřelý způsob náboru vedoucí družstva MILAN HAVEL.
Nejhorší sezónu zakusili hráči SK Hlavenec, kteří nejenže nezakusili slast zisku alespoň jediného bodového přídělu, ale v podzimní části byl pro ně velkým problémem se vůbec k utkání sejít v minimálním počtu. Loňské šťastné sedmičky (7. místo se 7 body) se tak letos nekonaly a otázkou je, co s hráči nepovedený ročník, zakončený sestupem, udělá. Už cosi naznačil i vedoucí týmu JIŘÍ VRTIŠKA. „Občas to vypadalo, že jediný nespokojený jsem jen já. Nechci kluky shazovat, ale působilo to na mě tak, že je nohejbal v podstatě ani nebaví. O trénincích ani nebudu hovořit, bez nich nic neuhraješ a maximálně se pak na hřišti pohádáte. Další velkou ztrátou byl přestup bratra. Takže jsem už nyní také rezignoval a jestli to dopadne, tak snad už příští rok budu vědět, co je to výhra.“
Naopak hodně radosti zažívají v Sokolu Nové Strašecí, vítězném celku druhé nejvyšší krajské soutěže. Vývoj na čele tabulky kopíroval krajský přebor. I zde rozhodoval jednobodový rozdíl, kterým nakonec rezervu Čelákovic Novostrašečtí předčili a mohou se těšit na vyšší soutěž. „Od začátku soutěže jsme šli jednoznačně za postupem. Jediný nepovedný zápas byl s Čelákovicemi. Naopak jsme ale vyhráli v Čelákovicích 6:1 v nepříjemné atmosféře, to bylo klíčové. Vyhráli jsme letos díky vyrovnanosti družstva. Ve vyšší soutěži se chceme udržet a časem se pokusit o druhou ligu,“ říká FRANTIŠEK VIEDEMANN, vedoucí družstva.
