Mistrovství České republiky v individuální disciplíně ženské kategorie zaznamenalo již 23. ročník, což je vzhledem k náročnosti a zvyšující se úrovni a kvalitě hry obdivuhodné číslo. Dalším obdivuhodným faktem je ten, že od ročníku číslo 15 patří šampionát jedné hráčce. Mužská jednorázovka totožné disciplíny zaznamenala plný možný počet přihlášených. Zatímco v sobotní ráno stálo na zahájení ženského mistrovství pouze 12 statečných. Můžou být na vině právě dva výše zmíněné aspekty? I na to jsem se zeptal osminásobné obhájkyně titulu. Nejdřív se však na její cestu k vítězství pojďme podívat.
Krásný areál sportovně relaxačního centra Esmarin přivítal v pro nohejbal přívětivém počasí dvanáct hráček ze sedmi ligových oddílů. Ty se rozdělily do čtyř skupin po třech, přičemž vítězky šly rovnou do Play-off a zbylé hráčky se o něj musely poprat mezi sebou v osmifinále. Za zmínku z bojů ve skupinách stojí až třetí místo pozdější polské finalistky, či vyrovnané bitvy v těžké skupině D.
Čtvrtfinále je ostrou prověrkou nervů hráček a rozhoduje o medailích. To první bylo jednoznačné, když Drahotová nedostala proti pozdější vítězce žádnou šanci a dohromady uhrála pouhých šest bodů. Odpočinutá Plechatá nestačila na z osmifinále rozjetou Zachovou, i když první sadu ještě získala na svou stranu. Zachová však zvládla koncovku druhého setu a v tom třetím své soupeřce nepovolila již ani jeden bod. Hráčka Čakovic se tak s nohejbalem pro tento den loučila. Stejný osud potkal také zkušenou singlovou stálici Bálkovou, která narazila na již zmíněnou, a ve své skupině až třetí, Agniezku Jarczak. Ta si nejdříve v osmifinále poradila se Šlechtovou a poté v třísetové bitvě udolala právě i českobrodskou reprezentantku. Ta po debaklu v setu prvním držela naději na finálovou čtyřku díky setu druhému, ve kterém zvítězila rozdílem tří míčů. Set třetí však došel až na devítky, kde Bálková svým útokem k lajně minula kurt. Poslední čtvrtfinálové střetnutí obstaraly A. Blažková s Kurczewskou. První set brala na svou stranu mladá domácí nohejbalová naděje. Strojový fotbalový styl Polské zástupkyně však postupně začal slavit úspěch, když rozdílem tří míčů vyrovnala stav setů. Set třetí byl heroickou bitvou, která vyústila v poslední výměnu. Tu nakonec získala Kurczewska a stanovila tak, samozřejmě společně s losem, trochu smolné semifinálové dvojice. Ty sice zajišťovaly atraktivní finálovou česko-polskou bitvu o ženský singlový titul. Zároveň však proti sobě vyslaly hráčky, které se v této disciplíně dobře znají.
Důkazem toho bylo předčasné finále v podaní Fojtíkové se Zachovou. Prvně jmenovaná získala v těsné koncovce první sadu o dva míče. V setu druhém však propadla a Zachová jí povolila uhrát pouhé dva body. Bitvu plnou poctivé obrany ale i odvážných útoků nakonec ve zkoušce nervů Fojtíková zvládla, když brala třetí sadu poměrem 10:7 a byla zase o krok blíže obhajobě titulu. V souboji polských reprezentantek se hrálo především na chyby. Při obranném stylu a fotbalovém pojetí obou hráček docházelo k nohejbalovým útokům převážně jen z dobře připravených pozic. Souboj dvou „Áček“ nakonec vyzněl ve dvou setech vítězně pro Agniezku. Aleksandru tak čekalo utkání o bronz proti Zachové, která už však ale věděla, že i v případě úspěchu si oproti loňskému šampionátu o jednu příčku pohorší.
Tak se i stalo a útočný styl Zachové nesl své ovoce. Kurczewska se ani v jednom setu nedostala přes hranici pěti bodů a o majiteli bronzové medaile bylo jasno.
Nad dvěma nejvzácnějšími kovy ještě stále visel otazník. Ale favorit byl všem v areálu přítomným jasný a rychle potvrdil všechny prognózy. Jarczak se v první sadě do sedmiček ještě držela. Fojtíková však o osudu prvního setu v koncovce rozhodla a druhá sada byla již jasnou záležitostí české reprezentantky, která si symbolicky rozdílem osmi bodů došla pro osmý singlový titul v řadě.
Gratulujeme.
Celkové pořadí:
1. Aneta Fojtíková – TJ AVIA Čakovice
2. Agniezka Jarczak – TJ Sokol Chotyně
3. Gabriela Zachová – DTJ Santoška
4. Aleksandra Kurczewska – TJ Sokol Chotyně
Aneto, předně gratuluji k sedmé obhajobě a osmému titulu v řadě.
Jak by jsi na úvod zhodnotila proběhlé MČR žen v kategorii jednotlivkyň? Prostředí bylo nádherné, počasí vyšlo, na takové podmínky by se dalo snadno zvyknout.
Děkuji za gratulaci. Počasí určitě vyšlo parádně, i když nám šampionát narušil asi hodinový déšť, teploty byly ideální pro sport.
Přesto bylo singlistek, narozdíl od stejného šampionátu mužské kategorie, který naplnil účast až ke své kapacitě, ráno na nástupu pouze 12. Čím si to vysvětluješ? Termínem v letních prázdninách? Náročností singlové disciplíny?
Neřekla bych, že tak malá účast je důvodem obtížnosti této disciplíny. Spíš je to teď dlouhotrvající problém všech ženských turnajů a republik. Určitě bych dokázala vyjmenovat alespoň 10 holek, co by na tomto MČR mohly být a hrát vyrovnané zápasy… ale bohužel. Ta dravost, soutěživost a touha zkoušet porážet lepší, se v ženském nohejbale vytrácí.
Z tohoto nízkého počtu byly dvě hráčky navíc zahraniční, i když v dresu tuzemského mužstva. Trend zahraničních účastníků zaznamenal také mužský šampionát. Jak se na tento fakt díváš?
Je to jedině dobře, pokud hrají v českém klubu, nevidím v tom problém. Polským holkám to v Chotyni a v české lize svědčí, ve světě se posouvají a je to hodně znát.
KO přineslo spoustu třísetových bitev. Včetně té tvé, semifinálové, s Gabrielou Zachovou, kterou lze označit za předčasné finále. Čím si vysvětluješ svou singlovou nadvládu? Zkušenosti? Méně chyb? Fakt, že se této disciplíně speciálně věnuješ už tak dlouho?
Netuším, proč tomu tak je. Obecně většinou v nohejbale dělám méně nevynucených chyb než soupeř, je to můj styl hry, takže možná to nese ovoce. Ale vzhledem k tomu, že ráno pro mě ještě vůbec nebylo jisté, jestli do turnaje nastoupím, si této medaile obrovsky cením.
Děkuji za odpovědi a přeji hodně dalšího, nejen nohejbalového, štěstí.
Děkuji.
