
Postavou nejvyšší česká hráčka nastupovala stejně jako její největší sokyně v obou disciplinách. Až příliš však její výkonnost svazovala nervozita. To se bohužel projevilo ve dvojicích, kde kupila nevynucené chyby v útoku i obranných činnostech. Radovat se proto mohla úhlavní rivalka. Český král (v tomto případě královna) však od nepaměti z boje nikdy neutíká a Vrtišková tak znovu pozvedla svůj blok ve finále trojic. Předchozí porážka jí zřejmě naopak vybudila k odvážnému výkonu. Když potřetí slovenskou smečařskou hvězdu zablokovala a ta začala reagovat na zákroky české blokařky i špatnou přípravu útoku od svých spoluhráček odevzdanou hrou, o majiteli zlaté medaile z královské disciplíny nebylo pochyb.
Růženko, komplikace na zlaté cestě už nastaly v semifinále s Rumunskem. Hrálo se na tři sety, přitom dva vaše vítězné skončily luxusním rozdílem 11:1 a 11:2. Proč tak divoká hra?
Nevím, ten jeden set nám nesedl, ale pak už to bylo jednoznačné.
Jednoznačný byl i finálový zápas se Slovenkami. Co rozhodlo o výsledku?
Už podle minulého mistrovství v Opavě jsme tušili, že by trojky měly být jednodušší, než dvojky. Ale že to bude zase takto jednoduché, to jsme opravdu nečekaly. Překvapily mě, jak měly špatné pole i nahrávku a Danka Peruňská si to sama neutáhne.

Lucka hrála v pohodě, stejně tak i Lenka.
Celé finále ležely útočné činnosti jen a pouze na vás. Neměla by být více využívána i druhá smečařka, v tomto případě Lenka Majerová?
Záleží to na soupeři. Tady v podstatě nebyl důvod. Myslím, že Lenka má především výborné pole a tam si vždycky zahraje to svoje. Když je ale třeba, tak mi z druhé pomůže, takže si myslím, že utopená není.
Hlavní slovenská hvězda, Peruňská, ve druhé části hry rezignovala. Čemu to přičítáš?
Ona toho měla dost. Celé dvojky i trojky ležely pouze na ní, už se asi projevila únava. Také ne vždy jí výkon vyjde na sto procent. Vyšlo mi to i na bloku, párkrát se mi povedlo jí zablokovat a pak už se mi zdálo, že se bojí hrát kolem mě, nebo spíše přes mě.
Při takovém průběhu se asi hráč neubrání myšlenkám na blízkost zlaté medaile. Kdy to přišlo?
Když jsme stále o tři míče vedli hned od začátku, tak jsem věděla, že když neuděláme žádnou hloupost, nebo se nestane nic neočekávaného, že by to mělo být doma.

K tomu bych se raději nevyjadřovala.
Stejně jako minule, i v dnešní sbírce máš jedno zlato a jedno stříbro. Převládá dobrý pocit?
Tentokrát jsem méně spokojena. Naše dvojky byly takové nahoru, dolů, ale přesto jsem si myslela, že bychom to mohli dovést ke zlatu. Slovensky ale dvojky ještě nikdy na šampionátu neztratily, stále obhajují. Myslím si, že je to ale především naše chyba. Nechci je podceňovat, ale ony si hrají takový standard, to svoje a my se vždycky s nimi nějak vyblázníme. Možná vidíme někdy moc rudě a pak přijdou naše chyby. To je ten důvod, proč nás pak mrzí, že to nedopadlo lépe. Mrzí mě to i dnes, myslela jsem si, že ve dvojce pomůžu dnes více, než před dvěma roky, že budu platnějším hráčem. Navíc trojky byly tak jednoznačné.





