(Ivančice Letovisko – Stříbský mlýn) Třiačtyřicátý ročník turnaje v nohejbalu trojic, hraný zároveň jako 34. ročník Memoriál Standy Štěpánka měl letos našlápnuto k primátu mezi letními turnaji. Tři nohejbalové celebrity, Kamil Kleník, Richard Makara a Petr Gulda oslavily letos „abrahámoviny“. Označení „mezinárodní turnaj“ pak potvrdili právě Richard Makara ale také Tamás Pál z Maďarska. Startovní pole slibovalo skvělý nohejbal a jména jako, Vanke, Višváder, Pospíšil, O. Vít, Kop, Rosenberk, Mrákava, Kučera, Svobodové nebo Pelikán, Rožek, Kalas, Tomšová, T. Gulda a další hráči, budila v početném obecenstvu velké naděje. Média navíc herně zastupoval redaktor ČT sport Martin Kozák a později se přijel podívat a pogratulovat také Petr Kubásek, který v minulosti tento turnaj také absolvoval..
Gratulantů se sešlo velké množství a přijeli téměř ze všech koutů republiky. Jako vždy byl ovšem prioritou nohejbal. Většina z hráčů zvládla rutinérsky první kolo turnaje, což je tradičně páteční večer. A tak se přihlásilo v sobotu v “časných“ ranních hodinách 21 sestav, které byly rozlosovány do tří čtyřčlenných a tří tříčlenných skupin. Zde se hrálo na dva sety, vítězové (Konvy, Krkonošské pohádky, Wilson Ara, Kubíčko, Strmec a Co já vím) postupovali do čtvrtfinále a druzí hráli vložené osmifinále se třetími. Zde už se hrálo na dva vítězné sety.
Po lítých bojích, kde si soupeři nic nedarovali, ale přesto vzorně ctili fair-play, vykrystalizovaly tyto tři semifinálové bitvy. Tři, protože se na Skřípáku hraje tradičně na jednu tříčlennou finálovou skupinu. Konvy (Pelikán, Rožek, Kalas, Petr) v nich těsně podlehli stále se lepšícím Snad ho ti dva utáhnou, Kubíčko (Višváder, Kolouch, Bednář) nestačili na loňské vítěze Wilson Ara a Sympatičtí kluci (Burian, Zechmeister, Benhart) po boji museli smeknout před Co já vím.
V prvním finálovém zápase oplatili Snad ho ti dva utáhnou porážku ze skupiny Wilson Ara a rázem se pasovali na hlavního kandidáta na vítězství. Po ranním polospánku se už zcela probudil Vanke a několika skvělými útočnými momenty lámal psychiku soupeře, kterého současně ničili i jeho skvělí polaři Jahoda a Dlabka nevídanými obrannými zákroky. „Do turnaje jsem nešel s velkým očekáváním, neboť v pátek nikdo nemůže vědět, jaká bude sobota. Zde se ale projevilo mládí mých spoluhráčů poprvé jako prozřetelné. Nejprve jsme se rozjížděli trochu pomaleji, ale 13 letý Franta Dlabka a 15 letý Tomáš Jahoda dostáli názvu našeho týmu a pomalu jsme zvyšovali obrátky. Nakonec na nohejbalkách mladých hráčů naší sestavy spočinula věhlasná nohejbalová jména jako Pavel Kop, Milan Kučera, Radek Pelikán, František Kalas a Jakub Pospíšil,“ hodnotil střízlivě vytáhlý smečař.
Ještě ale neměli vyhráno. Wilson Ara chtěli za každou cenu uchovat naději a dokázali zvítězit nad Co já vím. Do bodování se v útoku, který přidal ke skvělému poli, zapojil také M. Svoboda a jeho skákané smeče dělaly nejistým zadákům soupeře velké potíže. V posledním finálovém duelu potřeboval Vankeho tým uhrát k triumfu alespoň set, ale povedlo se jim ovládnout oba, když s vrcholem turnaje přišel i jejich nejlepší zápas dne, což bylo obdivuhodné hlavně s ohledem na věk obou žáků Jahody a Dlabky.
Na druhé straně Pospíšil a spol. odvedli jako tým herně prakticky maximum toho, co si mohli před začátkem turnaje představit a nemusí je finálový neúspěch nijak mrzet.
Nejlepším hráčem turnaje byl zvolen Jan Vanke a nejmladším vítězem v historii se stal třináctiletý František Dlabka.
To, že Skřípák má své kouzlo JAN VANKE jen potvrdil. „Když bylo avizováno, že na tradičním moravském turnaji Skřipák bude probíhat oslava kulatých 150 Kamila Kleníka, Petra Guldy a Richarda Makary, věděl jsem, že svůj prázdninový plán určitě přizpůsobím tomu, abych na této akci mohl být účasten. Všichni jmenovaní jsou mými přáteli a chtěl jsem jim osobně popřát a setkat se s dalšími kamarády. Sřipáku jsem se v minulosti zúčastnil pouze jednou a vždy se jedná o úžasné setkání vřelých lidí, kteří se fajnově pobaví u kytary, vtipných anekdot a na oko i barových půtek. V roce 2016 jsem hrál s Petrem Jahodou a Richadem Laťákem, no a protože naše počínání stačilo jen na druhé místo, rozhodl především Péťa Jahoda, že své místo přenechá mladšímu nositeli svého příjemní a domluvili jsme mladého Toma a nadějnou mládežnickou hvězdičku (nyní už hvězdu) Holubáckého nohecu, Fandu Dlabku. Jsem osobně velmi rád, že jsem si mohl s mladými nadějemi kopnout takto skvělý turnaj a že jsem byl přítomen při tom, když jejich hvězda vzlétá vzhůru (zvlášť když ta má již pomalu padá dolů). Věřím, že to pro kluky byl nový impulz k tomu, aby na sobě stále pracovali a zlepšovali se. Když jsem byl mladý, také mě moji zkušenější kolegové brali na zkušenou a já jsem jim za to dodnes ohromně vděčný. Obrovský emoční zážitek potom pro mě byl, vidět nefalšované štěstí pyšného otce Petra Jahody, který vítězství svého syna doslova a do písmene obrečel. Ještě jednou bych rád touto cestou pogratuloval všem jubilantům k dosažení půl století a popřál jim především pevné zdraví.“ Jeho slova potvrzoval i PETR GULDA. „Myšlenka propojit turnaj, který 23 let spolupořádám, s oslavou mých padesátin mě napadla hned po skončení loňského ročníku. Bylo jen 10 týmů a celkem málo lidí. Říkal jsem si, že by to jednak mohlo pomoci našemu turnaji a věděl jsem, že mám hodně kamarádů a přátel, kteří na náš turnaj nebo do chatové osady jezdí moc rádi. Oslovil jsem také mé dva kamarády narozené v roce 1973 Ríšu Makaru a Kamila Kleníka jestli se nechtějí přidat a oslavit to společně se mnou. Nápad se jim líbil a tak jsem to přednesl mým spolupořadatelům někdy na podzim. Ti souhlasili taky a tak začala příprava na akci. Myslím si, že se to povedlo po všech stránkách. 21 týmů, vyšlo počasí a zdálo se mně, že se lidi bavili a byli spokojení. A právě kvůli tomu to člověk dělá. Chtěl bych klukům, se kterými turnaj roky dělám, moc poděkovat, že to umožnili a speciální dík patří mému synovi Tomášovi, který tomu letos věnoval opravdu hodně času a zařídil spoustu věcí.“
No, a pokud se někdo během turnaje ještě rozhodoval, jestli vydrží, naprostá pohoda, bezvadná nálada a také pivo zdarma na účet oslavenců jej úmyslů o předčasném odchodu z večerních oslav s přehledem zbavily. Písničky a tóny kytar se potom rozléhaly dlouho do noci daleko po proudu řeky Jihlavy.
Více fotek na FB profilu Modřic
Výsledky turnaje:
1. Snad ho ti dva utáhnou (Vanke, Dlabka, Jahoda)
2. Wilson Ara (T. Svoboda, M. Svoboda, Žalkovský)
3. Co já vím (Pospíšil, Šiška, Gargulák)
