(Modřice) Před pár lety přešel MARTIN MÜLLER z Vyškova do Modřic a rozkoukal se brzy. Dnes je řazen mezi základní stavební kameny modřických úspěchů a není pochyb, že i letos u zisku nějaké té medaile bude. Vždyť právě modřický celek je letos nejvážnějším favoritem na zisk extraligového titulu a způsob, jakým deklasoval své protivníky v základní části soutěže, to jen dokladuje. Soupeři v play-off mají o čem přemýšlet. Není ale dlouhodobá jihomoravská nadvláda spíše negativním prvkem? I na to má levonohý univerzál svůj pohled.
Martine, co si myslíš o názorech, že extraliga mužů je letos velmi nudná? Stejně jako všechny sportovní soutěže, kde má jeden celek nad ostatními jasnou převahu.
Nemyslím si to. Není naší vinou, že se nám daří všechny porážet. To, že se soupeř přizpůsobuje naší hře, pak to vypadá, jak to vypadá. Chápu ale, že někomu to nudné může přijít.
Váš tým poslední roky dominuje, ale letos je ta dominance do očí bijící. Čím je to způsobeno?
Soupeři na nás nastupují s velkým respektem. A to jim svazuje nohy.
Zkus to prosím rozvést podrobněji. Přece jen v minulých letech vás sem tam někdo dokázal přetlačit. Ať to byly Vary, Šacung nebo Čelákovice. Letos vám ale nikdo neuzmul ani jediný bod.
Asi to mají hráči soupeře už v podvědomí. Že nastupují proti mistrům.
Co vás odlišuje letos od soupeřů? Máte lepší přípravu?
Neřekl bych. Naše příprava je stejná, jako v předchozích letech, hráče máme stejné. Neděláme nic speciálního, jen hrajeme a hrajeme. Možná se nohejbalem už více dokážeme bavit a užíváme si to. Hrajeme v klidu, nenervujeme se, nehádáme se. Když někdo prohraje, tak prohraje. A hlavně hrajeme na statistiku.
Na statistiku? Takže velkou váhu u vás mají individuální statistické údaje?
Trenér Gulda vede poctivě statistiku a my jdeme tvrdě po číslech.
Skoro se zdá, že vaše výhry dnes přichází samy od sebe. V některých letech to ale takové nebylo a některá vaše vítězství se rodila po těžkých a vydřených bitvách. Je pocit z obou druhů vítězství stejný, nebo odlišný?
Doby, kdy se to muselo vydřít, si moc nepamatuji. Ale to, že jsme letos bez ztráty bodu jasně vyhráli základní část, nic ještě neznamená. Nechci tím říci, že základní část je pro nás nudná. Je to hodně ježdění, hodně času. Play-off, to je to, co nás motivuje a na co se všichni těšíme.
Za měsíc a kousek to vypukne. V semifinálové sérii vás čekají stejně jako v loňském roce Čelákovice. Jak tuto sérii vidíte?
Vyhrajeme dva nula a jdeme do finále.
Favoritem série sice jste, ale na čelákovické půdě to míváte těžké a už dvakrát přišlo vaše selhání v podobě velkého obratu domácích.
Já osobně s čelákovickou půdou nemám žádný problém, hraje se mi tam výborně. Mám rád bouřlivou a možná i nepřátelskou atmosféru rád. Když to vře, hraje se mi dobře. Ano, dvakrát jsme za stavu, kdy jsme disponovali velkým náskokem, nakonec utkání ztratili. Ale letos se nám to už nestane.
Jste si tím tak jist?
Doufám. Ale i kdyby se to přihodilo, máme výhodu ještě rozhodujícího utkání, kreré hrajeme doma. Doma neprohráváme.
Co by musel udělat soupeř, aby vás dokázal na domácí půdě porazit?
To nevím. Možná by nás musel opít.
Co vaši fanoušci. Nejsou už zhýčkaní každoročním přísunem zlatých kovů z extraligy i republik?
Je to takový standard. My máme spíše diváky, než fanoušky. U nás se lidi jen na nohejbal koukají. To fandění moc není. Zhýčkání? Určitě to tak je. Myslím si, že kdybychom párkrát dostali doma výprask, nebo dokonce nepostoupili do play-off, tak by se to asi změnilo. Už by čekali něco jiného.
Takže tady funguje taková ta klasická česká mentalita. Divák má blíže k outsiderovi, od kterého se nic velkého nečeká a on překvapí.
Je to tak. Diváci u nás už tituly berou jako samozřejmost. Jako nudnou omáčku.
Ale to se vracíme na začátek našeho rozhovoru, kde jsme hovořili o nudné soutěži a ty jsi to vyvracel.
Tak snad v play-off to bude jiné.
Co tě vůbec letos nejvíce potěšilo?
Možná to zní divně, ale mě letos nejvíce potěšilo to, že vůbec můžu hrát. Měl jsem špatně postavené služby a několik utkání jsem byl nucen vynechat. Dělám u policie a ne vždy se mi podařilo zajistit si služby tak, jak bych potřeboval.
V zimě prosakalovaly zprávy o tom, že chybělo několik dní a stal jsi se hráčem Vsetína. Co je na tom pravdy?
Nebylo by to určitě na tuto sezónu. Nějaké jednání skutečně proběhlo, ale týkalo se to další sezóny. S největší pravděpodobností z toho ale sejde. V Modřicích mi to vyhovuje a na 99 procent zde zůstanu.
Když v některých sportech dominující tým vyhraje už kolikátý titul, zlehčuje se to tím, že na oslavě titulu se jen řekne „zase“. Jak to bude u vás, pokud se i letos podaří obhajoba?
Tak to určitě ne. Titulu si vážíme, ať je z ligy, nebo z jednorázovky. Jdeme po nich, jako každý rok.
