38 let. To je ideální věk vyzrálého nohejbalisty, který se udržuje v kondici. Věk, ve kterém už máte ty potřebné zkušenosti, rozvahu, už jste vyhrál kde co a nohejbal vás především baví. Aspoň tak si to za sebe představuji a idealizuji, jakožto aktivní nohejbalista a autor článku, který tuto hranici již před nějakým rokem pokořil. A tak vlastně vnímám i turnaj Poslední smeč, který je stálicí mezi halovými turnaji a který právě tento ročník zapsal. Vždycky naláká kvalitní složení a dostatek týmů, vždy se těší skvělé organizaci a každý rok si díky němu najdou do pankrácké haly cestu fanoušci, hráči a především spoustu bývalých účastníků tohoto legendárního turnaje. O to víc může vzbuzovat rozpaky téměř komorní atmosféra. Doby finálových bitev Vildy Ungermanna, Pepy Rezka, bratrů Perunů či Jirky Doubravy, kdy celá hala bouřila a každý bod odměnila potleskem, vystřídalo uznání v podobě potlesku za skluz, vyjetý těžký balon, či bod z těžké pozice. Inu, není v dnešní době snadné zaujmout diváka. Proto buďme za každý takovýto turnaj a možnost setkání rádi a vděční.
Sobotní program byl a je každý rok jasný. Maraton zápasů, který týmy rozdělí na ty, kterým v sobotu pouť turnajem končí a na ty, které se probojují do nedělní fáze. Ve skupině A tak své víkendové působení zakončila Solidarita a výběr Juniorů, který ve silném složení Gregor, Bálek, Dlabka pomýšlel výsledkově určitě výš.
Skupina B zlomila vaz Českému Brodu a Čelákovicím B, kde se agresivní hrou prezentovali V. Kalous a Andris, ale na postup to nestačilo.
Céčková skupina vystavila stopku Peklu a Trnavě, v jejímž dresu se prezentoval nestárnoucí Dušan Ifka, který tento turnaj navštívil již nesčetněkrát. Klobouk dolů.
Ze skupiny D se nevysoukaly týmy Českých Budějovic a Radomyšle, v jejímž složení Pachman, Hokr, Putík právě posledně jmenovaný hořkou pilulku v podobě nepostupu kousal velice těžce.
A sobotní program uzavírala skupina E, kde si svou daň vybraly čerstvě extraligové Řeporyje a Humenné, kde se po boku Tabaky a Racika po delší době objevil slovenský supertalent své doby, Belko.
Dvě silné skupiny A. Srpa a M. Svobody tak byly dané a ten kdo lépe ustál sobotní večer s přáteli se mohl opřít o své výkony v nedělní fázi turnaje. Na tu dorazilo už i početnější obecenstvo. V předsálí voněly řízky, pivko teklo proudem a pořadatel se mohl těšit uznání za tento každoročně skvěle zvládnutý servis všem zúčastněným.
Tady šlo už ovšem do tuhého a „slabého soupeře“ nebylo. Vítězové skupin a týmy z druhých míst už šly rovnou do semifinále a tak se každý bod počítal.
Ve skupině M. Svobody na posledním místě skončily Modřice A, kde se především účinným vytloukáním bloku bodově živil Silven Galus a o obsluhu se mu staraly Jahoda a Sluka. O stupínek nad ně se vyšplhaly Karlovy Vary, které měly po sobotní výhře ve skupině jistě vyšší ambice, ale jejichž cestu turnajem dost ovlivnilo zranění lídra týmu Vankeho, a tak byl narychlo povolán Kalas. Vanke bojoval kam ho až natažený zadní stehenní sval pustil, ale na jeho obličeji bylo vidět otrávení z vývoje jeho zdravotního stavu a bolestivé grimasy pak již přicházely s každým pohybem. Proto přenechal své místo na kurtu Kalasovi, který se s Bíbrem a Kokšteinem, který mimochodem zaskakoval za Vankeho na bloku, prezentovali odvážnou hrou, ale na postup z tak silné skupiny to již nestačilo. Třetí nepostupové místo pak padlo na Čakovice, kde Vacek rozdával ze středu náhry Zbrankovi a J. Chadimovi. Zvláště v souboji s postupivšími Modřicemi B ve složení Pospíšil, Bílý, Chadim T., se právě čakovická dvojčata hecovala a častovala útoky, do kterých by jakoukoliv část těla vložil snad jen masochista, což dávalo utkání dobrý náboj a zároveň zábavnou vložku. Postupujícím z prvního místa v této skupině byl Žatec, kde Matura testoval kvalitu místní palubovky takovými granáty, že O. Vít a Sehrig mohli být rádi, že hrají s ním a ne proti němu.
Skupina A. Srpa měla taký své vítěze a poražené. Na chvostu silné tabulky zůstal tým Čelákovic A, kde palebná síla Nesládka s obsluhou Šafra a Kolenského nestačila na lepší umístění. Vsetín se toho dne nepotkal s nejlepší formou a přes nějaké remízy nakonec svou pouť turnajem Chalupa, Ptáček, Stařičný a Dvořák končili na čtvrtém místě. Nestárnoucí Brutovský s Prachárem a Novákem se jen o kousek neprobili do konečné fáze turnaje. Ale i tak hra košického smečaře stále snáší nejvyšší parametry a zasluhuje obdiv. Nikdo za celý turnaj tolikrát úspěšně nevytloukl blok. A nad jeho technickými údery patou, ač hrál v botech s podrážkou tarfového tipu, jsem minimálně já nepřestával kroutit hlavou. I tak se však musel sklonit před týmem Stříbra a Harrachova, které si dokráčely pro semifinálovou účast.
Ještě než se přistoupilo k bojům a nejvyšší příčky, pravidelnou kulturní vložku v podobě krasojízdy na kolech tří mladičkých svěřenkyň místního oddílu početné publikum odměnilo zaslouženým potleskem. A mohlo se jít na to. Složení semifinálových dvojic?
Stříbro – Žatec / Harrachov – Modřice B.
Tým z města chmele se potřeboval nezadrhnout hned úvodu střetnutí. Psychická pohoda smečaře týmu je tím potom značně ovlivněna a proti hráčům Stříbra, kdy za ohromným blokem Pavla Kopa číhá pole ve složení Tolar, Svoboda, se už tak boduje velice těžko. To se bohužel Maturovi v obou setech stalo a Pavel Kop svou klidnou silou a především vědomím, že nemusí proměnit každý útok, neboť má za sebou jedno z nejlepších polí v republice, dokráčel s týmem Stříbra do finále Poslední smeče 2025.
Semifinále druhé bylo vyrovnané. Ale v určitou chvíli začaly docházet síly lídrovi Modřického Béčka. Pospíšila Bílý mnohdy až tlačil svými nahrávkami do těla. Zkušený smečař si však většinou pod tlakem dokázal bodově poradit „špinavým“ bodem na střed. Naopak, když měl na útok více času, vymýšlel údery, které by jindy byly určitě bodové. Ale to by na druhé straně kurtu nesměl stát jeho dvorní nahrávač, který zná jeho nohu a údery líp, než kdo jiný v republice. Rosenberk spoustu Pospíšilových úderů zachytil a když se Pospíšil rozhodl hrát do druhé poloviny kurtu, stál tam Holas, přes kterého propadne taky málo co. Možná málo využitý byl T. Chadim, který když důvěru dostal, dokázal pozlobit. Přesto si v koncovce druhé sady Pospíšil řekl o větší důvěru a začal stíhací jízdu Modřic. Na třetí set už to ale nestačilo. Kučerovi ostré údery do paty měly ty nejpřísnější parametry a to i na takovou motorovou myš, jakou je Bílý.
O třetí místo tedy na kurt nastoupily do bitvy Modřice B a Žatec. Ten moc chtěl. Dravé mladí a možná přemíra snahy však Maturovi svazovala nohy. Čelakovický snajper hrál skvěle a když bylo potřeba, pomohl na útoku Sehrig. Pár drobných chyb a možná i drobná smůla v podobě odražených balonů od bloku na nohu smečaře však odsunuly žatecké do lánů ne chmelových, ale bramborových. Naopak Pospíšil a spol. si mohl odechnout, že tento dlouhý a každý rok na baru náročný turnaj končí a to třetím místem.
Finále se pak rozjelo poměrně rychle. Kopův tým na ten Kučerův vlétl jak tajfun na Kubu a vedení 6:0 zavánělo finálovým debaklem. Taktická dohoda stratéga Rosenberka s Holasem a Kučerou při tajmu Harrachova však přinesla své ovoce a tak na ukazateli za chvíli svítilo skóre 8:8, ve které by ještě pár minut zpátky nikdo ani nedoufal. Kop přesto dokázal nekompromisně dvěma body první sadu ukončit a přiblížit tak svůj tým vítězství. Set druhý se nesl ve vyrovnanějším duchu. Ale pomalu se začínal projevovat fakt, že zatímco Kopovi na útoku občas pomohl propáleným středem na dlouhém kůlu, respektive zlomeným áčkem na kůlu krátkém, Tolar, Kučera si celý turnaj odtáhl prakticky sám a některé údery začaly ztrácet přesnost a razanci. Za stavu 9:8 se Kučera ještě pokusil o patový úder, který mi po celou dobu turnaje vycházel náramně. Ale symbolické razantní blokové zašlápnutí Kopa ukončilo celý turnaj a nohejbalový víkend. Radost hráčů týmu Stříbra byla střízlivá a také potlesk přítomných bych zařadil spíše do kategorie vyhraného zápasu ve skupině. Dekorace vítězů již proběhla s velmi prořídlou tribunou a podtrhla můj víkendový dojem. Ten však nikomu nevnucuji a opakuji, díky pořadatelům za tyto akce a turnaje. Kdo chtěl, ten se bavil. Rozhodně bylo nad čím!
Hezké svátky všem nohejbalovým příznivcům.
Pořadí umístěných:
1. Stříbro – Kop, Tolar, Svoboda
2. Harrachov – Kučera, Holas, Rosenberk
3. Modřice B – Pospíšil, Chadim T. Bílý
4. Žatec – Matura, Vít O., Sehrig
FOTOGALERIE Michala Němce ZDE
Výsledky a záznam nedělní části turnaje naleznete na stránkách ČNS ZDE
2 komentáře
Souhlasím s autorem, nikdy bych si nepomyslel, že PS tak divácky a emočně upadne. Možná dříve nebylo tolika akcí, těžko říci.
Velmi pěkně napsáno, s nadhledem, znalostí a vtipem.