(Přerov, Žďár nad Sázavou) Mise splněna, mohou si oddechnout nohejbalisté Bělé. Ve druhém utkání prvoligové baráže přetlačili Žďár nad Sázavou a obhájili svou pozici v soutěži. Přetlačili – to je ten správný výraz. Klání na Vysočině totiž rozhodl až poslední zápas, ve kterém měli domácí ve dvou setech výhodu setbolu a útoku navrch. Jenže zkušenosti i štěstí stály na straně Východočechů. Úplně jiný příběh se odehrál v Přerově. Tam se domácí celek po nezdaru v Aši neuvěřitelně oklepal a svého soka ze západu znectil na své půdě kanárem. Jestli to bude pro Jiskru dostatečná výstraha nebo zda Moravané chytili vítěznou vlnu a doplují na ní do první ligy, to se uvidí v sobotu na západě Čech.
l
Baráž o I. ligu
TJ Spartak MSEM Přerov – TJ Jiskra Aš 5:0 (série 1:1)
Když ašské duo Ulmon a Oktábec vydřelo vítězství v prvním setu tohoto důležitého utkání, málokdo tušil, že to byl také poslední, alespoň dílčí, úspěch hostů. Západočeši si asi své vystoupení na Hané původně představovali úplně jinak. Posuďte sami. Domácí dvojice Pavelka a T. Miklík posléze zabrala naplno a Přerov se ujal vedení. Velký respekt měli Moravané hlavně z elitního tandemu hostů Hlaváček, Čermák. Ten jim před týdnem zle zatápěl. Jenže tentokrát bylo vše jinak a Šlézar s O. Miklíkem oba matadory bez problémů přejeli. Také v obou trojicích pokračovali Hanáci v načatém galakoncertu a zakřiknuté hosty nepřipustili vůbec k ničemu. Ať už to byl skvělý výkon Pavelky s Doleželem a T. Miklíkem a nebo Šlézarovo trio s Erteltem a druhým z bratří Miklíků. Jiskra se jen velmi těžko dostávala do hry a pokud se jí povedlo domácí alespoň trochu pozlobit, vždy se přerovský tým vzchopil a snahy Západočechů rázně potlačil. Poslední hřebík do rakve hostů zatloukl Tomáš Miklík, který jasně přehrál hostujícího Čermáka, a dal průchod nadšení domácích hráčů i fanoušků. Podobně hladký průběh čekal asi jen málokdo.
Skoro pět set kilometrů od sebe dělí Aš a Přerov. Dost dlouhá vzdálenost na to, aby Západočeši mohli po cestě domů pečlivě přemýšlet, co udělat v rozhodujícím zápase lépe. Pokud totiž na vlastní antuce zopakují výkon z Přerova, s první ligou se můžou najisto rozloučit. „Trochu se na nás podepsala dlouhá cesta, trochu domácí diváci a také nám chyběl kousek štěstí. Ale hlavně byli domácí jednoznačně lepší, náš jediný získaný set hovoří za všechno,“ vypočítal příčiny porážky ašský MILAN HLAVÁČEK. „Doma to zase bude jiný zápas. Určitě nechceme sérii prohrát a kromě našeho zlepšeného výkonu by nám k tomu měla pomoct i velká účast našich příznivců,“ neskládá zbraně zkušený hostující hráč.
Ať už poslední utkání sezony dopadne jakkoliv, jeden úspěch už Přerovským nikdo nevezme. Na svém hřišti letos neprohráli. Bod si odtud odvezl jen Žďár nad Sázavou. V poslední době navíc s oblibou Hanáci přibalí svým soupeřům na cestu „kanára“. Pokud ale Spartak na západě neuspěje, bude to pochopitelně jen chabá náplast na případné zklamání. „Na utkání jsme se připravovali důsledně a odpovědně. Nechtěli jsme nic podcenit. Taktika byla jasná – od začátku se soustředit a hrát svou hru. Naše první dvojice Tomáš Miklík a Jan Pavelka sice ztratila první set, ale byl to také jediný prohraný set v utkání. Všichni působili soustředěně, až zarputile a připisovali jeden bod za druhým. Vyhráli jsme tak třetí utkání s nulou v nadstavbové části. A také jsme s vydatnou pomocí asi padesáti domácích příznivců udrželi letošní nedobytnost přerovské tvrze, když jsme doma ztratili jediný bod. Nejvíc si zahrál Tomáš Miklík, který ziskem svého třetího bodu utkání v singlu, nedovolil zbytku svého týmu nastoupit do odvet. V sobotu jedeme znovu do Aše, ale už nemáme šanci na opravu. Čeká nás třetí kolo a po něm všechno nebo nic,“ je si vědom předseda přerovského oddílu JIŘÍ PAVELKA.
PKS okna Žďár nad Sázavou – SK Bělá 4:5 (konečný stav série 0:2)
S touhou vrátit sérii zpátky do Bělé nastoupili nohejbalisté Žďáru k domácí odvetě proti ostřílenému východočeskému týmu. Hosté však vykročili do utkání sebevědomě a hned prvním úderem srazili chloubu domácí sestavy – mladíky Hrona s Krátkým. Elitní debl Bělé D. Rožek, J. Kapitola totiž chladnokrevně zvládl rozuzlení třetího setu a přivedl svůj celek do vedení. Nerozhodné skóre vrátili na ukazatel ve druhé dvojici Vrabec s Paulem a střídajícím Fajmonem. I ve trojicích se oba soupeři o body podělili. Nejprve domácí Vrabec, Hron, Krátký a Nejedlý zdolali Červinkovu sestavu s Remešem, J. Kapitolou a střídajícími Rabasem a M. Kapitolou znovu ve třech setech, aby vyrovnání pro Východočechy zajistilo trio Petr, M. Rožek, D. Rožek vítězstvím nad Sobotkou, Fajmonem a Staňkem. A přetahovaná pokračovala. Žďárští se opět mohli spolehnout na svoji singlovou jistotu Karla Hrona. Tentokrát nedal šanci M. Rožkovi a získal pro své barvy třetí bod. Jenže odvetné trojice dopadly pro domácí katastrofálně. Neuhráli v nich ani set a Východočechy rázem dělil jediný vyhraný zápas od vítězství v sérii. Před celkem z Vysočiny stál složitý úkol – uspět v obou závěrečných dvojicích. V té první nutnost splnil a Hron s Krátkým porazili Červinku a Petrem. A daleko od úspěchu nebyli ani v té poslední. Vrabec s Fajmonem, který se v tomto duelu loučil s aktivní kariérou, bojovali na doraz. V obou setech byli za stavu 9:9 na útoku, ale ani jednou této výhody nevyužili. A zkušený hostující tandem trestal. D. Rožek s J. Kapitolou v dramatickém závěru obou setů druhou šanci domácím nedali a dotáhli duel k vytouženému pátému bodu, který pro Bělou znamenal záchranu v první lize.
Dohráno. Žďár si musí na první ligu alespoň rok počkat. Domácí příznivci by sice radši viděli triumf svých favoritů, ale přesto odměnili oba týmy – i loučícího se Richarda Fajmona – dlouhotrvajícím potleskem. Také domácí trenér MILAN PIVNIČKA sportovně uznal, že soupeř byl o kousek lepší. „Utkání bylo stejně jako v prvním zápase v Bělé nesmírně vyrovnané, vždyť o vítězství Východočechů rozhodly pouhé dva míče. Musíme však přiznat, že hosté mají starší a zkušenější tým, který odehrál podobných důležitých zápasů víc než my, a v koncovkách rozhodujících setů to prostě bylo vidět. Bělé chci pogratulovat k udržení v první lize a doufám, že napřesrok se tam s nimi už potkáme. Máme velice mladý celek. Ze základního devítičlenného kádru je pět hráčů do dvaceti let a myslím si, že až tento tým vyzraje, nebude pro něj první liga problémem. Tuto sezonu hodnotím jako velice úspěšnou. Naše cíle se v jejím průběhu pořád zvedaly, a přestože se ten poslední splnit nepodařilo, byla to pro nás velmi dobrá zkušenost. Za sobotní výkon chválím všechny hráče, všichni na kurtu dřeli. Přesto bych chtěl vyzdvihnout Ríšu Fajmona, pro kterého bylo utkání derniérou. Chci mu poděkovat za všechny ty roky, kdy bojoval za žďárské barvy a za to, co všechno pro žďárský nohejbal udělal,“ uvedl Pivnička.
Borci z Bělé opět záchranářské práce zvládli na jedničku a s nadsázkou se dá říct, že se stávají specialisty na boj o udržení. „Myslím, že tuto baráž rozhodly zejména větší zkušenosti mých hráčů a náš vyrovnanější a širší kádr. Kterákoli naše sestava, s výjimkou singlu, kde byl Karel Hron dominantní, byla schopna porazit lepší formace soupeře. Naopak slabší část sestavy Žďáru udělala ve dvou utkáních pouze jediný zápasový bod. Jsem velice rád, že jsme udrželi první ligu, a že se nemusíme obávat nevyzpytatelného třetího duelu. Všem klukům děkuji za týmový výkon. V závěru nepříliš povedené sezony jsme se dokázali zkoncentrovat a uplatnit své přednosti. A zabrali i tahouni, zejména Jirka Kapitola, David Rožek a Martin Petr. Poklonu si zaslouží i soupeř. Nedal svou kůži lacino a pokud udrží tým pohromadě, jeho chvíle ještě určitě přijdou,“ ocenil kvality protivníka kouč vítězů DUŠAN ČUKAN.
