(Nymburk) Nejvíce otazníků nabízela divákům nymburského reprezentačního klání, President´s Cupu, disciplína jenotlivců. Tradičně na mezinárodní úrovni nejvyrovnanější disciplína nabídla zajímavé souboje, domácí barvy ale moc nepotěšila. Vyjma zápasu s maďarským protivníkem ve skupině se o bod z této disciplíny český tým nemohl opřít. Byť třeba rozhodující duel se Slovenskem v semifinále to bylo o jediný míč. Na to se ale historie ptát nebude. Hlavní roli na bedrech nesl žďárský mladík a stříbrný medailista z posledního evropského šampionátu KAREL HRON.
Karle, dopadlo to jak to dopadlo. Asi nemá smysl se ptát, zda jsi spokojen, nebo naopak zklamán.
Nemá, jsem zklamaný. Celý den se mi nedařilo, prohrál jsem oba singly a ten třetí, co se vyhrál, tak jsem po prvním prohraném setu střídal a šel za mě Michal Kolenský. Já jsem nic nevyhrál.
Čemu to přičítáš?
Zápasy jsem prohrál vlastními chybami. Začalo to špatným příjmem a skončilo zakončením.
Ty zápasy ovšem byly dost vyrovnané. Třeba se Slovákem Kilíkem jsi soupeře druhý set deklasoval a padl až posledním možným míčem. Nemohla sehrát roli psychika?
Nevím, netuším.
Porovnáš-li dnešní turnaj s posledním evropským šampionátem. Jak na tom byli tvoji dnešní soupeři?
Nevidím žádný podstatnější rozdíl. Hráli stejně jako na Evropě. Akorát já jsem byl horší.
Proč jsem se ptal na tu psychiku. Přišlo mi, že někdy jsi v koncovkách hrál až příliš na jistotu. Jak servis, tak útok po rozehře. Jako by ti chyběla zdravá odvaha zariskovat, zahrát kouli a soupeře zlomit. Bál jsi se jít více do rizika?
Nebál. Snažil jsem se něco vymyslet, ale nedařilo se to.
Myslíš si, že dnešní výkon bude mít nějaký dopad na tvou nominaci na světový šampionát?
To je všechno na trenérovi. Je ještě čas na sobě pracovat. Budu se poctivě připravovat a uvidíme.
Co jsi říkal na diváky? Nevypadali moc spokojeně. Možná je rozladil výsledek, možná samotná jednodopadová hra.
Vždy se hraje lépe s podporou diváků. Doufám, že teď na nás nezanevřou a že nás přijdou povzbudit příště.
Ty jako singlista máš roli ulehčenu v tom, že mezinárodní a tuzemská pravidla v této disciplíně nejsou rozdílná. V ostatních je ale rozdíl. Když někdy hraješ třeba na soustředění dvojky nebo trojky na jeden dopad, jaký máš pocit?
Baví mě hrát i tyto disciplíny na jeden dopad. Je to rychlejší, vyhovuje mi to. Ze singlu mám dobrou průpravu.
Co říkáš také tomu, že v anketě Nohejbalista roku 2011 se ti jako prvoligovému hráči podařilo proniknout do elitní desítky?
Byl jsem překvapen, když jsem si na Nohec magazínu přečetl článek s výsledky a zjistil, že jsem se dostal mezi extraligové hráče.
Je to zajímavé i tím, že ve dvojkách a trojkách si ve druhé nejvyšší soutěže měl pouze průměrnou bilanci. Vynesly tě nahoru výsledky z jednotlivců, což je ale disciplína, která stále v Česku se těší nejmenší popularitě. Nemůže to právě být tím, že hlasující odborníci dokáží ocenit to, že se někdo této disciplíně věnuje na úkor jiných a má v ní výsledky?
Jsem rád, že si na mě vzpomněli. Je to možné.
