(Nymburk) Byl to návrat velkého hráče jak se patří. Produkt dnes už proslulé košické školy, bijec JÁN BRUTOVSKÝ, se načas vytratil z tuzemské i mezinárodní scény. V prvním turnaji nového seriálu Tipgames Czech Open v Přerově převzal jeho smečařskou taktovku Richard Makara, v Praze jej pak v deblu na jeho postu nahradil Milan Ižol (a Jaroslav Žigala). Už se zdálo, že novinka zůstane bez jedné z největších současných hvězd, ale dnes už to neplatí. Brutovského návrat byl famózní, na deblovém turnaji v Nymburce spolu se svými parťáky, dnes už vsetínským Patrikem Perunem a košickým Milanem Ižolem, zničili vše, co je jim postavilo do cesty. Parádní návrat!
Jano, to byl tedy comeback. Jak se vůbec přihodilo, že jsi se v Nymburce zjevil ve vsetínském dresu?
Vděčím za to zejména sponzorům, kteří mi umožnili sem dorazit. Upřímně, právě proto jsem se nezúčastnil prvních dvou turnajů seriálu. Není lehké po pracovní stránce najít si volno a ještě létat sem. Musel jsem si vzít týdenní dovolenou a kromě dvou turnajů v Nymburce se zúčastním i příští sobotu turnaje ve Vsetíně. Je to pro mě po čase nová motivace, nová jiskra.
Dnes jste se zase naplno předvedli, turnajem jste procházeli jak nůž máslem. První potíže nastaly až v semifinále s Karlovými Vary. Vedli jste sice 6:1, ale soupeř ještě dokázal pozlobit.
Nástup jsme měli opravdu dobrý. Pak ale přišla série našich zkažených míčů, což se ve sportu stává. Přece jen dvojice nebo singl jsou v tomto náchylnější, než třeba trojice.
Náročnější to pro vás bylo i prvním setu finále proti Šacungu. Pak už ale o vaší výhře nebylo pochyb.
I tady jsme měli velmi dobrý nástup, vedli jsme o čtyři body. Pak jsme ale polevili v koncentraci a soupeř toho využil. Do koncovky jsme se ale zase zkoncentrovali. Rozhodující v tomto zápase byly právě zvládnuté začátky setů, dotahování náskoku stojí soupeře hodně sil, které pak chybí v koncovce.
Je asi zbytečné opakovat klišé o tom, jak jsi spokojen s umístěním.
Určitě.
Pojďme nyní ale ke tvému zmizení ze scény jak na Slovensku, tak i z mezinárodní scény. Co je hlavní příčinou?
V Košicích jsem dokončil technickou univerzitu a dostal jsem možnost zdokonalovat se v cizím jazyce na Korsice. Všude na Slovensku je dnes velmi těžké pro absolventa bez praxe získat dobré místo. V Košicích jsem hrával patnáct let a nyní na Korsice je to pro mě nový impulz.
V jakém klubu na Korsice působíš?
Je to Venaco, kde také bydlím a pracuji.
Necítíš přece jen herní výpadek? Byť podle dnešního výsledku je to až troufalá otázka.
Částečně. Francouzská liga se hraje na jeden dopad, takže mezinárodní pravidla mám nakopané. I v hlavě to mám uspořádané tak, že vím, co se svými spoluhráči hrát. V těle existuje svalová paměť nebo něco takového, takže se to zase tak rychle nezapomene. Pochopitelně, pokud by jsem nehrál, byl by asi problém. Ale my pravidelně trénujeme.
Jak vypadá tvůj nohejbalový týden?
Je rozdíl, zda se hraje v létě, nebo v zimě. Trénuji dvakrát týdně. Francie je velká země, vzdálenosti jsou velké. Stovka kilometrů nic neznamená. Cestování na zápasy stojí kluby nemalé peníze. Je tomu přizpůsobená i ligová soutěž.
Jak vůbec vypadá francouzská nohejbalová liga. Kolik týmů ji hraje, jak vypadá skladba utkání?
Hraje jí 8-10 družstev, z toho polovina týmů je z Paříže nebo okolí. Na Korsice máme i svou regionální soutěž. Vysvětlím ale tu ligu. Hraje se o víkendu, v sobotu k danému družstvu přijedou další dva soupeři a hraje se turnaj trojic. Na tři vítězné sety do 15 bodů. Další den se hraje liga. Ta sestává ze zápasu singlistů, hraje se do 11 bodů, dvakrát zápas dvojic a dvakrát zápas trojic. Je-li stav utkání 2:2, losuje se, která disciplína se bude hrát jako poslední pátý zápas. Každopádně francouzská liga není nijak slabá. Singly s dvojice jsou na velmi dobré úrovni. Ve trojicích, které jsou více kolektivní záležitostí, jim chybí více taktiky. Francouzské kluby za sebou nemají takovou historii, jako české nebo slovenské kluby. Hodně věcí se hráči sami učí, chybí zkušení trenéři. To by měl být právě námět pro novou mezinárodní asociaci, aby zapracovala na trenérech v zemích, kde se nohejbal nehraje dlouho.
Jak dlouho hodláš na Korsice působit?
To už se mě ptají i na Korsice. Když se tam budu cítit dobře, tak zůstanu. Jsem mladý člověk, pro mě je nejdůležitější, zda se tam cítím dobře, či ne.
