(Janovice nad Úhlavou) Jsou články, které se nepíšou lehce. Patří k nim takové, kdy něco, co dosud bylo nedílnou součástí rodiny, v našem případě myšleno té nohejbalové, náhle skončí. Není to tak dlouho, kdy z ligové scény zmizely kluby, jako jsou Aš či Bedřichov, ještě před tím třeba Pankrác. Jejich odchod byl vesměs nečekaný a provázený pachutí zmaru, bez ohledu na to, kdo byl hlavním viníkem odchodu ze scény. Netrvalo to ani rok a s ligovými soutěžemi se loučí další klub, prvoligový NK Janovice.
V pošumavském městečku Janovice nad Úhlavou se nohejbalu začalo postupně dařit, až se z toho v roce 2007 zrodila účast v první lize. A nezůstalo jen u ní, hned další rok už do Janovic zajížděly celky jako Modřice, Šacung, Karlovy Vary. V té samé sezoně ale přišla i smolná baráž s Čelákovicemi, znamenající sestup zpět do druhé nejvyšší soutěže. Tam se janovické družstvo zabydlelo a byť dvakrát (2012, 2013) stálo krok od dalšího propadu, soutěž udrželo. Letošní výsledky signalizovaly, že by mohly nastat zase lepší časy. Bohužel také od týmu částečně odešel dlouholetý tahoun v osobě Vladimíra Kasíka, kterého na postu vedoucího družstva vystřídal Martin Bohatý.
Jméno janovického klubu ovšem, vešlo ve známost především i kvůli památné a průlomové kauze Janovice – Břve v roce 2005. Tehdy se v Janovicích hodně cítili dotčeni a ze strany soupeře podvedeni, leč předpisy jsou předpisy. Kdo by řekl, že za devět let přijde další, ještě větší nepříjemnost. Stejně jako v případě Bedřichova či Aše se smrtící zbraní stala mládež, resp. letité, ale stále platné ustanovení soutěžního řádu o povinnosti mládeže. Pověstný a stále hojně propíraný bod 3.1.5.f SŘ, který budí ze sna mnoho činovníků. I Janovičtí se dlohodobě s mládeží potýkali, až došlo na nejhorší. Ze čtveřice dosud zorganizovaných turnajů mládežnického krajského přeboru plzeňského KNS se Janovice zúčastnily pouze prvního z nich v Horažďovicích. Tři další neobsadily, a to znamená i nemožnost v dalším průběhu splnit zmíněnou podmínku soutěžního řádu. Verdikt řídícího orgánu na sebe nenechal dlouho čekat.
„Družstvo žactva NK Janovice se přihlásilo do Dlouhodobé krajské mistrovské soutěže žáků 2014. Družstvo žáků oddílu NK Janovice se z celkového počtu 7 turnajů dle termínové listiny (viz Výsledková listina) zúčastnilo z proběhlých čtyř turnajů pouze jednoho turnaje a to ve dne 27.4. Neúčast ve dnech 11.5., 25.5. a 8.6. Minimální počet účastí na turnajích pro splnění povinnosti dle SŘ 3.1.5.f, upřesněnou v RDS 2014 odstavec 1.2.2. f je stanoven na 5,“ píše se v odůvodnění rozhodnutí STK ČNS 06/2014 z 12.6.2014, které vylučuje družstvo z první ligy a zařazuje jej do krajského přeboru. K tomu pochopitelně náleží i desetiticícová pokuta. Rozhodnutím se též kontumují veškeré letošní výsledky družstva v soutěži.
Trochu smutný, trochu naštvaný, ale možná až příliš smířený je s koncem ligového působení duchovní otec janovického klubu VLADIMÍR KASÍK. „Přihlásili jsme se do soutěže, podmínky byly jasně dány. My je neakceptovali, a proto přišlo rozhodnutí řídícího orgánu. Z tohoto pohledu považuji rozhodnutí STK za správné. Doba se ale změnila a je třeba situaci objektivně posoudit. Já sám jsem už na několika valných hromadách byl pro změnu soutěžního řádu, aby povinnost mládeže byla zrušena. V dnešní době je velmi složité pracovat s mládeží a zejména jí vůbec sehnat. I když jsme dlouhodobě problémy s mládeží měli, rozhodně jsme se na to nevykašlali. Každoročně jsme dělali v zimě několik náborů ve školách v Janovicích, v Klatovech, v Nýrsku. Vždy jsme sehnali čtyři nebo pět nových kluků, vesměs to ale byli sportovci, kteří nohejbal měli jako sport číslo dvě nebo tři. Když jim pak na jaře začaly soutěže v hlavním sportu, skončili. I letos jsme měli minimální počet žáků pro soupisku. Věděli jsme, že je to jen pro splnění povinnosti, ne pro nějaký další rozvoj. Snažili jsme se to řešit, ale prostě to nešlo,“ popsal skutečnost, jež vedla ke konci ligového učinkování.
Kasík se zamýšli i nad dalšími aspekty. „Nohejbal se dá dobře dělat i v obcích a menších městech, jako je to naše. Když se najde mecenáš, vybuduje pěkný areál a třeba i nákupem hráčů zajistí slušnou soutěž, na kterou se chodí dívat desítky až stovky lidí, tak je to pro nohejbal plus. Zajistit k tomu ale i fungující mládež, o kterou se další dospělí lidé musí starat, už je složitější. Působení takového klubu může odstartovat další rozvoj nohejbalu v lokalitě. Třeba v našem případě okres Klatovy, kde třeba loni už hrálo svou soutěž 16 družstev. A to nezávisle na svazu. Hráči těchto družstev byli zvyklí se jezdit do Janovic dívat na utkání. Nyní si myslím, že někteří z nich ztratí motivaci. Co se týká našeho areálu, bude určitě fungovat dál. Jen tam nebude nohejbal, místo něj se bude chodit na tenis a volejbal. Je to škoda. Za patnáct let jsem do nohejbalu nacpal hodně přes milión korun a věnoval mu dost času. Byly to hezké roky. Je vůbec otázkou, jak na dnešní vývoj nahlíží vedení svazu. Celé hnutí jde rychle z kopce. Jak úroveň, tak počty. Je na zamyšlení, zda je správná cesta navyšování poplatků, startovného, pokut, když k tomu klubům chybí protihodnota. Dokud se nenajde někdo, kdo bude schopen dostat nohejbal do škol, zajistit prostředky, zejména ze státního rozpočtu, tak se budeme stále jen propadat,“ doplnil své úvahy.
Svět není černobílý a můžeme či nemusíme s Kasíkovými názory souhlasit. Co je však nesporné, nohejbal přišel o další výspu. Bohužel.
