(Praha) Hlavní město nabízí v adventní době řadu lákadel. Mezi ty nohejbalové patří, kromě pankrácké poslední mužské smeče, třeba předmikulášský nohejbalový víkend na Kotlářce. V sobotu turnaj Otec a syn a v neděli Poslední smeč dorostu, to byl výživný program, který si po oba dny nenechalo ujít dohromady 50 dvojic.
Otec a syn
Tatínkové se svými ratolestmi se přišli na Kotlářku zpotit už potřetí a z jejich zápolení se stává příjemná předvánoční tradice. I přes velkou marodku a množství odhlášených na poslední chvíli se sešlo 25 dvojic. Tentokrát byly vypsány čtyři kategorie – mladší žáci, starší žáci, dorost a premiérově kategorie do 22 let. Ve startovním poli se to hemžilo známými nohejbalovými jmény, jenž slibovala kvalitní podívanou. „A nouze nebyla ani o překvapení. Třeba vyřazení karlovarských Karlů Bláhů už ve čtvrtfinále dorostu čekal asi málokdo. Ke své smůle ale narazili na pozdějšího vítěze Jana a Lukáše Zrubeckých, kteří měli skutečně svůj den. Poradili si totiž v závěrečném superfinále i s vítězem kategorie do 22 let, velkými favority – klanem Putíků. Ti loni kralovali v obou kategoriích, které obsadili. Letos se však museli spokojit s druhým místem ve „22″ a čtvrtou pozicí v dorostu. Vyhráli pouze kategorii žáků, kde byla letos ale velmi slabá účast – tři dvojice,“ podotkl pořadatel turnaje MARTIN HLAVIČKA z pražského SK Kotlářka.
Nejmladší kategorii žáků do 12 let vyhrála přesvědčivě dvojice z Českých Budějovic David a David Žikešové, kteří nedali šanci dvojnásobným vítězům z minulých let Vilémům Ungermannům. Mezi staršími žáky vzešlo, kvůli nízké účasti, pořadí na stupních vítězů z umístění v turnaji dorostu, do nějž byli zařazeni. „Právě v turnaji dorostu měli pozdější vítězové Zrubeckých pomalejší rozjezd, ale postupem času se výrazně zlepšovali. Kategorie do 22 let měla letos premiéru a vznikla z jakési nostalgie a lítosti, že někteří bývalí špičkoví dorostenci a juniorští reprezentanti již „dětskému“ nohejbalu odrostli,“ vysvětlil Hlavička.
Vyvrcholením turnaje po sportovní stránce potom mělo být „superfinále“ mezi vítězem kategorie dorostu a vítězem dvaadvacítek. „Nutno přiznat, že jím skutečně bylo. Dan Putík jako vítěz nejstarší kategorie nemínil celkový triumf snadno přenechat svému mladšímu sokovi. Nicméně Lukáš Zrubecký měl skutečně svůj den a chyboval méně, než jsme u něj zvyklí. To rozhodlo. Zrubeckých zcela zaslouženě zvítězili. Velké uznání zasloužili oba starší finalisté. Ti byli svým synům naprosto rovnocennými partnery. I díky nim jsme si mohli vychutnat skutečně špičkový nohejbal,“ říká hlavní pořadatel a dodává: „Pro příští rok žádné velké změny nechystám, již nyní má turnaj svůj termín – 1.12. 2012 a rád na něm přivítám všechny, kteří si budou chtít ověřit kvalitu svého rodinného nohejbalu.
Obvyklým zpestřením akce byla soutěž o nejprudší smeč. Před sportovním laserovým radarem vyhrál v kategorii mladších žáků David Žikeš (64 km/h), mezi staršími žáky Jiří Putík (80 km/h), nejtvrdší úder mezi dorostenci předvedl Michal Fišer (84 km/h) a v kategorii do 22 let Jan Vondrášek (83km/h).
Konečné pořadí:
Otec a mladší žák: 1. David a David Žikešovi, 2. Vilém a Vilém Ungermannovi, 3. Kvido a Quido Bolelouckých.
Otec a starší žák: 1. Jiří a Jiří Putíkovi, 2. František a František Sadílkovi, 3. Radek a Tomáš Landovi.
Otec a dorostenec: 1. Jan a Lukáš Zrubeckých, 2. Luboš Albrecht a Jakub Petrás, 3. Radek a Lukáš Hokrovi.
Otec a syn do 22 let: 1. Jiří a Dan Putíkovi, 2. Petr a Martin Cihelkovi, 3. Vladimír a Jan Vondráškovi.
Poslední smeč dorostu
Dramatičtější konec dorostenecká sezona mít ani nemohla. Finálový duel poslední smeče mezi čakovickými Macurkem a Strejčkem a prostějovskou dvojicí Wiesner, Kolář dospěl do stavu 9:9 ve třetím setu. Pražané měli výhodu příjmu a všichni přítomní bez dechu sledovali, zda se jim podaří útok proměnit a zvítězit. Jenže taktovky se chopil prostějovský Martin Kolář. Pokazil servis a věnoval triumf v turnaji na stříbrném podnose čakovickému deblu.
Nedělní turnaj na Kotlářce udělal definitivní tečku za dorosteneckým ročníkem. „Přivítali jsme 25 dvojic z celé republiky. Kromě tradičních účastníků z řad ligových oddílů jme měli možnost na Kotlářce vidět i nové tváře ze Semil a Stratova. Nové v uvozovkách, protože se jedná úspěšné hráče z řad žáků,“ uvedl organizátor závěrečného podniku ročníku MARTIN HLAVIČKA.
Boje ve skupinách nepřinesly žádné velké překvapení, zvítězili v nich všichni favorité. Dále už to tak jednoznačné nebylo a v play-off začalo jít do tuhého. „Smůlu měla dvojice Vedral, Bláha, která vypadla ve čtvrtfinále s pozdějšími finalisty Kolářem a Wiesnerem nejtěsnějším poměrem ve třetím setu. Překvapením turnaje se naopak mohlo stát béčko Čakovic Putík, Rabas, kterému se opravdu dařilo a potrápilo leckteré favority,“ všiml si Hlavička. Nakonec ale vše dopadlo prakticky podle papírových předpokladů, a kdo si ráno pozorně přečetl sestavy přihlášených formací, nemohl být nejspíš překvapen sestavou semifinálové čtveřice. Turnaj mohl gradovat.
Skutečně první překvapení se zrodilo v prvním semifinále, kde Kolář s Wiesnerem přehráli letošní suverény a sběratele titulů Rosenberka s Drobilem. Druhé semifinále pro sebe rozhodlo sehrané čakovické duo Macurek, Strejček. To si poradilo s déčkem Prostějova ve složení Kalous, Pacejka. „V boji o třetí místo hledalo prostějovské áčko dlouho motivaci a působilo dost unaveně. Po třísetovém boji ale nakonec bronz vybojovalo. Finále začalo poměrně jednoznačně a po prvním setu 10:5 pro Čakovice to vypadalo, že bude brzy hotovo. Šumperákům to letos v dresu Prostějova ale šlape o třídu lépe než loni na Kotlářce. Vyhráli těsně druhý set a v rozhodujícím dějství přivedli duel o zlato do infarktové koncovky,“ popsal Hlavička. Zbytek už znáte, a tak mohla propuknout čakovická radost. Mírnou náplastí pro poražené mohla být alespoň skutečnost, že blokař stříbrného tandemu Lukáš Wiesner zvítězil v soutěži o nejtvrdší smeč (90 km/h).
TOMÁŠ MACUREK se stal prvním obhájcem vítězství v sedmileté historii turnaje a s tuzemskou dorosteneckou kategorií se rozloučil nejlepším možným způsobem. „Obhajoba byla těžší než loňské vítězství. Letos se sešla větší konkurence, prakticky nechyběl nikdo z dorostenecké špičky. S Ťuldou (M. Strejček) jsme si vyhověli ještě o něco lépe než před rokem s Patrikem Poncarem. Dokázal mě v důležitých chvílích podpořit na útoku. Nejtěžším zápasem bylo semifinále proti Pacejkovi s Kalousem, kde se nám nedařilo, ale nakonec jsme to zvládli,“ říká čakovický smečař. Zvýšením věkového limitu pro juniory na mezinárodní scéně se i pro něj otevírá šance obléknout znovu reprezentační juniorský dres. „Chci se v příštím roce hlavně udržet v mužském áčku Čakovic a samozřejmě bych se rád podíval i na juniorské mistrovství světa. Alespoň na lavičku,“ přeje si Macurek.
Konečné pořadí:
1. TJ Avia Čakovice „A“ (Macurek, Strejček)
2. TJ Sokol I Prostějov „B“ (Wiesner, Kolář)
3. TJ Sokol I Prostějov „A“ (Drobil, Rosenberk)
4. TJ Sokol I Prostějov „D“ (Pacejka, Kalous)
