(Praha) Seběhlo se to tak nějak narychlo. Už to vypadalo, že po odřeknutí pořadatelství mistrovství světa federace UNIF Kanadou se letos šampionátu nedočkáme. V hodině dvanácté však zasáhli Češi a vzali břemeno na sebe. Jenže náhradní šampionát (28.-30.11., Brandýs nad Labem) bude zároveň premiérovým. Čím? Poprvé se totiž nebude bojovat o medailové sady v jednotlivých disciplínách, ale v družstvech. Tedy soutěži, o které se v kolektivním sportu nohejbalu hovořilo již delší dobu. Po turnajích Světového poháru, odehraných v řadě evropských i neevropských zemí, je tu tedy z tohoto pohledu akce nejvyššího kalibru. Své postřehy k mužskému šampionátu poskytl i extrenér národního týmu mužů a předseda Komise reprezentace ČNS JIŘÍ ŠMEJKAL.
Pane Šmejkale, u mistrovství světa mužů, konaném v ČR, bude ze strany nohejbalového hnutí velké očekávání. Přece jen dva prostějovské a nymburské šampionáty nastavily laťku hodně vysoko.
Mistrovství musí skutečně být chápáno jako náhradní, kde tedy nebyl dostatek času na přípravu rozsáhlejší akce, jako byly předchozí u nás konané šampionáty.
Co vůbec bylo důvodem pro odřeknutí Kanady, jako původního určeného pořadatele mistrovství světa jednotlivců, dvojic, trojic mužů?
Největší vliv bude mít rozpad kanadského organizačního týmu, kde jeden z jeho členů utekl ke druhé mezinárodní federaci FIFTA. Věřím však, že v dalších letech se Kanada úspěšně zhostí pořadatelství některé z mezinárodních akcí.
Kdo přišel s návrhem, aby se náhradní šampionát konal ještě letos v České republice?
Už delší dobu nosí naši funkcionáři v hlavě nápad na rozšíření světových šampionátů o soutěž družstev. Již dříve se v této disciplíně konal každoročně jeden či více soutěží se statutem světového poháru. Zmiňme třeba Karpatský pohár v Rumunsku, turnaje v Marseille, v Bulle, u nás v ČR. Většina sportů má týmové soutěže o světový titul, nám to chybělo. Teď po zrušení mistrovství v Kanadě se naskytla vhodná příležitost, aby se to vyzkoušelo. Navíc, co mám informace, o soutěž družstev stojí všechny kategorie.
Hovořilo se také o tom, že v případě, že by se letos nekonal žádný světový šampionát, musel by ČNS finanční prostředky od státu, určené na tuto kapitolu, vracet.
ČNS měl peníze na mistrovství světa v Kanadě. Abychom mohli pro reprezentaci čerpat, musí se šampionát konat. Stane se to i v jiných sportech. Částka na náhradní šampionát nepřevýší původně plánovanou částku na Kanadu.
Je otázkou, zda „náhradní“ šampionát v omezeném formátu, svým způsobem nebude kontraproduktivním. Tuzemské hnutí je navyklé na plný formát šampionátů a akce narychlo může vnímání nohejbalu do budoucna uškodit.
Tady bych každého poprosil, aby si uvědomil, že je to výjimečná záležitost. V UNIF jsou jasně stanovená pravidla pro pořádání mistrovství, které by měly mít odpovídající kvalitu. My, jako ČR, máme chuť každé čtyři roky mistrovství světa pořádat. Tento rok se jedná o výjimku, která se využije právě pro nastartování mistrovství ve družstvech.
Ony právě ty výjimky mohou být vnímány v duchu rčení o cestě do pekla, lemované dobrými úmysly. Vždyť kritizovaná federace FIFTA bývala proslulá svými výjimkami. A všichni známe, jak to dopadlo. Jde o to, aby UNIF, byť s dobrým záměrem, se nepouštěl do podobných hurá akcí, jako třeba byl start Kanady na evropském šampionátu.
Myslím, že právě zde převáží ta poptávka po šampionátu družstev, která zde už dlouho zraje. A to nejen od nás, ale i od ostatních členských zemí. Je jasné, že nebylo v našich silách převzít šampionát pro jednotlivé disciplíny. Ale ve formátu pro družstva to bylo reálné, navíc s tím všeobecným zájmem.
Šampionát se koná v Brandýse nad Labem. Předpokládám, že nebylo vypsáno výběrové řízení na pořadatele díky termínovému presu?
Samozřejmě, nebyl čas to řešit. Nebylo ani možné zajistit prostory v Nymburce, protože tam probíhá přestavba sportovního centra. Pro mistrovství světa v roce 2016, které máme přiděleno, pochopitelně bude výběrové řízení vypsáno.
Šampionát družstev může kromě jiného mít výhodu v tom, že pravděpodobně bude méně nakynutý a tím s menšími ekonomickými a prostorovými nároky.
Jsem přesvědčen, že se to chytne. Přihlásilo se 16 zemí, což je milé.
Pojďme nyní k ryze sportovní části.
Mistrovství bude mít jiný náboj. Bude to více nohejbalové. Do budoucna, a to speciálně třeba u žen, se můžeme dočkat toho, že medaile budou brát úplně jiné státy, než jsme zvyklí. Těším se na to, že soutěž družstev více vtáhne celou lavičku do hry. Body jsou za celý tým. Ne že já hru singl, ten dvojky. Také se těším na souboje trenérů. Jak budou taktizovat s nasazením.
Pro méně znalé nám prosím nejprve objasněte herní systém šampionátu.
Ve skupinách se hraje utkání na tři zápasy – jednotlivci, dvojice, trojice a za každou zápasovou výhru je jeden bod do tabulky. Takže družstvo získá 0 až 3 body. V play-off se už hraje na tři vítězné zápasy. Není-li tedy po trojici rozhodnuto (3:0), pokračuje se dvojicí a případně singlem. Co je dále podstatné, jeden hráč nemůže hrát v utkání více zápasů jednotlivců, nebo dvojic.
Jak se budou na šampionátu řešit začátky utkání, aby nevznikaly velké prodlevy? U jednotlivých disciplín to bylo jasné, tady však budou velké rozdíly mezi utkáním play-off, které skončí 3:0 a které 3:2, řekněme klidně 40 minut.
Je tam vypracován harmonogram, kdy by které utkání mělo začínat. K určitým prodlevám může dojít, s tím se musí popasovat řídící orgán.
Velkým nedostakem akce je malá divácká kapacita. Přece jen akce tohoto významu by si zasloužila výrazně větší divácký sektor.
Zájem je obrovský, je mi z toho smutno. Sám jsem měl několik desítek telefonátů od kamarádů z nohejbalu, kteří mě prosili, zda nemám volné lístky. Nemám. Je mi ale smutno i z jiného důvodu. Tady plno lidí pořád říká: Náš nohejbal, náš nohejbal. Když se koná finále extraligy, špičkový nohejbal, tak přitom přijde 300 až 400 diváků a to je maximum. A na jimi nenáviděný futnet, který podle nich nikoho nezajímá, je za týden vyprodáno.
Vnímáte to jako paradox, že na jakoukoli akci dle mezinárodních pravidel je vyšší návštěvnost, než na vrcholné tuzemské akce, jako mistrovství ČR, nebo extraligové finále?
Na náš největší domácí dvoudopadový svátek, finále extraligy, není schopno přijít ani pět stovek lidí. A na kteroukoli akci na mezinárodní jednodopadová pravidla je vyprodáno. Proč tedy, když všíchni jeden dopad haní a vynáší dva dopady, to není obráceně?
Vraťme se ale ke sportovní stránce. Jak probíhala předšampionátová příprava českého týmu?
Náš kalendář byl sestaven na mistrovství v Kanadě. Termínový kalendář domácích soutěží stejně více neumožňuje, než přípravu od konce října. Původně byla v plánu dvě soustředění v Nymburce. Nyní proběhlo první třídenní, využilo se státního svátku. Trénink byl zaměřen na dvojice a trojice. Druhé plánované soustředění muselo být zrušeno, protože právě v tomto termínu se náhradní šampionát uskuteční. Po dohodě s trenérem bude druhé soustředění pro singlisty tento víkend v Brně.
Užší nominace na šampionát bude známa koncem týdne. Jak vznikal širší reprezentační výběr? Rozhodli o jménech pouze trenéři, nebo jim do výběru zasahovala i vaše komise?
Trenér předkládá svůj návrh. Z naší strany tady oponentura je, tak jsme to chtěli mít nastavené. U každého trenérem navrženého jména jsme diskutovali. Konečné rozhodnutí je ale vždy na pouze na trenérovi. On nese zodpovědnost.
Byla ve výběru jména, nad kterými jste se neshodli, resp. jména, která vám v návrhu chyběla?
Nebyla. Ani u juniorky, ani u mužů. Samozřejmě nad některými jmény jsme diskutovali méně, nad jinými více.
Za komisi reprezentace s trenéry nominaci do reprezentačního výběru diskutujete pouze vy, nebo i někdo další?
Práce v komisi máme rozdělenou. Já mám na starosti sportovní stránku, tudíž s trenéry otázky nominace diskutuji pouze já. Znovu ale zdůrazňuji, že konečná nominace hráčů, jejich trénink a koučing je pouze na trenérovi.
Závěrem klasická otázka. Jaké umístění české reprezentace na šampionátu vás osobně uspokojí?
Je to první ročník a strašně se těším, jak tomu všichni přistoupí. Máme dostatečný kádr na to, abychom dali dohromady vyrovnané a silné sestavy. Síla Slovenska odchodem Martina Peruna a změnami kádru už není taková. Domnívám se, že favoritem číslo jedna budeme my. Všichni chceme zlatou, kádr na to je. Soutěž družstev by právě pro naší velkou vyrovnanost nám měla vyhovovat. Je pro mě nepředstavitelné, že bychom nebyli ve finále.
