(Modřice, Slavkov u Brna, Holubice, Jevišovka) Čtyři roky jednání, přemlouvání, slibů a nesplněných předsevzetí. Tak by se dal charakterizovat stav nohejbalu na jižní Moravě a doslova tanec okolo zmrtvýchvstání Jihomoravského přeboru dospělých. Čtyři roky neustálých pokusů o zřízení soutěže, o kterou neměl téměř nikdo z nohejbalistů na jihu Moravy zájem. Čtyři roky planých diskusí s anonymními zájemci, kteří následně svůj zájem ztráceli.
„Snaha obnovit soutěž družstev mužů byla z mé strany veliká. Stále vzpomínám na zakládání nohejbalu na Jižní Moravě. Tento kraj byl před sametovou revolucí největší u nás. Tehdy sem spadala velká okresní města jako Kroměříž, Prostějov, Zlín, Brno, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Vyškov, Valašské Meziříčí, Otrokovice či Jihlava. Po reorganizaci se rozloha kraje scvrkla na pouhou třetinu, a když se k dalším požadavkům přidala také povinnost mít mládež a registrace, docházelo k pozvolnému úbytku základny. Postupem Holubic do druhé ligy pak Jihomoravský krajský přebor v mužské kategorii zanikl. Těžko jsem snášel ty poslední roky, kdy jsme nemohli přebor organizovat. Nedivte se proto, že mě to stále lákalo soutěž obnovit,“ vysvětluje stále čilý předseda krajského nohejbalového svazu JAROSLAV HANÁK.
Těžko říct, co lidi odrazovalo. Mohla to být povinnost oddílu mít mládež, nebo se zalekli vyplacení z této povinnosti? Je částka několika tisíc opravdu důvodem pro váhání se založením soutěže řízené svazem? Nebo snad to byly hráčské licence v řádu dvou stovek korun? Mohlo to být také zdánlivě složité získání právní subjektivity a následné generace elektronických soupisek? Neobstojí argument, že vadí hrací víkendy. Přestože jsou některé oddíly blizoučko sebe, nedošlo totiž k žádnému přesunutí utkání na všední den.
Každopádně, po čtyřech letech se dílo podařilo. Pravda, není to žádná sláva – čtyři týmy a utkání pro čtyři hráče po vzoru dorostenecké ligy, včetně progresivního bodování. Ale je to první vlaštovka. Jihomoravská mužská soutěž se rozjela 26. dubna. Všechna čtyři družstva mají elektronické soupisky, dvě z nich mládež.
Soutěži vévodí dva týmy, jejichž výkonnější kolegové hrají ligové soutěže, tedy Holubice B a Modřice C. Svoji výbornou kvalitu má družstvo ze Slavkova u Brna. Čtvrtým startujícím je absolutní nováček – Jevišovka, družstvo od rakouských hranic. Na něm se zatím projevují nováčkovské neduhy, nezkušenost a nedostatek kvalitního tréninku. Ale na druhé straně jej šlechtí nadšení a snaživost, tedy vlastnosti, které naopak některým družstvům chybí. Každopádně má tento tým také nadšené příznivce, kteří s ním jezdí také na venkovní utkání.
Obnovení Jihomoravského kraje uvítal také vedoucí dnes již ligových Holubic ROMAN DLABKA: „Já si myslím, že kraj prostě chyběl. Může se tam vykopat mnoho hráčů, kteří posléze třeba zapadnou do ligové soutěže. Jsem rád, že jsme pomohli se znovuzrozením jihomoravského kraje alespoň tím, že jsme postavili mužstvo. Snad v příštím roce kraj osloví více zájemců a navážeme na minulou dobu, kdy náš kraj býval na vysoké úrovni a hrálo v něm mnoho týmů. Hlavní dík patří pánům Stehlíkovi a Hanákovi, že soutěž rozjeli. Bez nich by se kraj prostě nehrál.“
Pokud se udrží, nebo dokonce zesílí, krajský přebor také v příštím roce, mohlo by být vyhráno a mohou se začít pravidelně pořádat jednorázové přebory dvojic, trojic a jednotlivců. Uvažuje se rovněž o zakoupení velkého putovního poháru pro vítěze krajského přeboru. Mapují se „hluché“ oblasti regionu a přemýšlí se o uspořádání takzvaných propagačních utkání ligových týmů v oblastech, kde se nohejbalu příliš nedaří. Dílo se podařilo hlavně díky neúnavné práci předsedy Jihomoravské KNS Jaroslava Hanáka, který všechny týmy do soutěže takřka „donesl na zádech“.
Pravidelnou soutěž v rámci kraje má také mládež, která se utkává na povinných sedmi turnajích už několik let. Většinou tvořila startovní pole družstva Modřic, Žďáru nad Sázavou, Prostějova a v poslední době také Rozvízu a Holubic.
