(Nymburk) Razítko na svou nominaci na evropský mužský šampionát si dal žďárský mladík Hron, který po stříbru z tohoto šampionátu přidal i premiérovou výhru na šampionátu domácím. V pořadí 18. Mistrovství ČR jednotlivců mužů jinak nepřineslo žádné velké výsledkové zemětřesení, prosazovala se vesměs protřelá a očekávaná jména.
Též za očekávaného diváckého nezájmu v hale nymburského Sportovního centra rozehrálo své boje o český singlový trůn na třech hřištích celkem 32 hráčů. Už základní skupiny nějaké to menší překvapení vygenerovaly. Čelákovický Moc a karlovarský M.Medek zřejmě nečekali, že jim postup nahoru uzavře druholigový čakovický mladík Strejček. Největší maso se ale odehrálo ve skupině s extraligovými univerzály Pachmanem (Čakovice) a Douckem (Čelákovice), kteří se museli sklonit před modřickým Pelikánem a zejména před vítězem skupiny, Beránkem z krajského celku ze Slaného.
Velká jména se ale zaskočit nedala a čekalo je osmifinále. Polovina duelů mělo jasného favorita, ale ten ne vždy svou úlohu zvládl. Těmi, kteří to dokázali, byli Kolenský, P.Perun a Doubrava. Naopak slánský Beránek úřadoval dál a snadno skolil i loňského vicemistra této disciplíny, Bíbra z Karlových Varů. Další čtyři duely už výraznějšího favorita postrádaly. Obhajující žatecký P.Vít se s modřickým ranařem Kopem popasoval, stejně tak jeho bratr Ondřej s karlovarským Babkou. Pozdější vítěz turnaje Hron celkem v pohodě zdolal dalšího Karlovaráka, Kokšteina. V nejvyrovnanějším zápase této části play-off se českobrodský mladík Vedral vypořádal se vsetínským matadorem Novosadem, nejstarším účastníkem šampionátu.
Prubířským kamenem bylo čtvrtfinále a tady už se hrálo od podlahy. Černý kůň turnaje Beránek tentokrát už dostál svému jménu a proti Hronovi působil dost krotce. Doubrava udolal Vedrala a ve velké pohodě působící O.Vít přehrál P.Peruna. Čtvrtinále však už znamenalo konečnou pro obhájce, P.Vít na Kolenského neměl. Zajímavostí osmifinále a čtvrtfinále bylo to, že ani jeden ze dvanácti zápasů nedošel do zkráceného setu. To naopak všechny zbývající čtyři zápasy dne do něj nakonec došly. Ten první v podání O.Víta a Kolenského přinesl velké výkyvy v obou setech. Koncovka třetího už ale patřila Vítovi. Druhý souboj hodně rozdílných herních stylů obstarali Hron a Doubrava. Druhý jmenovaný ovládl první set, ale pak už se od poloviny druhého dařilo pozdějšímu vítězi. Bronzový zápas byl reprízou loňského šampionátu. Tentokrát ale Doubrava na Kolenského nevyzrál.
„Nemůžu si stěžovat na vylosování, měl jsem docela snadnou skupinu, nečekal mě v ní žádný z favoritů. Přesto mi to nešlo tak, jak bych si představoval, byť jsem všechny zápasy vyhrál a postoupil do play-off z prvního místa. Mohl jsem se sice opřít o dobrý smečovaný servis, ale nešel mi příjem servisu soupeře a také jsem dost kazil svůj útok. Má hra prostě postrádala uhlazenost. V osmifinále mě čekal oddílový spoluhráč Vašek Kadeřábek, kde jsem zápas zvládl hlavně zkušeností. On byl v koncovkách hodně netrpělivý. Ve čtvrtfinále jsem přehrál mladého Vedrala z Českého Brodu. Vycházel mi dobře smečovaný servis a on když se občas dostal k síti, tak hodně kazil. V semifinále jsem narazil na pozdějšího vítěze Karla Hrona. První set jsem celkem hladce vyhrál, ale na konci už jsem cítil, že mi dochází síly. Od poloviny druhého setu už mojí hru Hron četl a já už byl fyzicky hodně dole. V zápase o bronzovou medaili jsem nezvládl první set, druhý jsem se ještě vzchopil a rozhodující třetí už měl v režii Kolenský,“ zhodnotil svou cestu turnajem dlouhán ze Šacungu JIŘÍ DOUBRAVA.
„Moc jsem letos singla netrénoval a ani v lize ho tolik nenahrál. Ani jsem neabsolvoval žádnou speciální singlovou přípravu. Spíše jsem si věřil, že to půjde, vždyť už jsem předtím asi třikrát za sebou byl v semifinále. Skupina nebyla těžká, tu jsem vyhrál a v osmifinále jsme porazil Radka Pelikána, který si ale něco během hry udělal s kotníkem. To čtvrtfinále už bylo o něčem jiném, čekal mě obhajující Petr Vít, který mě loni porazil. Dařil se mi ale smečovaný servis a on s ním měl problémy. Pak jsem v semifinále šel na jeho brácho Ondru a s ním je to vždy hodně těžké. Zpočátku jsem si nevěděl rady s jeho nízkým dlouhým servisem, ve druhém jsem to ale zlepšil. Jenže ve třetím jsem zachyboval na příjmu a to rozhodlo o mé porážce. O třetí místo jsme hráli jako loni s Jirkou Doubravou. On hrál těsně předtím s Karlem Hronem velmi tvrdě, naštěstí proti mně už byl vyčerpaný a ta jeho razance už nebyla taková,“ řekl bronzový muž z Čelákovic MICHAL KOLENSKÝ.
A finále? Byť oba postavou malí hráči už měli v nohou šest předchozích zápasů, rozhodujícího duelu se zhostili se ctí. Byl to Hron, který udeřil v polovině prvního setu a zbytek už kontroloval. Druhý set ale měl zcela jiný průběh. Vít hned na začátku získal klíčový náskok, který i přes Hronovu snahu stále narůstal. Třetí set připomínal šachy, žádný ze soupeřů nedokázal urvat dvoubodové vedení. A tak zápas o vše dospěl do posledního možného míče. Hronovy vyhlídky ale dobré nebyly, byl na tom evidentně fyzicky hůře. Po jeho oddechovém čase ale ukázal pravé srdce i smysl pro fair-play Vít, který svůj oddechový čas vybral s cílem umožnit Hronovi se sebrat. A ten nakonec souboj dvou posledních českých singlových reprezentantů vyhrál. Své medailové přání si dokázal splnit vrchovatou měrou.
„Tak jako minulý týden i tento jsem rozhodně nepočítal s nějakým výraznějším úspěchem, zejména když jsem singl hrál naposled někdy v květnu v lize. Na startovní listině bylo tak 10 singlistů, kteří mohli pomýšlet na nejvyšší mety. Ve skupině jsem nesehrál žádný výsledkově zajímavější zápas, ty ovšem přišly ve vyřazovacích bojích. V osmifinále jsem narazil na Láďu Babku, který ovšem zdravotně indisponován nekladl žádný větší odpor. Čtvrtfinále proti Patriku Perunovi jsem se obával a zde jsem asi sehrál svůj nejlepší zápas, když jsem dle výsledku relativně snadno, avšak v samotné hře dost těsně postoupil. Semifinále proti Michalu Kolenskému, který předtím vyřadil mého bratra, jsem si užil a po postupu se těšil na finále. Samotné finále bylo jako na houpačce. Jako ovšem všechny naše souboje s Karlem. Po dvou setech byl stav úplně vyrovnaný i na body, proto se losovalo a šlo do rozhodujícího dějství. Karla ovšem ve druhém i třetím setu začaly brát křeče do lýtek, tak se oba tyto sety několikrát přerušovaly. Nebylo to ovšem nic nesportovního, jak se někteří domnívali. No a stav dospěl až do závěrečných 9:9 a Karel se zřítil k zemi opět s křečí. Já už mu, když ležel, říkal, že mu dáme maximum času, aby mohl pokračovat. Proto ten můj time-out, který tu rekonvalescenci trochu protáhl,“ vysvětloval žatecký ONDŘEJ VÍT, český vicemistr letošní sezóny.
Konečné pořadí turnaje:
1. Unitop SKP Žďár nad Sázavou (Hron)
2. SKN Žatec (O.Vít)
3. TJ Spartak Čelákovice (Kolenský)
4. SK Šacung VHS Benešov 1947 (Doubrava)
