(Nymburk) Po sérii menších či větších neúspěchů českého národního týmu elitní kategorie se ke kormidlu nově postavil odborníky i veřejností respektovaný trenér PETR GULDA. Jeho úkol je jediný a jasný – vrátit nároďák na zlatý stupínek, resp. na všechny zlaté stupínky. Loňskou misi v Brandýse nad Labem (MS družstev) si může odškrtnout jako hotovou věc. Teď však na něj čeká další výzva, mistrovství Evropy (13.-15.11., Humenné). Na posledních dvou evropských šampionátech Češi posbírali pět stříbrných a jednu bronzovou medaili. To Slováci byli většími kabrňáky. Dva zlaté hattricky daly jasnou odpověď, kdo že v letech 2009 a 2011 v Evropě vládnul. O čtyři roky později jsou karty v rukou trenérů úhlavních rivalů trochu odlišné, ale minulost už ukázala, že vše nemusí jet podle nalajnovaných not.
Petře, vaši svěřenci mají za sebou dvě soustředění v Nymburce. Jaká vám vykrystalizovala sestava, která se může těšit na šampionátové boje?
Mohl jsem nominovat celkem devět hráčů, ale rozhodl jsem se nakonec jen pro šestici. Do Humenného, kam odjíždíme ve čtvrtek ráno, si dres balí Ondra Vít z Žatce, Pavel Kop, Petr Topinka, Martin Müller, Lukáš Rosenberk z Modřic a Honza Vanke z Karlových Varů.
Z toho je zřejmé, že někteří z hráčů obsadí více disciplín. Vezměme to jednu po druhé. Z výčtu vámi jmenovaných je zřejmé, že pro disciplínu jednotlivců je ve hře jen Vít či Kop. Který z nich získal vaší důvěru?
Je to Ondra Vít. Kop bude dost vytížen v dalších disciplínách. U Víta jsem se rozhodl zejména pro jeho zkušenost. Další tři kandidáti, o kterých jsem uvažoval, jsou mimo hru. Karlovarský Karel Hron je dlouhodobě zraněný, Míša Kolenský z Čelákovic je mimo republiku a čakovický Kuba Mrákava se zranil na prvním soustředění. Má minimálně tři týdny pauzu. Musím říci, žen právě Mrákava byl nejblíže k nominaci na šampionát a kdyby se nezranil, jel by on. Na soustředění jsem tedy kromě Mrákavy pozval další dva hráče, a to Ondru Víta a Jirku Kalouse z Čakovic. Po zranění Mrákavy se rozhodovalo mezi nimi. Na republice se ještě blýskl titulem další čakovický mladík Milan Kučera, který zahrál výborně. Ale to už jsem měl jasno, že pojede buď Kalous, nebo Vít. Vítovi šampionát sice nevyšel, ale vypadl o míč ve třetím setu čtvrtfinále. Skutečně jsem upřednostnil hlavně jeho zkušenost. Chtěl bych taktéž poděkovat Honzovi Sýkorovi z Českého Brodu, který po zranění Mrákavy okamžitě do Nymburka přijel a pomohl nám s přípravou.
Vít ale letos nepostupoval extraligovou zátěž. Nemáte obavy, že někteří trenéři a činovníci z nejvyšší soutěži mohou nominace hráče ze druhé nejvyšší soutěže zpochybňovat?
Několikrát jsem probíral extraligové singlisty jméno po jménu. A nenašel jsem tam nikoho, kdo by se na tuto disciplínu specializoval a měl vyšší kvalitu, než Vít. To, že Ondra hrál letos „jen“ první ligu, nevidím jako zásadní závadu. Třeba Karel Hron také jel reprezentovat na MS a hrál první ligu. Samozřejmě bych uvítal, kdyby se na disciplínu jednotlivců u nás specializovalo více hráčů a dalo se na tom stavět. Bez speciálního tréninku to nejde hrát na zlato z MS nebo ME. Jak jsem řekl, hodně mě mrzí Mrákavovo zranění, letos jsem mu hodně věřil.
Zmínil jste Mrákavovo zranění. To vám asi muselo zamotat hlavu při nominaci ve dvojkách. A to ještě na dalším soustředění se poroučelo další stabilní eso, Radek Pelikán. Jak tady dopadla nominace?
Už před prvním soustředěním jsem věděl, že do této disciplíny nemohu postrádat Pavla Kopa. Je to výborný technický i razantní hráč, umí výborně singla. Na výběr jsem měl další dva praváky, Radka Pelikána a Kubu Mrákavu a dva leváky, Lukáše Rosenberka a Martina Müllera. Když se zranil Mrákava, rozhodnul jsem se na post praváka nominovat Pelikána. Jenže Pelikán se na soustředění najednou skácel k zemi a vypadá to na poraněný kotník. U leváků je Rosenberk už prověřený, podává standardní výkony. Müller měl zase letos fantastickou formu, ale chybí mu zkušenost z mezinárodních šampionátů. Tím, že se Pelikán zranil, beru je oba. Věřím, že další překvapení ve formě zranění už se nám vyhne. Kdyby spolu museli hrát oba leváci, může být problém. I když oba to spolu už zkoušeli. Jenže na jednodopadovou hru jsem zase tolik po zranění Mrákavy a Pelikána na výběr neměl. Málokdo si uvědomuje, že tolik hráčů na mezinárodní pravidla tady nemáme.
Do trojic byla na nejsledovanější post jasná volba, ale o post druhého bombarďáka usilovala hned trojice dvoumetrových dlouhánů. Jak to celé dopadlo?
Jedničkou pro mě skutečně byl Pavel Kop. Cítím, že je momentálně na této pozici nejlepší a poradí si razantně i s nahrávkou z dálky, což je při hře na jeden dopad důležité. Bylo příjemné, že mohu vybírat ze čtyř hráčů. Ze zbývající trojice Jakub Pospíšil z Modřic, Jiří Doubrava ze Šacungu a Jan Vanke z Karlových Varů jsem se rozhodnul pro Vankeho. Má z této trojice nejstabilnější blok a byl i nejlepší na soustředění. Na další posty jsem na patu počítal s Pelikánem, ale ten, jak jsem uvedl, je mimo hru. Stejně tak Mrákava. Jako nejlepší nahrávač se mi jeví Petr Topinka. Výborně na patě se jeví Rosenberk, umí zahrát na obou stranách, takže jede on. Jako pátý jede Vít, který také umí hrát na obou stranách. Díky tomu máme ve trojkách obrovskou variabilitu.
Jaké vidíte šanci českého týmu v jednotlivých disciplínách?
Určitě nejtěžší to bude mít Ondra Vít v singlu. Má i těžký los, ve skupině na něj čeká Rumun a Dán a když postoupí, půjde buď na Slováka nebo Švýcara. Pokud tam budou nominováni ti hráči, které předpokládám, bude jakákoli medaile úspěch. Pokud se ale Vít probije do semifinále, může hrát o zlato.
Co ambice ve dvojicích a trojicích?
Nebude to určitě snadné, Slováci hrají doma a povést se to nemusí. Já to prostě vidím tak, že nemůžeme uvažovat o jiné medaili, než zlaté. Slováci sice nemají některé dřívější opory, ale dorůstají jim jiní šikovní hráči, z nichž někteří hrají naší extraligu. Nechci teď spekulovat o jejich sestavě, naše šance u dvojic a trojic vidím tak nastejno. Ale nemusí to být jen o Češích nebo Slovácích. V singlu určitě mají velké ambice Rumuni i Švýcaři, ve dvojkách kromě nich jsou nevyzpytatelní i Francouzi. Je těžké říci, kdo má jakou momentální formu. I přesto bychom si s nimi měli určitě ve dvojkách a trojkách poradit. Jako nejnepříjemnější z těchto zemí vidím Rumuny, přibližují se nám. Švýcarům stále něco chybí.
Vrátí se Češi na evropský trůn?
Věřím, že se zraněními jsme si smůlu vybrali už teď doma. Všichni naši hráči chtějí vyhrát. Nechci se schovávat za nějaké alibistická tvrzení, že úspěch bude projít do finále.
